Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladá šlechtična Evlalie se zamiluje do romantického intelektuála Alkise. Materiální zájmy její rodiny však takové lásce nepřejí. Melodrama podle románu spisovatele Constantinose Theotokise odkrývá na pozadí příběhu nenaplněné lásky také stav řecké společnosti počátku dvacátého století. (MFF Cinema Mundi)

Recenze (4)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Řecký film Otrocká pouta (v originále Oi sklavoi sta desma tous) svazuje diváka od samého počátku pevnou smyčkou, neumožňuje volně se nadýchnout a s přibývajícím časem pomalu udusí i poslední jiskřičku naděje na změnu k lepšímu. Dramatický příběh zkázy hraběte Ofiomahos je silnou výpovědí o poměrech mezi řeckou šlechtou počátku dvacátého století, z diváckého pohledu se však jedná o snímek velmi náročný, odehrávající se z převážné části v interiérech, vyžadující neustálou divákovu pozornost, ale přitom přinášející jen velmi málo rozvíjejících podnětů, zato poněkud depresivní konec. Nejzajímavější částí představení se tak trochu paradoxně stal komentář organizátorů, osvětlující původ vzniku filmu a biografické pozadí tvůrců, předcházející samotné projekci. Rozhodně lze litovat, že krátké původní slovo chybělo u některých dalších filmů letošní festivalové nabídky. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

(CINEMA MUNDI 2010) Regulérní kostýmní kýč, který si hraje na umění tím, že se v něm hojně šuká. Své původní hodnocení měním z "odpadu!" na jednu hvězdičku, protože OTROCKÁ POUTA jsou sice nesnesitelně úmorná, ale jejich koncentrované hlouposti se nedá nesmát. Škoda, že jsem se začal bavit na účet "filmu" až na samém konci, protože vyplnit předcházející dvě hodiny přemýšlením, jestli báchorka o problematickém super egu není glosou řecké politické situace či zda-li je u Řeků všechno naopak, a tak "nejlepší film roku 2009" u nich znamená "nejhorší film roku 2008", zas taková legrace nebyla. Hlavně doufám, že si někdo na základě toho, co je promítnuto na Cinema Mundi jako reprezentativní titul dané národní kinematografie, nebude synekdochicky dělat výsledný obrázek o celém tamním průmyslu, protože vedle Adonise Lykouresise mají Řekové jednoho z posledních žijících auterů - Theodora Angelopoulose, který je festivalovými a klubovými diváky považován za důstojného následovníka odkazu Antonioniho, Tarkovského či Bergmana, aniž by točil zatuchlé snobárny, jako je výše zmíněné navoněné hovno. ()

Reklama

Galerie (1)

Reklama

Reklama