Obsahy(1)
Když komunisté v roce 1949 popravili generála Heliodora Píku, jeho syn přísahal, že jméno svého slavného otce očistí. Milan Píka podřídil tomuto slibu celý svůj život.
Významný představitel protinacistického odboje, Heliodor Píka, byl zavražděn před 60 lety. Za války byl náčelníkem československé vojenské mise v Moskvě. Byl velmi dobře informován o Stalinově Sovětském svazu. Zřejmě i proto byl ve zmanipulovaném procesu odsouzen a 21. června 1949 popraven. Jeho syn Milan byl uvězněn a poté, aby se vyhnul šikaně, se usadil na Slovensku v Bratislavě. Je dokonalým pamětníkem, očitým svědkem otcova názorového a marného střetu s komunistickým režimem a poté i bojovníkem za rehabilitaci a uznání zásluh svého otce – Heliodora Píky. Zaznamenal i to, jak se pohledy na osobnost jeho otce postupem času měnily, obracely a vyvíjely. Byl ovšem i svědkem soudního procesu, při němž stanul před soudem prokurátor Karel Vaš, který proces s Heliodorem Píkou inscenoval. Dodnes Milan Píka jen obtížně chápe, proč Karel Vaš, jehož vina je nezpochybnitelná, nebyl za své zločiny potrestán.
(oficiální text distributora)
Recenze (7)
Téma by bylo hodně zajímavé, ale zpracování je bohužel dost hrozné. Je to škoda, protože kdyby se to dostalo do rukou lepšímu dokumentaristovi, mohl vzniknout velmi dobrý film. ()
Dokument pojednáva o Heliodorovi Prokopovi Píkovi, generálovi bez vojska a mal sledovať jeho vojenskú kariéru. Veľa som sa o kariére nedozvedel, trocha som sa tejto téme v minulosti venoval a tak som čakal dokument po ktorom by mi mala padnúť sánka. Žiaľ nestalo sa, dokument mi nič nepovedal. Niekoľko informácii o jeho vojenskej kariére: Vojenská kariéra: 14.10.1915 pri mobilizácii v druhom roku 1. SV narukoval k 15. pešiemu pluku v Opave Jún 1916 vyslaný na haličský front 24.7.1916 vo Volyňskej oblasti v mestečku Berestečko zajatý ruskými jednotkami a umiestnený do zajateckého tábora Paratske závody u Kazane.. 5.10.1916 sa prihlásil v Babrujsku (Bielorusko) do Revolučného dobrovoľného vojska (neskôr premenovaného na Československé légie) 21.7.1917 v hodnosti vojaka zaradený do Československého záložného práporu 1. Československej streleckej brigády s ktorým sa zúčastnil boja u Zborova, tu zotrval do 1.9.1917, potom sa prápor začal presúvať do Žitomíra. Od 24.9.1917 absolvoval s 1. čs. streleckou divíziou Husitskou presun cez Sibír až do Murmanska a odtiaľ ďalšia vojenská cesta pokračovala na západný front do Francúzska. Január 1918 21.československý strelecký pluk v Cognacu vo Francúzsku na funkciu lekarný adjutant pluku a neskôr dôstojník obrany proti plynu. 9. januára 1919 sa po vojne vrátil v hodnosti poručíka francúzskej légie do práve vzniknutej ČSR. Hneď v januári 1919 zasiahol do bojov o Tešínsko, neskôr v apríli 1919 bojoval na Slovensku proti Maďarom 1920 absolvoval Vojenskú školu pechoty na akadémii v Saint – Cyru vo Francúzsku Od októbra 1920 pôsobil na VA v Hraniciach na Morave na funkcii inštruktora pechoty a potom ako učiteľ plynovej náuky a od 1922 ako zástupca veliteľa Vojenskej akadémie Od augusta 1923-1925 konceptní dôstojník 5. odboru Hlavného štábu Čsl. brannej moci kde mal na starosti problematiku ženijného a pechotného školstva. 1926-1928 absolvoval Vysokú školu vojnovú v Paríži. 1928-1932 štábny kapitán na Zemskom vojenskom veliteľstve v Prahe 1932-1937, major vojenský atašé v Bukurešti, neskôr aj pre Turecko 1937-1938, plukovník generálneho štábu, prednosta skupiny C1 generálneho sekretariátu Najvyššej rady obrany štátu, mal na starosti vojnový priemysel v rámci tzv. Malej dohody (Juhoslávia a Rumunsko). 29.3.1939-1941 odišiel na pokyn E.Beneša do Rumunska a neskôr do Turecka, odkiaľ riadil ako spravodajský dôstojník prechod čs. vojakov do zahraničia 26.4.1941- jún 1945 pôsobí v Moskve ako náčelník Čsl. vojenskej misie (prísne tajná misia), odtajnila sa jej uznaním dňa 22.6.1941 (mala položiť základy čsl. jednotkám na území Sovietskeho zväzu) 1945-1947 podnáčelník Hlavného štábu čsl. brannej moci pre zvláštne účely 1947-1948 zástupca náčelníka Hlavného štábu čsl. brannej moci 1948 – odoslaný na zdravotnú dovolenku ()
Známé jméno, ale pro mě málo známý osud tohoto generála. ()
Ačkoliv mohl být příběh generála Píky určitě zpracován poutavěji, pořád jen dobře za každý snímek na podobná témata. Kvůli tomu, jak potřeba takové filmy jsou, jednu hvězdičku přidávám. A obdivuji jak generála, tak jeho syna i další rodinné příslušníky, těžko si představit utrpení, které museli/musí zažívat.. ()
Chvályhodné. Scénář: Luděk Navara. Svědectví Milana Píky, syna Heliodora Píky, je zajímavé a z pozice Milana Píky určitě smutné vzpomínání. Nicméně tvůrci mohli materiál prostříhat a dát mu svižnější spád. Více zde. ()
Galerie (3)
Reklama