Submarino
Submarino
Submarino
Obsahy(1)
Nick a jeho mladší bratr se protloukají životem poznamenaní nešťastnou událostí v dětství. Nick se právě vrátil z vězení a zdá se, že kromě pití piva a občasné návštěvy posilovny, není nic, co by ho zvlášť zajímalo. Jeho mladší bratr pečuje po smrti své ženy o malého syna, před nímž však skrývá tajemství, které dítě odhalí až smutně snadno. Oba bratři se sejdou na matčině pohřbu, kde se životy všech zúčastněných náhle propojí... Vinterberg působivě vypráví příběh dvou outsiderů z kodaňského předměstí, kteří žijí ze dne na den a snaží se v bezútěšném prostředí přežít; stačí jim „udržet hlavu nad vodou“, k čemuž metaforicky odkazuje název filmu Submarino. Seversky syrové drama se strhujícími hereckými výkony je natočeno s citem pro formu a autentičnost situací, které jen posilují emotivnost snímku.
Ve svém šestém filmu Submarino se Thomas Vinterberg navrátil k tématu dysfunkčních rodinných vztahů obdobně jako ve své předchozí tvorbě: ve snímku Rodinná oslava z roku 1998, vůbec prvním filmu manifestu Dogma 95, který získal ocenění na mnoha mezinárodních festivalech či později v odlehčené podobě v komedii Když se muž vrací domů (2007). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (185)
Nemôžem uveriť tomu, čo som práve videl. Ide o vrcholne krutú, ťaživú a depresívnu bombu! Chápem pomerne nízke hodnotenie, toľkú dávku depresie a sociálnej bezútešnosti nedokáže stráviť každý, film už prekročil isté hranice únosnosti a tak sa to môže odzrkadliť aj na nižšom hodnotení. Akoby sa človek filmu podvedome bránil, zároveň nie je jedno v akom duševnom rozpoložení sa snímok pozerá. Čakal som pecku, Vinterberg – majster severskej drámy, nikdy nesklame, ale niečo tak šokujúce a strhujúce som nečakal ani v tom najbláznivejšom sne. Neverím, že Submarino nechá niekoho chladným (pokiaľ nejde o človeka empaticky nulového). Je ikonou všetkého, čo v drámach hľadám, hlavne v tej severskej. Už prvé minúty ma svojou úzkosťou a bezútešnosťou priklincovali na stoličku, ihneď sa dostavil taký pretlak emócií, ktorý ma totálne ochromil a až do konca nepustil. Pri výborných drámach príde obyčajne až pri konci, tu som však nemal žiadnu šancu, prišlo to hneď a veľmi tvrdo. Studený, typicky severský filter farieb všetko ešte znásobuje. Vinterbergova krutá, depresívna ruka prešla mojim telom ako nôž maslom, chytila srdce a celý čas ním kmásala aby ho potom na konci odhodila ako handrovú bábiku. Na konci nezostane nič, len veľký smútok a ťaživá úzkosť. Jedno viem iste, po veľmi dlhom čase bol v mojom pomyselnom rebríčku najlepších drám z trónu zosadený Requiem za sen (2000) a nahradený týmto severským klenotom. Bude veľmi ťažké nájsť niečo, čo sa tomuto aspoň trocha priblíži. Na záver snáď len toľko, nezostáva nič iné iba vstať, v duchu zatlieskať a pokúsiť sa ten smútok predýchať. Film nie je pre každého, citlivejším povahám to zošrotuje vnútro ako malinu. BRAVOOOO, pán Vinterberg, ste kráľ! ()
Matka alkoholička, otec neznámý. Zajímavě vyprávěný příběh se ale věnuje dvěma bratrům, kteří si s nimi pěkného dětství neměli šanci užít. Dospělé bratry bych pojmenoval pan Chlast a pan Fet. Čekal jsem, jestli aspoň v jejich životech přijdou záblesky štěstí, ale bohužel, Submarino je bolestivé a tragické. ()
Jak už jsem onehdá vzpomínal u Zamrzlé země, u spousty severských filmů stačí pár prvních okamžiků a je vám jasné, že mít se jen o trochu hůře, udeptáte se k smrti. Nebo nevím jak ostatní, ale já osobně tyhle filmy strašně špatně nesu - ta neutěšenost, lokální produkce vás a umění navodit autentickou atmésféru vás dovedou pouze k rozcestí, kterou že ze zbraní si provrtáte kulku hlavou. Submarino není vyjímkou, hned z počátku dostaneta takový šok, že než se z něj vzpamatujete, hrdinové filmu se motaj v solidních životních průserech, ze kterých nevede moc cest a i když víte, že to asi moc dobře nedopadne, stále nedokážete odhadnou, jak se děj bude vyvíjet dál a hltáte každou minutu. Sociální drama / emotivní příběh / depka až na půdu. Troufáš si? ()
Drsné, surové, temné se světýlkem naděje na konci tunelu. Jediné, co mě udivovalo, že i když se všichni hrdinové filmu ocitají na společenském dně, tak stále žijí v přijatelných životních podmínkách, zabezpečeni materiálně natolik, aby nežili na ulici a ještě stále nevypadali jako totální lidské trosky. Znamená to, že dánská společnost je na to dno nenechá dopadnout, či jim aspoň podsouvá spoustu "sociálních" padáků, aby ten dopad nebyl tak tvrdý? Dost mě zajímá, nakolik film v tomto ohledu odráží dánskou realitu. Jinak herecké výkony všech zúčastněných byly opravdu brilantní... Film, který se vám dostane pod kůži... ()
Tak ako ma Vynterbergov Festen nechal absolutne chladnym a vobec som sa nestoitoznil s pritomnymi uzivatelmi, ktori Festen vynasali do nebeskych vysin, musim uznat, ze ten reziser proste vie tocit. Pribeh 2. bratov, ktorych spajaju tragicke udalosti v zivote ma hodne do seba, + vyborne su vykreslene dansko - svedske realie. Atmosfera je taziva a posobiva a herci sa do toho dobre opreli. Sympaticka tazko depresivna severska socialna drama : 85 % ()
Reklama