There Be Dragons

There Be Dragons vypadaj jak idealni latka pro Joffeho. Film o knezi, kterej zalozil Opus Dei a pozdej byl prohlasen za svatyho a do toho valecnej film o bojich ve spanelsku. A i kdyz je film o nabozenstvi a vire, rozhodne to neni nabozenskej film, ale spis zivotopisny drama. No a Joffe se s tim popral docela se cti, sice to neni nejak uchvatny, Joffe to uz v sobe asi fakt nema, ale rozhodne nadprumer, minimalne v porovnani s jeho soucasnejma kouskama. Docela se divim, ze tu neni zadny hodnoceni, ja se na film tesil uz od uvedeni paradniho traileru. Jinak herci jsou vyborny, jak naivni a za vsech okolnosti verici Cox, tak vecne nasranej Bentley, kterej konecne dostal poradnou hereckou prilezitost. Joffe plynule prechazi od valecnejch scen na ty komornejsi s knezama a jako celek si to drzi solidni tempo i povedenou vizualni stranku. Jen skoda toho zaveru, je sice fakt, ze je to cely pojaty jako vypraveni otce, ale presto pusobi konec lehce useklym dojmem. Rozhodne to neni typickej valecnej film, ale ani typicka biografie, takze kdo bude cekat neco takovyho, bude zklamanej, ale ja jsem spokojenej. (17.10.2011)

Nuda, hrozná nuda. První hodina je přímo ubíjející, že jsem u toho skoro usnul. A nejhorší na tom je, že je úplně nineříkající, nemá to vůbec tu výkladovou váhu, kterou by to mělo být. Asi je to tím pohledem víry a boha, protože tato problematika je mně naprosto vzdálená, takže jako neznaboh jsem se s tím vůbec neztotožňoval. Potenciál to mělo velkej, události občanských válek jsou dobrá studnice nápadů, ale ne v tomhle filmu. (23.11.2015)

NIKDY NENÍ SNADNÉ VYMÝTIT VŠECHNY SVÉ DÉMONY. NĚKDY JE SNAZŠÍ NAJÍT NĚKOHO, KDO JE VYMÝTÍ ZA VÁS........ /// To je tak, když chcete pátrat po minulosti někoho cizího a na konci by jste nejradši zapomněli na tu svoji..... Tak jako Robert, jehož fotřík toho ví fakt o Josemariovi hodně. Bodejť by né, když spolu vyrůstali. A tak chca nechca vypráví.... o dětských bolístkách, o chlapci, pro kterýho bylo kněžství posláním (protože zjistil, že JEHO náruč je otevřená všem), o rozdílných cestách osudu, o vině, milosrdný smrti, lásce (i k ženě), víře a hlavně o odpuštění. On se téměř celej příběh odehrává během občanský války a přiznávám, že díky tomu to není nějakej tupej životopis, ale válka dává všemu úplně jinej rozměr. Vlastně mi to jako životopis moc nepřipadalo (nemám je rád!). Španělé jsou mistři ve vyprávění ,,lidskejch“ příběhů (jasně těhle taky). TEĎ UŽ VÍŠ VŠECHNO. Je tu šance napravit něco, co bylo rozbité .... jak říkám, příběh, kterej má vést k odpuštění a ne oslavám Boha. Protože všechno je to v nás. V lidech. A odpustit si musíme sami. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád filmy inspirovaný skutečnými příběhy. 2.) Věřím, že utrpení není zbytečný. 3.) Thx za titule ,,iqtiqe“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (21.11.2011)

Takže po shlédnutí tohoto jsem mírně zkoprnělá, užaslá a místy zasněná. Zasněná proto, že mě samozřejmě jako ženu okouzluje Charlie Cox svým hnědojantarovým pohledem. Zasněná také proto, že si má starodávná duše libuje v příbězích, kde kněz, popřípadě nějaký jiný dobrý člověk, rozdá vše, co má, potřebným a chodí po světě bez ničeho, v děravých botách, skoro bos. Užaslá, jak moc je tento příběh silný, přesto, že se ve skutečnosti asi neodehrál právě přesně takhle. Výborný scénář. Výborný Wes Bentley! A zase krásná kamera, hezké barvy. Jo a supr muzika! No a zkoprnělá jsem kvůli Opus Dei, neb dumám o možnosti, že režisér a scénárista v jedné osobě možná chtěl ukázat člověčí, lidskou, pokornou a zranitelnou tvář zakladatele Opusu, této pro mnohé znepokojivé, kontroverzní, přesto (nebo právě proto?) Janem Pavlem II. ustanovené osobní prelatury katolické církve. To je složitá věta a těžká otázka, ale nechám jí tady….:), podumejte. Každopádně, je to příběh o lidské slabosti, síle, krutosti, tuposti, nenávisti, odpovědnosti a odpuštění. Dávám mu za pět. PS: to je stejně super, že tady je za pět nejlepšíííí. (29.04.2015)

Ukázkový příklad jak špatně může dopadnout mnohonárodnostní produkce. Film s nádherným půdorysem, který ukazuje smíření národa na obraze jedné rodiny, který mohl ukázat krutost a nesmyslnost války a krásu lidského humanismu. Celý potenciál je zabitý nudným a rutinním úvodem, jenž kdyby byl zkrácen ze 40 minut na 2, řekne vše a nezdržuje, mohlo se pak věnovat více času i soustředění válečným událostem, jenž jsou hodně epizodní, nevyrovnané (dočkáme scén a dialogů alá jihoamerická telenovela) a bez koulí. Film také zabíjí angličtina, hergot, španělský národní epos si představuji v jejich jazyce a s jejich slavnými herci a ne se 4. ligou z holywoodu a pár evropskými herci. Navíc za 36 mega má Joffé dost odfláklou výpravu, kdyby u filmu nebyly popisky, mohlo to být klidně v Itálii, jak se mu nedaří pracovat s atmosférou. Snad jen Charlie Cox sahá nadprůměr.¨ V občanské válce většinou není žádná strana ta správná a rozhodně nikdo není bez viny a všichni do jednoho trpí jejími následky... 40% (26.12.2011)