Reklama

Reklama

Dům se zelenou střechou

(TV film)

Obsahy(1)

Dvě ženy z Liberce, které druhá světová válka postavila na opačné strany barikády a poznamenala jejich životy, hledají cestu ke smíření. Dvě ženy, dva rozdílné osudy, dva pohledy na jedno město v proměnách dvacátého století. "Jsem Evropanka, která žije v Itálii, ale často se jí stýská po její vlasti v severních Čechách," říká o sobě Němka Isa. Narodila se sice v daleké Indii, kde její otec před válkou pracoval, ale dětství prožila v Liberci. Po válce musela odejít. Přes třicet let na Liberec skoro nepomyslela. Když ale zemřela její matka a starší bratr, poslední lidé, kteří Ise zpřítomňovali pouto s vlastí, probudil se v ní neuvěřitelný stesk po domově. Nastala těžká krize identity. "Tehdy jsem se rozhodla napsat na adresu našeho domu - bývalého domu mých rodičů. Nechtěla jsem tam rovnou jet, protože jsem měla strach, že mě odmítnou," nastiňuje Isa cestičku, jakou se dostala zpět do Liberce. Liberecká židovka Edita jako dítě žádné rozdíly mezi Němci, Židy a Čechy nepociťovala. Na prahu dospělosti se však věci začaly rychle měnit. Před fašisty stačila uprchnout do Anglie, kde se dala do služeb RAF. Po válce zůstala nějaký čas v Anglii, pak se vrátila zpátky do Liberce. Zde jednoho dne potkala i Isu. "Na ten první moment našeho setkání nezapomenu," vzpomíná Isa. "Byla jsi strašně skeptická. Řekla's mi: co chcete od Židů? Tak jsem si pomyslela - ta je ale upřímná, ta hned řekne, co si myslí." Režisérka Blanka Závitkovská natočila příběh dvou žen ze severních Čech, který překračuje hranice regionu. Oživuje historickou paměť národa. Je emocionální výpovědí o hledání domova a cesty ke smíření. Snímek natáčený vedle domácích lokací také v Itálii využívá cenné archivní záběry. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (7)

NGP 

všechny recenze uživatele

Dobrý nápad popsat dějiny na osudech konkrétních lidí, myšlenka proektu se mi velmi líbila. Ale moc jsem nepochopila záměr paní Isy, která jak se zdá, si vzpomněla na "vlast" až když si celý život užívala všude možně v zahraničí. Kdyby měla míň prostředků, a kdyby se tolik nenudila, ani by jí nenapadlo tolik se věnovat těm lidem. Už si nemá s kým povídat, tak přijela do Česka, aby se tady stala hvězdou. Není to nic pro mě. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Pěkný příspěvek k česko-německým vztahům. Příběh jedné německé sudetské rodiny, vyprávěné pamětnicí. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Chápu, že dějiny se nejlépe vykládají prostřednictvím lidských příběhů, jenže ten příběh, který nám předložila paní režisérka, je zkrátka trochu utahaný a vhodný pro tu samou kategorii důchodců, o kterých film vypráví. Stopáž šla bez problémů sestříhat na polovinu při zachování obsahu. Celkový dojem: 55 %. ()

mr.filo 

všechny recenze uživatele

Hanbou minulosti je to, že všechny hříchy spáchali lidé lidem a ne národ národu. V představě je daleko jednodušší uvažovat o národech, málokdo si za tím představí konkrétního člověka. ()

Galerie (10)

Reklama

Reklama