Špatná rodina

Ve Finsku se zrodil film, který se zdál na základě popisu děje býti zajímavým dramatem na téma sourozeneckého incestu, avšak výsledkem je zvláštní příběh, který mi ne úplně sedl a který z mého pohledu naplno nevyužil svůj ohromný potenciál, jenž se v něm skrýval. Co mi nejvíce na tomhle filmu vadilo byl fakt, že se divák vlastně za celou dobu nedozví, co vlastně je mezi těmi dvěma sourozenci, jestli je to jen běžný sourozenecký vztah, nebo jestli v tom je i něco víc. Tato otázka zůstává bohužel divákovi nezodpovězena, a tak v určitých chvílích vypadá otec těchto sourozenců jen jako paranoidní blbec, který nemá nic lepšího na práci než podezírat své děti z něčeho, co se možná ani neděje. Na tomto filmu mi však také vadila určitá rozvleklost příběhu, což je bohužel neduh mnoha severských filmů. Zkrátka chvílemi to byla solidní nuda, a když už se v tomhle filmu něco dělo, tak jsem si musel říct, že zde není jediná normální postava, zkrátka že všechny postavy jsou tam nenormální. Ale abych filmu jen nekřivdil, v určitých chvílích to bylo zajímavé a především ani jednou jsem neměl touhu film vypnout. Navíc herecké výkony byly více než povedené, takže celkově uděluji filmu průměrné tři hvězdy. (10.08.2011)

Velmi prapodivný film. Rodina, ve které pravděpodobně nikdo není normální, všichni se zvláštně tváří a stejně takové jsou i vztahy mezi nimi. Už to setkání sourozenců, kteří se tak dlouho neviděli, vzájemné jiskření…Dále pak atmosféra snímku, někdy nezvykle intimní, jindy dusná, ve vzduchu lze cítit bariéry. A nakonec otevřený závěr, ze kterého divák není moc moudrý, to však platí po celou dobu projekce. Na druhou stranu, tím jak film mlží, nedává publiku moc šanci proniknout blíže k postavám, což způsobuje částečnou ztrátu zájmu, neschopnost jim plně fandit, nějak se s nimi více ztotožnit. Hodnotím celkově pouze 3*, ale ještě bych si od tohoto režiséra v budoucnu něco rád pustil, zaujal mě. (02.03.2013)

Odtažitá absurdita se sarkastickým šklebem líčí příběh obsese, která je příčinou vnitřního rozkladu uzavřeného soudce Mikaela. Jeho panický strach z incestního vztahu potomků vede ke gradujícímu sledu absurdních scének, které pod krustou černého severského humoru stále více odhalují zabarikádovanou postavu a zdánlivě neprůstřelnou skořápku jejího rodinného života. Hrdinové jakoby se po plátně pohybovali v ledových krunýřích, i kamera drží diváka na distanc svou pomalostí až statičností, o to kontrastněji vynikají náhlé záblesky cynismu a absurdity. Báječný zážitek směřuje k nevyhnutelně deziluzivní pointě, která jen dotvrzuje, že režisér lže, když tvrdí, že to natáčení filmů neví nic. Ví dost na to, aby divákovi s chladně pozvednutým obočím naservíroval delikátní porci severské rodinné tragikomedie, onoho podivného přelétávání mezi latentní krutostí a úlevným smíchem. [MFF KV 2010] (05.07.2010)

Ja by som nepovedal, že to bola len špatná rodina, ale hlavne poriadne divná, predivná. A možno sa to tak len môže zdať, hlavne našincovi, ktorý do severskej kultúry až tak nevidí. Tento snímok preto rozhodne nie je pre začiatočníkov čo sa týka severskej produkcie, treba mať už niečo napozerané, aby si divák zo snímku niečo odniesol. Mne sa to aj celkom páčilo (pomalšie tempo mi nevadilo), len sa žiaľ nemôžem ubrániť dojmu premárneného potenciálu. Z takto nepríjemnej témy sa rozhodne dalo vyťažiť podstatne viac, hlavne po psychologickej stránke hlavných postáv a celkovej dramatizácii, tam to bola veľká slabota. Škoda, mohla to byť pecka. 65/100 (03.11.2016)

Od návratu z Finska jsem na moc finských filmů nenarazil. Nicméně Cinemax jeden v záloze měl. Každopádně mi i ten potvrdil, že Finové jsou divný národ a jejich myšlení je na hony vzdálené tomu našemu. A to nejenom v samotném chování, ale i ve skutečnosti, že točí filmy na divná témata. Přesto Špatná rodina měla něco do sebe. Měla typickou severskou atmosféru, prapodivný námět a solidní zpracování. (27.09.2011)