Pan Wonka a jeho čokoládovna

Typický príklad, co dovede reklama... Milý rodinný film pro všechny štamgasty cukrárny. Bohužel je to pořád o tom samém a jen se jde a jde dál a dál čokoládovnou... Skladba dětí je typická rodinným filmům (hlavní hrdina alá Mirek Dušín a ostatní jsou prolhaní, chamtiví a lakomí spratci). Gene Wilder hodně dobrý, ale opravdu se těším na Johnyho Deppa, který snad bude pod taktovkou mého oblíbeného Tima Burtona lepší. (30.05.2005)

Až skon Genea Wildera mě donutil se na film podívat a musím říct, že mě tato verze oslovila více než pozdější adaptace. Chvíli ale trvá, než se do továrny dostaneme, před tím se akorát stihnout utvořit charaktery, ale písničky v této části patří k těm slabším a příběh se pochopitelně ubírá pouze k jednomu bodu. Ale už i tady není nouze o jemný humor, kterého ještě přibude s nástupem Willyho Wonky, celkově ale s ním chytne film druhou mízu a je rázem živější, zábavnější a na konci nasadí i menšího brouka do hlavy. (Netflix) (18.09.2016)

Staré spracovanie Williho Wonku som chcela vidieť už strašne dávno - kvôli môjmu obľúbencovi Geneovi Wilderovi. Dnes som už porovnávala aj s novou verziou z roku 2005. Veľmi sa mi páčila aj táto pôvodná, extrémne milý filmík a úplne skvelé boli aj tie malé fóry a zosmiešňovanie všetkých možných oblastí života v prvej polovici filmu - scénky ako "počítač", "u psychológa" a podobné, stoja za všetky drobné :-) (18.03.2008)

║Rozpočet $3milióny║Tržby USA $4,000,000║Tržby Celosvetovo $5,300,000 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $1,507,423 //počet predaných kusov 61,690║ Tržby za predaj DVD v USA $2,945,399 //počet predaných kusov 464,866 ║ podarený úlet /60%/ (16.05.2010)

Hudební čísla na hraně snesitelnosti, naštěstí jich není moc, mnohem míň než pamětihodných hlášek („I am now telling the computer exactly what it can do with the lifetime supply of chocolate“) a sympaticky podvratných scén (psychedelický tunel a „Why don't they show stuff like that on TV?“); Wilderův Wonka jako by utekl od Monty Pythonů a všeliká varování před nástrahami reklamy, televize a vůbec života v rozvinutém kapitalismu prospějí dětem i dospělým. Burtonovu verzi jsem zatím neviděl, tudíž nesrovnávám; knížku jsem zhltl jako kluk kdesi na návštěvě u příbuzných a ještě dlouho potom choval nejasnou naději, že třeba v některé čokoládě objevím zlatý kupón, ale hlavně jsem z ní měl příjemný pocit, že se ke mně neobrací jako k dítěti, ale napůl jako k dospělému, že není „dětsky bezpečná“, že se v ní může stát opravdu cokoliv; mohu-li jako dospělý soudit, Stuartův film úspěšně vyvolává tentýž nevyzpytatelný dojem a chvályhodně se tím vymyká „normální“ hollywoodské dětské produkci. Protože kdyby Všemohoucí chtěl, abychom chodili pěšky, nestvořil by kolečkové brusle. (16.01.2019)