Režie:
Asko KaseKamera:
Kjell LagerroosHudba:
Sven GrünbergHrají:
Sergo Vares, Liisi Koikson, Mait Malmsten, Tõnu Kark, Tambet Tuisk, Carmen Mikiver, Ain Lutsepp, Piret Kalda, Emil-Joosep Virkus, Jevgenij Kňazev (více)Obsahy(1)
Téma filmu se vztahuje k novodobé estonské historii. „Prosincové horko“ v názvu odkazuje k událostem z 1. prosince 1924, kdy došlo v hlavním městě Tallinnu k pokusu o komunistický puč. Spolu s novomanželi Tanelem a Annou prožíváme tehdejší atmosféru nejistoty a strachu o vlastní budoucnost. [Cinema Mundi 2010] (oficiální text distributora)
Recenze (18)
Neskutečný průběh revoluce, který kdyby se odehrával v podobném duchu, tak by revolucionáři museli na 100% usnout. Je jasné, že se v Talinu děli asi věci, ale v tomhle filmu to filmaři stoprocentně nezvládli. Navíc absurdity, jako granát vybuchující pod nohama hlavního hrdiny, který až na pár odřenin funguje dál, to už tomu dodávalo jen tu pachuť trapnosti. Bohužel Estonský film té slabší kvality. Viděno jako 28 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()
To co se dělo v ulicích se mi líbilo. Přestřelky měly punc věrohodnosti, postavy se chovaly adekvátně k vzniklé situaci a hlavně se tu neobjevil žádný geroj, který by hrdinně padl za vlast a umírající vypouštěl kdejaká moudra. Co mi přišlo tak trochu zbytečné byla milostná linka, kdy je manželka hlavního hrdiny, důstojníka estonské armády, v merku vůdce pučistů, který je do ní zamilovaný. To působilo strašně neohrabaně a dal bych přednost tomu, kdyby na úkor romantiky tvůrci vyplnili daný prostor politickým pozadím, které bylo podáno jen tak letem světem. Ale jinak spíše spokojenost. Ostatně vždycky potěší, když dostanou bolševici na prdel. 70% ()
Těžko hodnotit estonský dobový film, který překročil hranice své země jenom proto, že ho EFI vyslala reprezentovat na Oscarovou sekci cizojazyčných filmů. Bohužel politické události odehrávající se v Tallinnu začátkem prosince 1924 nejsou všeobecně známé a nezainteresovaný divák tak jen velmi povrchně sleduje ty nekonečné přestřelky. Neexistuje zde zkratka, která by dokázala k zápletce přivést mezinárodní publikum. Tento nejlepší estonský film globálně neuspěl, ale je samozřejmě možné, že jednotlivce (patrně baltisty) oslovit mohl. ()
Příslušníci Kominterny jsou zde vypodobněni správně jako chátra. Znázornění pouličních šarvátek bylo pojato realisticky, ale o samotné revoluci a jejím skutečném smyslu a významu pro Sověty tam tedy moc není. A právě proto je možná škoda, že tvůrce více opticky nezvýraznil historická fakta a spíše dal více prostoru milostné zápletce, která postrádala jakkoliv hlubší emoce. Jinak film s rozpačitou romancí měl určitě na víc. Nicméně pro příznivce historie je to pořád zajímavá volba ()
Muj prvni estonsky film. K tomu namet, ktery me zajima. Musim rict, ze kostymy a dobove rekvizity se celkem povedly ( alespon si to myslim ). Skoda, ze film se nenesl vice ve vypravnem a dokumentarnim duchu. Vedlejsi pribehy, at uz mladeho paru, co chtel odjet do Parize, vecne opileho generala, revolucionare- kurevnika byly trapne az beda. A cesky dabing tomu asi taky moc nepridal. ()
Galerie (13)
Photo © Ruut
Reklama