Slečna od vody

Třetí by mohla být za širokoúhlou verzi. Ale jinak? Nejsme v ráji, jsme v Bráníku. A možná ještě dál, v Modřanech. Anekdotická story o jednom letním dni v roce 1959. Jedeme takhle ráno do práce přeplněnou šalinou, u kavárny Slávie je dopravní kolize, slunce pálí... Omluvíme se v práci a jdeme se čvachtat. Cestou získáme dobré mravní rady místní maminy, navážeme známost, získáme nové šaty. Staré šaty padly za obět společenským hrám děvčat od vody. My ale takovou bedlou nejsme... návrat do práce k soustruhu je nutný, protože doma máme pavlač a kufr se samolepkou do Palerma. Proč jen tady tvoří své etudky Marvan, Záhorský i Kemr? Však je to celé anorganické až běda. Ale ouha, to by to tání nebylo komplet. Klepáčová a Heverle liebespaarem roku 1959? O_o (18.03.2010)

Velmi příjemná letní romance, s lehoučkou mladistvou revoltou, která ovšem dle očekávání končí pěkně po budovatelsku. S humorem nám tu jeden z nejzásadnějších režisérů 50. let nastiňuje, že flákat se nemá, ani když doma máte chápajícího otce. Kvalitní režie s klasickou, roztomilou hudbou pana Vačkáře. (13.01.2014)

Příjemné komedii dodávají na atraktivitě dobové reálie, páskové a slečny od vody. 1) Herecké výkony jistí 58letý Jaroslav Marvan (otec Heleny), 53letý Bohuš Záhorský (vedoucí závodní rady odborů), 37letý Josef Kemr (flákačský odborový funkcionář). 2) Spoiler. Nejzajímavější je pražské kolečko. Helena nastupuje ve Vršovicích do tramvaje, ze které je vytlačena davem spolucestujících u Jiráskova mostu. Po marné snaze prodrat se do dalších vozů nastupuje na parník, který opouští v Modřanech pod mostem Inteligence. Další záběry jsou z konečné tramvají v Bráníku, kde nastupuje na jednadvacítku, tu však opouští někde mezi Bráníkem a Podolím a pokračuje prvorepublikovým taxíkem do Vršovic. Po chvilce bloumání po vršovických schodech se najednou ocitá na Malé Straně ve Zlaté Studni. Závěr snímku se opět odehrává na vršovické ulici. 3) Zlatá Studně se slovenským (!) folklórem nebo pobíhající veverky v roztomile vesnicky vyhlížejících Vršovicích pak jen doplňují milou nostalgickou atmosféru. (07.03.2014)

Dostatečně zábavná letní komedie s mnoha sluncem prozářenými pražskými exteriéry, které Stallich za kamerou zachycuje opravdu lákavě. Závěr je bohužel až překvapivě ostře mravoličný a nesmlouvavý, skoro jako dobře mířená facka vší předchozí pohodě, ale vše co se děje před tím, je na padesátá léta docela zajímavé - pozorovat pracující třídu, jak neodolá a jde se v krásném dni místo práce flákat k vodě se zas tak často nenaskytne - kromě hlavní hrdinky samozřejmě neselže chlapík od soustruhu, ale "ouřada" v podání Kemra :). Jinak souhlasím s uživatelem cariada, taky by mě zajímalo, kde vlastně v noci pracoval tajemný týpek Heverle, válející se celé dny u řeky. (05.02.2014)

Když odhlédnu od průhledné agitace (zase tolik jí nebylo) a teatrálního závěru, který navíc zůstal podivně otevřený, vychází mi z toho flm, ze kterého dýchá pohodová atmosféra příjemného letního dne u vody. Herecké výkony považuji za velmi slušné. A v neposlední řadě oceňuji dokumentární hodnotu filmu. Jako milovník zaniklé historie (ne politické, ale spíše neexistujících ulic a pozměněných míst) prostě nemohu jít s hodnocením níž. (29.03.2012)