Submarino
Submarino
Submarino
Obsahy(1)
Nick a jeho mladší bratr se protloukají životem poznamenaní nešťastnou událostí v dětství. Nick se právě vrátil z vězení a zdá se, že kromě pití piva a občasné návštěvy posilovny, není nic, co by ho zvlášť zajímalo. Jeho mladší bratr pečuje po smrti své ženy o malého syna, před nímž však skrývá tajemství, které dítě odhalí až smutně snadno. Oba bratři se sejdou na matčině pohřbu, kde se životy všech zúčastněných náhle propojí... Vinterberg působivě vypráví příběh dvou outsiderů z kodaňského předměstí, kteří žijí ze dne na den a snaží se v bezútěšném prostředí přežít; stačí jim „udržet hlavu nad vodou“, k čemuž metaforicky odkazuje název filmu Submarino. Seversky syrové drama se strhujícími hereckými výkony je natočeno s citem pro formu a autentičnost situací, které jen posilují emotivnost snímku.
Ve svém šestém filmu Submarino se Thomas Vinterberg navrátil k tématu dysfunkčních rodinných vztahů obdobně jako ve své předchozí tvorbě: ve snímku Rodinná oslava z roku 1998, vůbec prvním filmu manifestu Dogma 95, který získal ocenění na mnoha mezinárodních festivalech či později v odlehčené podobě v komedii Když se muž vrací domů (2007). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (185)
Film Submarino Thomase Vinterberga je drsným sociálním dramatem o dvou bratrech, kteří na kodaňské periferii zkoušejí překlenout trauma z dětství. Kultivovaně natočený a nesmírně emotivní příběh svou vnitřní silou připomíná, že autor je spolutvůrcem Dogma 95. Od strohého manifestu se však vzdaluje propleteným rámcovým příběhem, bohatým hudebním doprovodem i stylizovaným vizuálem. Emotivně zničující zážitek, který si naštěstí najde cestu i do českých kin a dosavadní vrchol Karlovarského festivalu. [MFF KV 2010] ()
Skvělé drama po všech stránkách. Minimalistické herectví, mrazivá a smutná atmosféra z filmu srší a MINI SPOILER: neštastný konec je, jak už to u dánských dramat bývá, podmínkou. Skvělý casting dětských herců, kteří jsou svým dospělým verzím skutečně podobní. Sumbarino sice není tak intenzivní a drásavé drama jako Hon nebo Rodinná oslava, ale stále se jedná o nadprůměrné a dobré drama z dánské školy. Rozhodně se vyplatí vidět ;) ()
Tak typicky severské, že už to ani víc nemůže být - depresivní, pomalé, hloubavé, bolavé, bezvýchodné sociální drama jednoho ze spoluzakladatelů manifestu Dogma 95, který se ale zásadám v něm už trochu zpronevěřil (použití hudby, nelineární scénář atd.), přesto si stále nese tu typickou syrovost. Thomas Vinterberg zaměřil svou pozornost tentokráte na úplné sociální dno blahobytného Dánska a zkoumá dopady predestinace a vliv prostředí a rodiny na vývoj člověka - a jak lze očekávat, tyto se jeví jako absolutně fatální... ()
Dalsi vyborne drama z nevysychajici severske studny. Velmi depresivni film, ktery me zaujal svou chladnou atmosferou, hereckymi vykony a osudem dvou bratru z kodanske periferie. Miluji filmy s minimem postav a zdanlive jednoduchym dejem a snad nikde na svete neplati tak jako ve Skandinavii, ono "vytriskani z minima maximum". Submarino me natolik zasahnul, ze si ani nejsem jisty, zda ho chci jeste nekdy videt. Vinterbergovi se po Rodinne oslave podaril natocit dalsi skvost. ()
Je to jako domino. Jedna kostka padá za druhou, stejně jako jedna životní rána následuje druhou. Nezastaví, nezpomalí, kostky pořád klesají k zemi. Tyhle filmy ze života jsou opravdové emoční ždímáky, ale pořád mají stejný psychologický vzorec. Nefunkční rodinu, nestabilní zázemí, naprosto devastující podmínky (v podstatě vůbec žádné) k vytvoření cesty pro dítěte budoucím životem. Submarino nám všechny tyhle prvky zdatně prezentuje a společně s velmi dobrým soundtrackem nás na bezmála dvě hodiny zatáhne do zpackaného života dvou bratrů. ()
Reklama