Příběhy slavných - Série 10 (2009) (série)
Obsahy(1)
Významný charakterní herec i člověk v mnoha ukázkách a vzpomínkách příbuzných, V. Kubánkové, I. Hüttnerové, V. Preisse, J. Novotného, F. Laurina aj. Už jako kluk hrával spolu se svou sestrou pro okolní děti loutkové divadlo. Původní pimprlata i kulisy doplňoval - díky svému výtvarnému talentu - pohotově dalšími. Jakkoliv původně uvažoval o medicíně, během války se začal věnovat divadlu. Na svých prvních štacích kromě herectví zajišťoval také výpravu a dostal se i k režii. Jeho manželkou byla herecká kolegyně Nina Popelíková. Tvořili spolu nerozlučnou dvojici lidí, kteří se doplňovali svými vlastnostmi, občanskými postoji i stejným názorem na rodinné zázemí. Působil ve Vinohradském divadle, ale i na jiných pražských scénách. Na jeho pedagogické působení na DAMU vzpomíná dodnes řada jeho hereckých žáků. Měl existenční problémy po roce 1968, nové angažmá získal až v polovině sedmdesátých let v tehdejším Realistickém divadle. Výrazné postavy v řadě inscenací, které jsou živé dodnes, mu poskytla i televize. Na skvělého herce, pedagoga, interpreta Seifertových veršů, zastánce rebelujících hereckých adeptů, ale i kamaráda z chalupy, rybáře a vášnivého kuřáka vzpomínají vedle jeho dcery a sestry také František Laurin, Iva Hüttnerová, Viktor Preiss, Miloš Hlavica, Věra Kubánková, Jiří Plachý a další. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (5)
Talentovaný herec. Ve vztahu k přírodě jsem s ním souznil. Podobně když "okouzlil paní profesorku nemajíc zub vepředu" když jsem si vyrazil zuby na kole. Měl moc pěknou manželku. ()
Zcela tradiční cestou (rozhovory, fotky, ukázky z rolí) udělaný milý dokument o velkém českém herci a pedagogovi, kterého dnes už diváci možná tolik neznají, ale patřil k velikánům divadelní i filmové scény, přičemž miloval učení na divadelní fakultě a také maloval. Z dokumentu i díky příjemné hudbě místy připomínající Morriconeho Misi vyznívá radost ze života, kterou Ota rozdával. Moc milý a podařený dokument zařazený do série pořadu ČT - Příběhy slavných. ()
Na jeho (partajní) bodré herectví jsem byl silně alergický už co by jinoch... ()
Slušný portrét velkého herce, co do strany vlezl z naivity a ta ho od 1968 potápěla. Proto asi hrál jen tajemníky, předsedy a zasloužilé partyzány. Nějak se zalíbit musel. Pil jen kafe a kouřil partyzánky. ()
Je to ten samý "charakterní herec i člověk", který se v roce 1951 před procesem s Jiřinou Štěpničkovou z vlastní iniciativy osobně dostavil do soudní budovy (jak později potvrdila sama Štepničková) a ústně žádal maximální trest (když předtím údajně podepsal i písemnou žádost)? ()