Bestie bez vlasti

Globalizační intro o hodných černoušcích vystřídá kravavá válečná odyssea o dospívání. Elba je fantastický, Comandant dětský potenciál využívá naplno. Mlaďoši hrajou taky parádně, ale především jde o Fukunagův koncert. Bohužel neříká nic moc nového. I tak je radost Bestii bez vlasti sledovat. Solidní příběhová linka, vizuálně podmanivé, práce s postavami je učebnicová. Moc mě mrzí, že netočí To. Když mi neodpovíš, tak tě sní. (18.10.2016)

Přesně takhle jsem si to nepředstavovala. Bohužel tomu zas tvůrci dodali patosu tolik, až ubíjel. Téhle pohádce schází čistá syrovost, na kterou jsem se tak těšila. Navíc, člověk má pocit celou dobu projekce, že už to krucinál všechno někde viděl. Průměrem ale neurazíš a je pravdou, že v tomhle případě scénář určitě špatný nebyl, herecké výkony také překvapily a herci se zhostili svých rolí s velkou grácií. Možná jen to pojetí těch klišé už začíná být na škodu. (09.07.2016)

Jediný spôsob ako nebojovať je byť mŕtvy... Autentický príbeh, ktorý má však obrovskú chybu, že nie je zasadený do žiadneho konkrétneho reálneho prostredia. Tá neurčitosť bola určite cielená, ale keď ide o takýto typ vojnových filmov, tak oceňujem, keď sa to celé odohráva v nejakom určitom priestore a čas (alebo aspoň približnom). Čo sa týka filmu, očakával som od toho o kus viac (hlavne kvôli premrštenému hodnoteniu). Ale v konečnom dôsledku to bolo v niektorých fázach naozaj zbytočne naťahované a vyplnené zbytočnými scénami dlhých prestreliek a pochodovaním džunglou. Príbeh o osude malého Aguho mal na môj vkus až príliš málo zlomov (vlastne len dva), a tak mi to prišiel napokon celý film relatívne jednotvárny - aj keď mal aj svoje silnejšie fázy, no tých bolo žiaľ na tú dĺžku filmu dosť málo. 3* sú tak akurát. (22.10.2015)

Šílená věc ze šílené země. Vybavil se mi při tom Hotel Rwanda a hlavně Mad Dog... Kolik takových dětí přišlo o své dětství a zemřelo? A kolik jich mělo to štěstí, že přežily a staly se z nich malé zabijácké bestie bez soucitu? Agu, snad zasažen návštěvami kostela z časů před či snad že byl přemýšlivější, si to vše uvědomuje... Smutný fakt, že až to skončí, už si nikdy nebude hrát. Jakmile totiž svým AK a mačetou zabijete pár lidí, změní vás to. Dětská duše ihned a navždy zestárne. Obávám se, že Agu byl svým myšlením byl světlou vyjímkou. Lakmusovým papírkem, kterým nám filmaři předvedli tu celou hrůzu. Nenapadá mne jak z toho ven a ačkoliv mi je těch lidí líto, jsem rád, že se to děje tam a né tady.. Ty neustálé boje mezi různými frakcemi, kmeny, boje o míle savan a městeček s hliněnými domky s orezlými střechami z vlnitého plechu. Ale také boje o naleziště drahých kovů, diamantů a zlata... Jenže... Ono se to sem k nám teď valí otevřenými dveřmi... Tihle lidé a nejde jen o Syřany mají ,,obohatit'' naši kulturu? Padá na mne deprese. Dávám za plný počet hvězd, protože takovéhle téma asi už lépe natočit nejde. A z čeho jsem byl opravdu paf, byly herecké výkony prakticky všech. Ať už šlo o velitele nebo samotného Abua. Také chválím skvělý hudební doprovod! Dávám tedy 5 kouzel proti nepřátelským střelám. * * * * * (31.10.2015)

Tak co bude, do piče, s tou novou a lepší filmovou publicistikou, milé HOMO? Dneska tam mám kurvu, zmrda a hovno! Ani číst se mi to po sobě nechce, abych si nepřivodil nenapravitelné trauma, a hoššy z Cinespuru již čekají s otevřenými konečníky. *** Co to jako, kurva, bylo? Pokud to ve mně mělo vzbudit lítost a soucit s africkými vypatlanými malými zmrdy, zapůsobilo to asi tak stejně, jako když gorily týraly šimpanze a Čárltna Hestna v Planetě opic. Pokud mě mělo vyděsit a nasrat, že v jednadvacátém století s námi Zeměplacku stále obývají primitivní hovada na úrovni doby kamenné, které se po pečlivém militaristickém výplachu v útlém dětství stanou agresivními a narušenými primitivními hovady, načež se odstěhují do Evropy šířit lásku, porozumění a Islám, tak to se esoterickému nudilovi, panu Fučimunakulemu, povedlo dokonale. Naprosto se teď nemohu rozhodnout! Mám si jako po tomhle blijáku na dálku adoptovat nějakého lostomilouškého čelnouška a zajistit mu lepší budoucnost a doktorát z antropologie tím, že budu až do jeho pětadvacetin házet prachy do bezedných a naprosto nekontrolovatelných jam UNICEFU a Člověka v plísni, kteří pak za ně pořídí plukovníku Mugabemu nového Maybacha a budou mi do mejlu posílat fotečky, jak čelnoušek hezky tloustne a mocinky dobře mu jde matematika a humanitní vědy? Anebo mám raději přispět na eritrejský jaderný program, aby se ta zvířata už konečně zformátovala definitivně a Afrika se dala od nuly osadit humanoidními a hlavně humanistickými obyvateli, kteří by civilizovaně dbali o budoucnost svých dětí a bezmyšlenkovitě se v té údajné nepohodě jen pudově nemnožili jako krysy, aby měl Addidas s Benettonem kam vyvážet svá nevkusně křiklavá trička, opičí chunty měly dostatek vojáků na kmenové genocidy a světoví filantropové mohli usedavě plakat nad obrázky mouchami obsypaných čokoládových miminek s nafouklými bříšky a velkohubě vymýšlet řešení neřešitelného, které nakonec stejně zase jen apgrejduje plukovníku Mugabemu jeho vozový park, neboť světové politické klima nekompromisně diktuje „jen sem tam krmit, ale nikdy nezasahovat“? Tahle unylá až nudná dvouhodinová drezúra malých primátů, prokládaná místy urputným mletím hoven a hlubokým existenčním filozofováním malého negramotného debila, mi k tomu rozhodování věru příliš nepomohla. A nevytrhl to ani jako vždy famózní Luther s dokonalým africkým přízvukem. (04.11.2015)