Pod psa

Severská filmová zima, Minikino Ostrava, 16.2.2013. Ve srovnání s ostatními filmy festivalu není možné za více než 3*, nicméně i bez srovnání to tak sedí. Žánrová rozkročenost nevadí, civilní výraz už vůbec ne, ta Osudovost nad hlavami všech postav ale již ano a tempo vyprávění než k onomu osvícení a rozsvícení dojde je příliš pomalé. Celé motto o "neseném pocitu viny" je taky spíše přáním tvůrců či píár než tím, co se odehrává na plátně. Postavou dodávající vyšší level je pak gastarbeiterka Anna v podání Agnieszky Grochowske - živé slunce zářící z plátna ( ovšem co jí táhne k tomu hňupovi Axelovi, to mi babo raď...). Přesto velmi příjemné pokoukání pro ty, kterým nějaké to déja vu nevadí. (17.02.2013)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,551,394║ (10.09.2010)

Filmy kombinující několik zdánlivě propletených, ve skutečnosti však nezávislých dějových linií vstoupily již před časem do vod emařských výpovědí, které reálnou závažnost svých témat kombinují s přecitlivělým melancholickým klavírním doprovodem a vypjatě konstruovanými dojemnými okamžiky. IMHO lehce přilhaná, či lépe řečeno přibájená osudovost a (mírně, naštěstí,) předstíraná citlivost přístupu se schovávají za civilní pojetí, v němž nechybí vaření jídla v neokázalých kulisách, luxování, vytírání, kteréžto činnosti jsou snímány nevyumělkovaně. Diváka to zbytečně mate. Melodrámo má být melo. Nebo snad jsou poznatky o postavách "ten má ošklivé trauma z Afghánistánu, tomu vzali sestřičku, téhle bratříčka, tuhle trápí chlap, ale má ráda syna, ten se spálil se ženskou" znakem jejich opravdového ožití? Slabé ***. (25.10.2010)

V žilách jim koluje stejná krev a přesto jsou si naprosto cizí. Pohledný mladík z bohaté rodiny, mladá žena pracující v čínském bistru - osud je rozdělil a nyní je chce znovu sloučit dohromady. Příjemný norský film, s ještě příjemnějším norsko-polských obsazením čerpá z (ve Skandinávii oblíbeného) hořko-sladkého, komediálně-tragického žánru. Překvapila skvělá Agnieszka Grochowska v roli polské služky a Hermann Sabado v roli mladíka s čínskými kořeny. (17.02.2013)

**Obsahuje spoiler** Komedií bych to jako nOwAsToRm opravdu nenazval, ale k filmu se vyjádřím hlouběji, než on dvěma slovy. FIlm se točí kolem dvojice dívek, které spolu bydlí a pracují a zároveň kolem mladého z armády propuštěného veterána z Iráku a mladého manažera v reklamní firmě. Čtveřici na první pohled spojuje pouze pocit viny, který je z nějakého důvodu provází. Maria je Polka pracující v Norsku, která opustila syna a o něho se nyní starají její rodiče a ona mu denně volá. Yanne je pro změnu uzavřenou dívkou, která se občas schoulí do svého já a schovává se u matky v práci v šatně. Axel je frajírkem, který neváhal zaplatit muži aby otestoval věrnost své přítelkyně, což na jednu stranu nedopadne dobře a on zatrpkne k něžnému pohlaví. No a pak je tu mladý voják, který byl na základě článku propuštěn z armády a provází ho nešťastná akce, kterou provedl na kontrolním stanovišti. V celku nesourodá čtveřice do doby, než Maria nalezne u Axela doma fotografii, která je podobná Yannii fotografii. Zjistí, že jsou nevlastními sourozenci, které adoptovali norští rodiče. Maria se zamiluje do Axela, Axel pozná Yanne, Yanne se zamiluje do vojáka-souseda. Vojáček tak nějak je mimo a nemá to v hlavně srovnaný, takže mu to s Yanne nevychází. Axel trápí Marii dokud si neuvědomí, že jí miluje a že mu je oporou. Konec je v restauraci, kde si rodiče sednou s dětmi. No není to špatné, film funguje jako celek, ale ten scénář nic moc. (12.01.2010)