Bestie bez vlasti

Bože, to zas bol film. Fukunaga mi asi chcel povedať strašne dôležité veci o vojne. Ako Mr. Pip s Hughom Lauriem. A ako Mr. Pipovi, ani jemu sa to nepodarilo. Ale čo mi vlastne chcel povedať? Že vojna je zlá? Že spolu s ňou prichádza šialenstvo? Že existujú detskí vojaci? To som dávno vedel a Cary k tomu nič nové/svoje/originálne nepridal. Len kĺže po povrchu a nie je zaujímavý. Iba minimum krát šokuje (mačeta). Po vizuálnej stránke to nie je najhoršie a detskí herci fajn (vrátane záverečného monológu pred „psychiatričkou“). Ale napríklad Idris Elba bohužiaľ pokračuje v úspešnom zošupe kedysi fenomenálnej kariéry. Hrá totálneho hajzla, tvorcovia sa ho ani len nesnažia čo i len na sekundu poľudštiť. Napriek tomu bol za svoj priehľadný, povrchný, suchý, nudný a neoriginálny prístup nominovaný na Zlatý glóbus. Nepresvedčivé, nudné a dlhé. Nebavilo ma to. (02.12.2016)

Extrémně drsné drama, na němž je vidět, že Cary Joji Fukunaga nad ním měl plnou kontrolu. Na jednu stranu je to dobře, protože nemusel šetřit krutými záběry na každodenní zabíjení, mohl vytvořit těžce depresivní a nepříjemnou atmosféru beznaděje a vyprávět hodně silný příběh o tom, že v Africe zkrátka dětství asi neexistuje. Fascinující je kontrast neprostupné a svým způsobem krásné africké krajiny a brutalit, které se v ní dějí. Děti jsou nuceny zabíjet zdánlivé nepřátelé a něco jako soud a adekvátní tresty tu neexistují. Kamera, kterou vedl sám Fukunaga, je naprosto skvělá a nebojí se střídat momenty klidné a statické s těmi akčními a "rozklepanými" ručními a vždy to dokonale funguje. Vrcholem pak je výkon malého Abrahama Attaha, který je vynikající a naprosto přirozený a z jeho přeměny z bezstarostného kluka ve vraždící a bezcitné monstrum běhá mráz po zádech. Potěší i jako vždy výborný Idris Elba ve své snad jediné záporné roli kariéry. Na druhou stranu je ale vidět, že by snímek přece jen dramaturga potřeboval, protože tempo je někdy pomalé až moc a stopáž je nesmyslně přetažená a dvě hodiny by bohatě stačily. Beasts of No Nation je skoro autentická záležitost, kterou asi divák nebude chtít vidět vícekrát, ale svůj účel bohatě splní a možná si někdo začne vážit života, který vede tzv. západní svět. 80 % (18.03.2020)

No tak co to je toto... Negři si krkaj a prděj u večeře. No tak to dostane určitě aspoň 10 oskarů! Ale ne teď vážně, ten film má rozhodně něco do sebe jsou v něm vojenský převraty, masový popravy, dětští vojáci z vymytými mozky. Vojenská junta je krutá, ale ti co proti ní bojujou nejsou o nic lepší. Paráda dal bych i 4*, ale hrozně mi vadilo to filozofování a neustálý promlouvání k bohu. Všichni přeci víme, že v takový situaci nás bůh vždycky vosere a jediný efektivní řešení jsou konvenční zbraně, ale jinak zajímavej filmek.65% (31.10.2015)

Válka je peklo. Při záběru, kdy kolem Agua a ostatních jednou džípy UN s bílými žurnalisty, mě až zabolelo u srdce. Protože veřejnost v krajinách s mírem si opravdu může tvořit obrázek jen skrze takto odosobněné okamžiky. Proto, jakkoliv tento film stejně nic nezmění, děkuji za jeho hlubší, bolestivější pohled na věc. Nevadilo by mi, ani kdyby Netflix místo filmu udělal minisérii, protože by to pak bylo zřejmě ještě o to silnější. Takto to ovšem zase působilo jaksi víc dokumentárně, ale na rozdíl od dokumentárních pořadů stále silně osobně - realita noční můry, do které se Agu dostal a musel v ní neustále žít, přičemž i malé momenty dětské radosti a zábavy byly promazávány téměř jednolitým utrpením. Celé to probíhá na pozadí rozpadu civilizace a ztráty jakýchkoliv hodnot, jednoho z mnohých nesmyslných konfliktů, které se v 20. století v Africe (ale mohlo to jistě být i kdesi jinde) udály. Cary Fukunaga tímto potvrzuje svůj status výjimečně talentovaného režiséra, který dokáže už jen pomocí obrazů podat hluboce zneklidňující atmosféru nebo i poselství. Nádherné scenérie střídají brutální záběry na brutální činy velitele Idrise Elby a jeho batalionu, zmanipulovaného sílou velitelovy osobnosti a taky danou situací. Našlo by se zde min. 5 opravdu hrůzyplných momentů, které nebudují svou sílu jenom na zobrazeném násilí, ale na přerodu dětí na skutečné bestie bez národa. Hudba je minimalistická a dotváří sílu výpovědi. Malý Abraham by možná skoro zasloužil oscara. Chop Him! (18.10.2015)

Šílená věc ze šílené země. Vybavil se mi při tom Hotel Rwanda a hlavně Mad Dog... Kolik takových dětí přišlo o své dětství a zemřelo? A kolik jich mělo to štěstí, že přežily a staly se z nich malé zabijácké bestie bez soucitu? Agu, snad zasažen návštěvami kostela z časů před či snad že byl přemýšlivější, si to vše uvědomuje... Smutný fakt, že až to skončí, už si nikdy nebude hrát. Jakmile totiž svým AK a mačetou zabijete pár lidí, změní vás to. Dětská duše ihned a navždy zestárne. Obávám se, že Agu byl svým myšlením byl světlou vyjímkou. Lakmusovým papírkem, kterým nám filmaři předvedli tu celou hrůzu. Nenapadá mne jak z toho ven a ačkoliv mi je těch lidí líto, jsem rád, že se to děje tam a né tady.. Ty neustálé boje mezi různými frakcemi, kmeny, boje o míle savan a městeček s hliněnými domky s orezlými střechami z vlnitého plechu. Ale také boje o naleziště drahých kovů, diamantů a zlata... Jenže... Ono se to sem k nám teď valí otevřenými dveřmi... Tihle lidé a nejde jen o Syřany mají ,,obohatit'' naši kulturu? Padá na mne deprese. Dávám za plný počet hvězd, protože takovéhle téma asi už lépe natočit nejde. A z čeho jsem byl opravdu paf, byly herecké výkony prakticky všech. Ať už šlo o velitele nebo samotného Abua. Také chválím skvělý hudební doprovod! Dávám tedy 5 kouzel proti nepřátelským střelám. * * * * * (31.10.2015)