Velký třesk

Já už nevím, kdy jsem Tondu Banderase viděl naposled v nějakým dobrým vostrým filmu, kde se jako správnej proutek s ničím a nikým nesere. Buď dabuje kocoura v botách, dělá otroka dvěma zasraně votravnejm špionskejm harantům a nebo se objevuj v absolutně nevýrazných rolích, které staré dobré Desperado nepřipomínají ani z procenta. Tenhle film měl náznak něčeho dobrého, ale zabila to děsně nudná atmosféra, u který jsem myslel, že umřu smutkem. Antonio se tam chová jak mrtvola, chodí z jednoho záběru do druhého a snaží se tvořit alespoň nějaké hodnoty. (20.02.2011)

Antonio, Antonio...ty nam davas. Tohle je totiz velmi obtizne i popsat...Story zacina doslovne zkopirovanym nametem z Farewell My Love (kultovni noir), a konci jako jakysi "sci-fi Gandalf" smichany se spatne pochopenou (a jeste hur prezentovanou) problematikou hledani Higgsova pole/castice ... (uz jen to, ze by nekdo kouril cigaro v detektoru castic, by pravdepodobne vedlo k tomu, ze by "geekove" z CERNU provedli okamzitou dekapitaci. ...proste tohle neni ani k smichu. Vlastne me urazi i jako milovnika noiru, i jako obdivovatele fyzikalnich radovanek.) (07.02.2011)

Není to vůbec špatné. Antonio Banderas má sice nejlepší léta už asi za sebou, ale pořád to jen ten šarmantní chlapík, který dokáže prodat svůj přirozený sexappeal a smysl pro humor. Tenhle film je úžasnou přehlídkou místy až neskutečných hlášek, které na diváka lítají ze všech stran (mně se nejvíc líbila tato: „Kdyby existovala soutěž o největšího kreténa na světě, ty bys v ní skončil druhý. – „Jo? A proč ne první?“ – „Protože jsi kretén!“ :-)) Samotný příběh je malinko zmatený a člověk se v tom alespoň ze začátku hůře orientuje, ale jakmile si dá všechny postavy tak nějak do latě, může se nechat nerušeně bavit lehce akční satirou, která se musí brát s nadhledem a hlavně ne vážně. Kromě Banderase ve filmu zaujme postava snad třímetrového Antona, který má sice problém vejít se do záběru, ale pak to vždycky stojí za to. :-) Mně se tenhle film prostě líbil, i když to je záležitost čistě odpočinková. (06.02.2011)

Na začátku vypadalo docela nadějně, že to tímhle podivně sestřihaným vyprávěcím stylem dotáhnou ve slušným tempu do konce. Jenže pak se to zvrhlo v pouhou snůšku „of bulshit“ (ani nevím, jak to vyjádřit česky), kde nás měly v napětí udržovat nějaký diamanty, který mě ovšem vůbec nezajímaly už v době, kdy se o nich mluvilo podruhý. Ovšem je třeba přiznat, že název filmu je naprosto přesnej. Všude tma, jenom v epicentru září jedinej výbuch – Antonio Banderas. (27.02.2011)

Hrozná slátanina. Banderas snažící se mluvit temným hlasem je jenom začátek, kterej už sám o sobě stojí za to... jako za prt. Pak přijde jedna šukačka, kterou bych nazval jednou z nejtrapnějších a nejmíň sexy šukaček, co jsem kdy ve filmu viděl, protože vzrušená baba u toho odříkává nějaký teorie o různejch fyzikálních kravinách a je hrozně okatý, že to hraje (jak herečka, tak i asi ta postava v tom filmu). Samotnej děj je v podstatě jenom blbost obalená v kecama o teorii velkého třesku a většině těch fyzikálních keců stejně nerozumíte. Big Bang by se to ani nemuselo jmenovat, protože ten děj se uplně klidně mohl motat třeba kolem výrobny palačinek... Konec už jenom završuje trochou akce, která je dost přehnaná a trapná. Jediný, co se mi na tom líbilo, byl někdy ten vizuální zjev některejch záběrů a maličko eště nějaký takový fluidum, který z toho sem tam stříklo... (13.06.2011)