Dvojitý čas

Dvojitý čas, dvojitá hra, dvojaká láska - mystické prvky, duchárina a tajomno sa málokedy snúbia s pochopiteľným a racionálne vybudovaným príbehom. Tu sa to podarilo. Napätie a prirodzený záujem o príbeh a jeho vyústenie trvajú od začiatku do konca. Je fakt, že na podobnú nôtu bolo realizovaných pomerne veľa filmov, no väčšinou skĺznu k fádnej thrillerovej doslovnosti alebo k nezrozumiteľnej akože mysty patlanine. Dvojitý čas hrá vyššiu ligu. Záhadné a nadprirodzené je vysvetlené a predsa ostáva odor tajomnosti. (31.01.2013)

Počkal jsem si až do 22:30 na ČT2 a ta nezklamala (v dobrém slova smyslu) a uvedla snímek v původním znění. Giuseppe Capotondi vstoupil do režisérského světa s velkou parádou a debut se mu opravdu vyvedl. Snímek s dobře postavenou zápletkou, náznaky mysteriózna a s dobrou pointou na závěr, ukazuje, že italský film má světu stále co říct. Film byl oceněn v Benátkách a po zásluze si odnesla ocenění také Ruska Ksenija Rappaport a výkon Filippa Timiho je také za jedna. A v tomto snímku se i ta romantika chová vyloženě přirozeně a nenuceně. (01.02.2013)

Být spokojený znamená v případě Dvojitého času naladit se na správný žánr. Mnohem víc než jako thriller funguje jako milostný příběh a psychologické drama, kde jeden z aktérů řeší dilema mezi citem a rozumem, kdežto ten druhý výběr ze dvou partnerů, kteří jsou náhle k mání. Celkový dojem: 70 %. Zdaleka ne vždy dokáže racionální rozbor situace zvítězit nad lidskou vášní a sentimentem. Čtvrtou hvězdičku přidávám za zajímavou a neokoukanou Kseniji Rappaport. (17.03.2016)

Toto je veľmi pozerateľný hitchcockian thriller s chuťou Vertiga, Jakubovho rebríka ba i Diabolských žien, ktorý by ste mali púšťať každému pozabudnutému filmárikovi, čo ešte i dnes do sveta vykrikuje, že taliansky film upadá. Veľmi slušný mix mysteriozneho noiru, postfreudovského psychologického thrileru aj romantiky, v ktorom ani jedna zložka nie je navyše. Film pekne ubieha, nie je rozťahaný, práve naopak, ešte by som nejakých extra 20 minút uvítal. Rusalka Xenia Rappoport poteší oko každého chlapa, ja by som pre ňu veru i vraždil a aj hrať vie, ojoj! Ešteže v Benátkach si to tiež všimli. Nuž a mňa tu ešte poslal do kolien i bonus v podobe Godspeed You! Black Emperor, ktorých hudba je pre celuloid priam ušitá (a ktorých apokalyptický album F# A# Infinity je u mňa na čele s Dead Flag Blues top inštrumentálna nahrávka celých 90's). Dvojitú hodinu si určite pozrite. Samozrejme americký remake už hollywoodski majstri usilovne rysujú. (17.04.2011)

Ke konci už sice trochu překombinované, tvůrci si tak dlouho zahrávali s diváckými očekáváními až to skoro přepískli (nejprve s hrdiny prožíváme reálný milostný příběh, pak hrdinka oplakává údajně mrtvého přítele, pak je mrtvej najednou obživlej a ejhle stává se kriminálníkem, pak následuje několik dalších zvratů než zase vyjde najevo že je hrdinka vlastně v kómatu a vše byl jen sen), ale budiž, jako thriller dobrý, furt lepší než se dívat hodinu na nějakou tu přestřelku v autech. (01.02.2013)