Režie:
Wim WendersScénář:
Wim WendersHudba:
ThomHrají:
Pina Bausch (a.z.), Regina Advento, Malou Airaudo, Ruth Amarante, Jorge Puerta Armenta, Rainer Behr, Andrey Berezin, Damiano Ottavio Bigi (více)Obsahy(1)
Tanečnice Pina Bauschová je legendou. Proměnila taneční jazyk a byla oslavována stejně jako Isadora Duncanová či Martha Grahamová. Pininy jedinečné multimediální kreace, navržené tak, aby v divákovi probouzely emoce, nabízely nenapodobitelný vizuální zážitek. Nyní můžeme zažít synestezii její prosté choreografie, jako bychom ji viděli ve skutečném představení. Tento revoluční 3D film, natočený velkým evropským průkopníkem 3D fotografie Alainem Derobem, zachycuje vzrušující estetiku těch nejskvělejších Pininých vystoupení. (Filmbox)
(více)Videa (2)
Recenze (117)
Wendersovo trojrozměrné okno do tanečního dvora, které ale nerežíroval on sám, nýbrž Pina Bausch. Film o radosti z pohybu a o tom, co všechno je možné vyjádřit tancem - pouhá emoce je hnacím motorem a tělesná schránka zase loutkou v rukách obratného loutkovodiče, ale společně tvoří dokonalý pár - mileneckou dvojici - hrající si se smysly. Podobnost s Pádem Tarsem Singha náhodná? ()
no ale jako tyvoletyvole... když se sejde jeden z nejlepších režisérů s jednou z nejlepších choreografek, tak jak to může asi jinak dopadnout? 5+ a chuť tančit a brečet a jít zejtra znovu - nevím, jestli je to tím třidéčkem, ale ty lidi tančej blízko a Wim má smysl pro kompozici i gradaci i smysl pro humor... takhle já si představuju filmový umění, takhle si představuju spouštěč drobných orgasmů všech milovníků tance, architektury, filmu a nestandartních dopravních prostředků... ()
Wenders k 3D přistupuje úplně jinak než hollywoodská produkce. Hraje si s třetím rozměrem, využívá ho při tanci, při skocích, při pohledech tanečníků do kamery. A jeho dílo působí plasticky. První evropské hrané 3D, pro mě osobně zřejmě i nejlepší 3D mimo tvorbu IMAXu (ano, je sice hezké se trojrozměrně proletět s Avatarem, ale nic to nevyjadřuje). Tady má ale smysl. Vtáhnutí do tance, když točíte film o choreografce, je několikanásobně důležitější než vtáhnutí do nějaké akční řežby. ()
Wendersi, přestaň dělat blbosti a natoč zase nějakou pořádnou existenciální road movie, jako ve zlatých sedmdesátkách! Almodóvar tě stejně s tím Café Müller v Hable con ella předběhl o deset let. Ale abych nebyl nespravedlivý, nakonec nemůžu říct, že by Pina byla až tak špatná. Vzhledem k tématu jsem neočekával nic než ukrutnou nudu, ale dívalo se na to docela dobře, i hudební žánry se hezky střídaly a visutá wuppertalská tramvaj zabodovala jako vždy :). ()
Podle mě se Wendersovi podařilo udržet film na uzdě tak, aby nedošlo k pouhému adorování náhle zemřelé umělkyně s jediným cílem vydolovat nějakou tu diváckou slzu. Ani s námitkou, že se ve filmu mnoho mluví, nemůžu souhlasit. Celé to na mě působí tak, že jednotliví tanečníci dostali za úkol několika málo větami charakterizovat svůj vztah k Pině Bausch (nebo její vztah k nim) a vzhledem k očividnému vlivu této tanečnice se každý s tímto úkolem vyrovnal po svém, aniž by to jakkoliv rušilo poměrně vyrovnaný ráz tohoto snímku. Velmi se mi líbí zvolený způsob představení pro mě neznámé osoby skrze její choreografie a skrze její žáky, kteří kromě těch několika slov především dělají to, co je s Pinou nejvíce spojovalo - pohyb a tanec. Vhodně sestříhaný film s výraznou vizuální a hudební vložkou, který mě jako tance neznalého bavil takřka po celou dobu, sráží možná pouze stopáž, která mohla být o 20 minut kratší. Wendersovi v posledních letech očividně tyto dokumentárně laděné snímky o hudebnících/tanečnících apod. sedí víc než klasická narativní tvorba, což dokázal již při Buena Vista Social Club nebo Blues. ()
Galerie (41)
Photo © NFP Marketing & Distribution
Zajímavosti (3)
- Film měl být původně společným projektem Wenderse a Bauschové – pojilo je přátelství, stejná generační zkušenost a samozřejmě vzájemný respekt k tvorbě druhého. Film dlouho odkládali, neboť Wenders hledal způsob jak mimořádnou jevištní a choreografickou práci Bauchové uchopit, aby na plátně neztratila na své působivosti. Nápad natočit film v technologii 3D přišel bohužel pozdě, po několika úvodních záběrech Pina Bausch v červnu 2009 umírá, takže film vznikl bez její osobní přítomnosti. (Zdroj: Film Europe)
- Snímek je vůbec prvním evropským hraným 3D filmem. (pan Hnědý)
- Na festivalu Evropské filmové ceny roku 2011 v Berlíně získal snímek cenu pro nejlepší dokument. (Terva)
Reklama