Recenze (2)
Vlastní hororová vize filipínské minulosti mi v Rayově podání na několika místech připoměla myšlení Tarkovského (Raya Martin se také otevřeně k inspiraci jeho tvorbou hlásí). Především idea vnitřního napětí/rytmu záběru, který nám umožňuje procitnout a znovu spatřit záběr v jeho nové kvalitě... Autohystoria je znepokujující, těžko uchopitelná a formálně vyzývavá. Je až neuvěřitelné, že Raya Martin ve svých třiadvaceti letech má tak vyvinutý a progresivní autorský rukopis. Jeho tradiční kombinace několika záznamových formátů a pohrávání si se sebereflexivitou média mě totálně dostává... ()
Lidé jdoucí podél cesty za silného provozu a hluku aut, nakonec příroda, les, vodopád a pak rozmazaní pochodující vojáci na starém záznamu...Nic moc. ()