Bestie bez vlasti

Jste-li slepí, je tu brail. Jste-li hluší, je tu znaková řeč. Jste-li emocionální roboti, je tu Beasts of No Nation...film, který vám neustále sděluje, jak se máte cítit. A navíc vás na rozdíl od normálního diváka nebude rozčilovat fakt, že všechna ta hluboká moudra padají z klučiny, co se sotva naučil mluvit. (25.11.2015)

Tak tady jsem si pošmákl neskutečným způsobem. Film jsem měl na svém radaru již hodně dlouho, ale pořád mi nějak unikal. Nyní už jsem si tento rest splnil. Fukunaga patří mezi nejlepší režiséry současnosti, o tom není sporu (doufám, že nový Bond nezklame). Jeho práce s kamerou, nápaditý scénář, pevná řežisérská ruka, tyto všechny aspekty tvoří nezapomenutelné jádro jeho filmů. Bestie bez vlasti je příběhově zasazena do nejmenované africké země zmítající se v občanské válce. Celý příběh je vyprávěn z pozice osmiletého kluka, kterému osud fakticky nepřeje, jednoduše mu život háže fůru klacků pod nohy. Musím podotknout, že ten malý klučina to zahrál naprosto s bravurou, nejvíce mi utknul jeho dialog na konci, kdy hrál zejména svýma očima. Jinak vedlejší herecké pozice obsazené neznámými jmény, samozřejmě kromě Idrise Elby, který se velitele jedné z mnoha frakcí zhostil taktéž na jedničku (nechápu, že mu utekla nominace na nějaké vyznamnější ocenění). Konec ve vás zanechá dost pocitů, donutí vás to se zamyslet. Jedno z nejlepších dramat na Netflixu, velice kladně mě to překvapilo. Za mě dávám 85 % (24.10.2020)

"Jediný spôsob ako nebojovať je byť mŕtvy..." Niečo na tému bojujúcich detí tu už bolo. Krátka epizóda z filmu Krvavý diamant, alebo celý film ako napr. Johnny Mad Dog . Beasts of nation je zatiaľ asi to najkvalitnejšie , čo na danú tému vzniklo. Nepotrebujete vedieť kto bojuje proti komu, pretože po filme budete mať pocit, že to nevedia ani oni sami. Chaos, v ktorom bojuje každý proti každému niekomu stále vyhovuje. "Musíme bojovať, veď sme vojaci!" , a už keď nebudete vedieť čo zo sebou, vydajte sa na cestu do Európy. Presne takých "inžinierov" tu potrebujeme na obohatenie našej kultúry... Film fajn, ale aby bolo jasné o čom hovorím, nech si ten mier, slobodu , či čo vlastne chcú vybojujú alebo vyrokujú doma sami. "Angličtina" ak ju tak môžem nazvať je tu katastrofálna, podobná tej z filmu Johny Mad Dog. Čakal som väčší krvák a drsnejší pohľad na problémy v Afrike, aspoň podľa plagátu k filmu. 2/3 filmu sledujeme cestu Agua, zvyšok sú jeho nie vždy presvedčivé vnútorné monológy. 80%. (22.11.2015)

Takhle nějak jsem si vždy matně představoval nejpalčivější problémy Afriky cirkulující v bludném kruhu, kde bídu střídá krev. Po Rwandě je toto naprostý ponor do jádra věci, bez nádechu, ihned v Africe, kde divák prožívá život malého chlapce, který se stane zabijákem bez vlasti. Fukunaga provedl neskutečnou práci. (09.12.2017)

Cituji jednoho novináře : „Jedná se o jednu z nejtemnějších stránek války, když se pro děti válka stane normou. Dospělí se zhroutí nebo zblázní, ale děti přežívají a rány nesou v sobě. Ještě se nenaučily ani mluvit a podle zvuku výstřelů poznají, kam granát letí. Týdny žijí ve sklepích a nevidí nic víc než ruiny domů a tragédii svých rodičů. Zvyknou si a pro děti se válka stává hlavním dějem jejich života, ale z té ponuré stránky.......... Zůstaly bez střechy nad hlavou a staly se z nich bezdomovci. Děti jsou to fyzicky a morálně zmrzačené. Nemají v sobě nenávist a disponují neuvěřitelnou odolností a schopností žít dál.“ Agu tam na jednom místě říká: "Znám lidský křik, pach lidských těl, znám, co dokáže hnědák a djamba v mé krvi. Jediné co umím, je boj. Jsem jen dítě, ale jsem jako stařec. Viděl jsem příšerné věci, dělal jsem příšerné věci. Ale v tomhle životě chci být šťastný..........." Není co dodat. (23.07.2017)