Vzkříšení dávných světů

Jednotlivé části:

1. Síla a sláva Kartaginci, Římané a Inkové vybudovali mocná impéria, která padla a zanikla v historii. Celé dějiny lidstva provází vznik, vzestup a pád, mnohdy i zánik lidských společenství, národů, států a kultur, celých civilizací, např. říše Alexandra Velikého, Mongolska za vlády Čingischána či Čínského císařství, v novověku Britského impéria, nebo šest let trvající "tisícileté" Třetí říše. Slavné, důmyslně organizované a spravované civilizace vykazovaly udivující množství nových myšlenek, technických a vědeckých nápadů a vynálezů a uměleckých inovací, z nichž se učí a čerpají poučení další generace lidí na celém světě. Některé z nich vydržely dlouhá staletí, jiné se zhroutily tak rychle, jak rychle vznikly, a zůstaly po nich jen prachem zaváté památky a vzpomínky.
Tento díl ukazuje vzestup a pád tří velkých říší: Fénické říše, trvající zhruba od roku 1500 do roku 332 př. K., vzniklé na území dnešního Libanonu a rozkládající se postupně na celém pobřeží Středozemního moře, jehož součást Kartágo však přetrvala až do roku 203 př. K.; Římské říše, trvající v obou svých podobách (republika a císařství) od 8. století př. K. do zhruba poloviny 1. století po K.; a necelých sto let (1438 až 1533) existující Říše Inků.
Každá z těchto říší vznikla na jiných základech, každá měla jiný charakter a jiné společenské zřízení, každou tvořily jiné ideje a zájmy, každá z nich po sobě zanechala jiný odkaz, jiné tradice a jiné památky, ale každá nakonec skončila v propadlišti dějin. Bude tento osud i osudem naší civilizace?

2. Tajemství dávných světů Od minojské a římské civilizace k Májům, jejich zakázaných praktik
Druhý díl trojdílného seriálu nás seznamuje s tajemstvími starověkého světa, jak Minójská civilizace na Krétě budovala pokročilou a vyspělou spolenost neznající válku a jaká krvavá tajemství ukrývala v tajemných sklepeních svých paláců v knóssu; jak na okraji spořádaného, skvěle organizovaného a rigidního Římského impéria žila tajemná společenství oddávající se orgiím a bizarním sexuálním obřadům, např. vyznavači Dionýsova kultu; jak dávní májští králové obětovali svoji krev k usmíření bohů a jak to dělali, aby přitom oni sami nepřišli k úhoně...

3. Hledání nesmrtelnosti Egypťané, Řekové, Khmerové a jejich velmi rozdílné představy o tom, jak se stát nesmrtelnými.
Od samého počátku lidského myšlení se setkáváme s touhou člověka učinit své jméno nesmrtelným, zanechat po sobě zřetelnou stopu, odkaz následovníkům a dalším generacím. Jiní nebyli ani lidé ve staré Kambodži, starém Egyptě či starém Řecku.
Seznámíme se s příběhem svatyně Angkor Wat, vystavěné na území dnešní Kambodže khmerským králem Surjavarmanem II. jež byla palácem, domovem bohů, obrazem nebes a současně i královskou hrobkou. Poznáme, jak skvělá civilizace bylo království Khmérů před tisíci lety.
Navštívíme starý Egypt, kde faraon Achnaton, neboli Amenothep provedl radikální náboženskou reformu, zrušil všechny dosavadní božstva a nahradil je jedním bohem Atonem - Bohem slunce a pustil se do stavby nového hlavního města říše Achetaton (Amarna). Uvidíme, jak proti sobě popudil nejen kněžstvo, ale i obyčejné poddané a jak se jeho památku, činy i jeho nového boha pokusili jeho následovníci vymazat z egyptských dějin.
Nakonec se staneme svědky vzniku Olympijských her ve starém Řecku s jejich ústřední a sjednocující úlohou v životě a vzájemných vztazích rozdílných řeckých městských států a řeckých kolonií, rozkládajících se od dnešního jihozápadního Španělska a severozápadní Afriky až po současné střední Turecko, kolem celého Středozemního moře. (oficiální text distributora)