Bratia

Chudoba z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad.  Velmi dobře natočený i zahraný byť poměrně jednoduchý příběh. Autorům se podařilo dobře vystihnout tehdejší bídné poměry na horách a z toho plynoucí zlé vztahy. 75%. Oba herci se do rolí bratrů výborně hodili. Úplně mi to dalo zapomenout, že Večeřa není Slovák. Vypadá zde typicky. (26.07.2022)

Zpočátku nezáživný film z vesnice. Scény poslepované bez ladu a skladu. Postupně se to zvrtne do nepovedené tragikomedie. Neuvěřitelně hloupé propojení čarodějnictví s křesťanstvím. Holka marodí, přijde půl vesnice k posteli, báby se pokřižují a začnou dávat tak tupé a primitivní rady, že by se musela stydět i Malá čarodějnice. Od postele by je vyhnali i v raném středověku, tady je otec nemocné holky na slovo poslouchá. Tak nereálné postavy jsem ještě v žádném filmu neviděl. Tak nesmyslné zápletky taky ne. Nejhorší film z vesnice, jaký jsem kdy viděl. Holka zmrzačí house. V té době veliký průser. Za chvíli zmrzačí další! Bratr chytrolín nelpí na majetku. Během minuty ale udělá obrat. Na bratra spustí jak malý usmrkanec: „Když si ty takový, tak já si ten svůj podíl vezmu!“ bé bé.  Bratr starousedlík zpočátku poctivě pracuje. Během pár dní se z něj stane opovrženíhodný zločinec?? Dramatická hudba má podpořit drsné scény. Působí ale kontraproduktivně a spíše umocňuje nechtěný humor. Pouštění kočáru bez řízení, bez brzd s dětmi z prudkého kopce?? Nejhorší oslava narození dítěte v dějinách. Všichni nasraný a tragická hudba zvyšuje pocit zmaru. Hádky starousedlíka syna s otcem jsou tragikomické. Politikaření, děs. (19.08.2022)

První filmové zpracování Jilemnického povídky se zhostil Andrej Lettrich a pojal to, na rozdíl od pana Kachyni, který povídku zfilmoval v roce 1975 pod názvem Škaredá dědina, velmi potemněle a čistě dramaticky. Kachyňa dal do své verze i velkou dávku folklóru, což je asi základní rozdíl, v jinak stejně se vyvíjejícím dramatu o hospodářské krizi, statkářském mamonu, bratrské rozepři, a hlavně nuzném živobytí, jenž 30. léta dvacátého století naneštěstí přinášely do celého světa. Výborné herecké výkony, hudba i celková atmosféra. (12.08.2014)

Skvelé prevedenie Jilemnického poviedky, najmä autentickosť doby a ľudí zničených biedou ma dostala, čiernobiely vizuál znamenitý. Vašek výborný, ale aj dobrák Večeřa mal čo hrať a rozvážneho brata vystihol presne, škoda len že ho nadaboval Machata. To sa mi nepáči celkovo, tieto dodatočné slovenské dabingy. Každopádne snímka pekne odsýpa, v tmavších scénach nie je režisér doma, ale vynahradí si to uveriteľnosťou a celkovo záver s horkou príchuťou dedičstva pre staršieho syna zvládol ukočírovať a preniesť na plátno veľmi dobre. (14.12.2020)

Zabudnutý Lettrichov film zobrazuje ťažký život na slovenskej dedine počas hospodárskej krízy. Samotný príbeh sa však odohráva v roku 1944, keď sa po dvanástich rokoch vracia domov syn Jozef ( Ladislav Večeřa, nahovoril ho Karol Machata ) s rodinou. S nepoznaným bratom Vendelom ( vynikajúci Július Vašek ) sa dostáva do potýčky pre majetok... Sociálno-kritický aspekt filmu je veľmi silný, zobrazenie dediny a ťažkého života na statku realistické, herecké výkony uveriteľné. Po dlhých rokoch sa v slovenskej filmovej dráme netlačí na budovateľskú notu, exaktne sa nespomína komunizmus, ktorý má liek na sociálnu situáciu na dedine. (05.07.2018)