Bestie bez vlasti

No slušné peklo.. Cynik snažící se o neotřelý vtip by asi řekl, že je to taková africká Apocalypse Now pro děcka... a vlastně by měl pravdu. Tady se taky hraje především na studii vnitřního pološílenství vojáka naladěného na halucinační, apatický a absurdní rytmus války.. Osobně mi to sedlo asi trochu více než poněkud odtažitý Shake hand with the dewil a rozhodně mnohem více než patetický Hotel Rwanda. (28.10.2015)

Tak tady jsem si pošmákl neskutečným způsobem. Film jsem měl na svém radaru již hodně dlouho, ale pořád mi nějak unikal. Nyní už jsem si tento rest splnil. Fukunaga patří mezi nejlepší režiséry současnosti, o tom není sporu (doufám, že nový Bond nezklame). Jeho práce s kamerou, nápaditý scénář, pevná řežisérská ruka, tyto všechny aspekty tvoří nezapomenutelné jádro jeho filmů. Bestie bez vlasti je příběhově zasazena do nejmenované africké země zmítající se v občanské válce. Celý příběh je vyprávěn z pozice osmiletého kluka, kterému osud fakticky nepřeje, jednoduše mu život háže fůru klacků pod nohy. Musím podotknout, že ten malý klučina to zahrál naprosto s bravurou, nejvíce mi utknul jeho dialog na konci, kdy hrál zejména svýma očima. Jinak vedlejší herecké pozice obsazené neznámými jmény, samozřejmě kromě Idrise Elby, který se velitele jedné z mnoha frakcí zhostil taktéž na jedničku (nechápu, že mu utekla nominace na nějaké vyznamnější ocenění). Konec ve vás zanechá dost pocitů, donutí vás to se zamyslet. Jedno z nejlepších dramat na Netflixu, velice kladně mě to překvapilo. Za mě dávám 85 % (24.10.2020)

Tohle opravdu není látka, která by zajímala každého, na druhou stranu je vždycky zajímavé se podívat do jiných částí světa a zjistit, jak to tam vlastně funguje/nefunguje. "Beasts of No Nation" jsou však mimoto také ukázkou mistrovského herectví, a to jak v případě dětských, tak i dospělých rolí. No, Afriku opravdu moc neznáme. (20.10.2015)

Jediný spôsob ako nebojovať je byť mŕtvy... Autentický príbeh, ktorý má však obrovskú chybu, že nie je zasadený do žiadneho konkrétneho reálneho prostredia. Tá neurčitosť bola určite cielená, ale keď ide o takýto typ vojnových filmov, tak oceňujem, keď sa to celé odohráva v nejakom určitom priestore a čas (alebo aspoň približnom). Čo sa týka filmu, očakával som od toho o kus viac (hlavne kvôli premrštenému hodnoteniu). Ale v konečnom dôsledku to bolo v niektorých fázach naozaj zbytočne naťahované a vyplnené zbytočnými scénami dlhých prestreliek a pochodovaním džunglou. Príbeh o osude malého Aguho mal na môj vkus až príliš málo zlomov (vlastne len dva), a tak mi to prišiel napokon celý film relatívne jednotvárny - aj keď mal aj svoje silnejšie fázy, no tých bolo žiaľ na tú dĺžku filmu dosť málo. 3* sú tak akurát. (22.10.2015)

Tak som sa zase tešil zbytočne. Čakal som riadny náhul násilia a zverstiev od ozbrojených čokolád, a pritom som dostal rektálnu sondu do života osirelého mláďaťa, ktorý vo svojom vnútri bojuje s prehnanou inteligenciou na africkeho primáta. A pritom to začínalo tak sľubne... Všetko šlo krásne až kým sa zase raz neprejavili nejaké tie Oscarové ambície a teda bolo nutné zakombinovať do deja filozofické kokotiny. Plusom filmu však je, že pôsobí realisticky a drsne. Problémom je, že táto surovosť a reálnosť je prevažovaná už spomínanou nudou. No jo...v súčasnej liberálnej dobe nás treba presvedčiť, že vlastne aj ten 12 ročný pologramotný primitív s 30timi zárezmi na pažbe, má vlastne výčitky svedomia a zaslúži si druhú šancu na šťastný život. Čo sa stalo v poslednej dobe s filmami, ktoré sú dobré a pritom sa nesnažia o nejaké morálne poučenie ? (21.10.2015)