Srbský film

Scénář: Aleksandar Radivojevic, Srdjan Spasojevic .. Oscilátor - od dvaceti k osmdesáti. Ani v jedné mezní pozici se však nedostává na maximum, ale kmitů k vymezené spodní hranici je přeci jen více než těch opačných. (25.11.2010)

,,JÁ V PODSTATĚ NEVÍM, CO PODEPISUJU. V ČEM TO TEDY VLASTNĚ HRAJU.“ … ,,TO ANI NEMÁŠ VĚDĚT. PROTOŽE KDYBYS TO VĚDĚL, NEBUDEŠ V TOM TAK DOBRÝ“… /// Je to péčko? Je to horor? Je to sadistická uchylárna pro všechny, co to maj rádi tvrdě? Kurva dlouho nevím… Zručně (ty vole, vodpoutej se vod reality a přemejšlej…!) natočený psycho o neopakovaným kouzlu smrti a filmovej zážitek (silný slovo, ale kdo neviděl neuvěří…) drsnější než japonský filmy, na jehož konci ještě dlouho sedíte a nevěřícně civíte – teda jestli potupně neblijete. Je to tak – tímto se Srbáči dostávaj do vedení v pomyslným žebříčku úchylnejch filmů. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zajímá mě, jak se točilo 8 mm. 2.) Místo ,,uff“ vzdychám ,,snuff“. 3.) Polski film jsem už viděl. (Je ten Srbskej stejně úchylnej?) 4.) Jsem obdivovatelem Jardy Bartáka. 5.) Thx za titule ,,ni.na29“. /// PŘÍBĚH NEVÍM nebo ***** HUMOR ne AKCE * (teda podle toho, co si představuješ) NAPĚTÍ **** (zato tady si můžeš představovat cokoliv) (14.09.2013)

Přes veškerou svou kontroverznost se mnou Srpski film nehnul. Hojně komentovaná scéna s novorozencem je sice nechuť, jinak ale určená čistě pro odpuzující efekt; mnohem drsněji vyznívá ke konci filmu zjištění titulní postavy, do koho to vlastně strká péro. Závan něčeho jiného přijde až pár sekund před závěrečnými titulky - je fakt, že ať děláte cokoliv s kýmkoliv a jakkoliv, vždycky se najde někdo, kdo se tím bude dobře bavit. Pokud už jste na tenhle film narazili, doporučuji informační zhlédnutí. Nebo ne. (05.09.2010)

To, že som toho už videl veľa a vydržím asi všetko je pri tomto filme bezpredmetné, pretože tento film si nepozrie len tak hocikto. Poriadny exploitation pre skalných fanúšikov daného subžánru je určený pre veľmi malé publikum a bežný hororový divák ktorý začína pri Kruhu a končí pri Sawe sa nechytajá a asi by to nevydržal. Srpski film je naozaj silná káva a sám som si pri jednej scéne povedal "to snád nie". V rámci svojho (sub)žánru splna všetky atribúty a dokonale plný to čo exploitation má, šokuje. Takéto halo si pri hororove pamätám naposledy asi pri Hostely, ale toto je iná liga a vlastne aj iný šport. Režisér Srdjan Spasojevic sa zaraduje do skupny europskych hororových režisérov, ktorý otriasli novodobým hororom a spravili malý humbuk. Dovolím si tvrdiť, že Srpski film je tá malá hranica medzi normálnym hororom a Japonskými shock horormi. Ocenujem explicitné násilie a to, že násilie nebolo samoúčelné. Film by som odporúčal každému divákovi, pretože pri tomto filme oceníte hodnotu slovného spojenia "ved je to len film". Nie je to nechutné. Je to hra s divákom počas polovice filmu, aby ho v druhej polovičke na konci dorazí už spomínané explicitné násilie. PS: Ako by povedal Vukmir, "To je film" :) PS2: Ale stálu sú lepšie filmy, ktoré zhnusia viac a intenzívnejšie(Martyrs, Haute Tension, Inside) (07.08.2010)

Zvrácený, špinavý, nechutný, šokující, depresivní, úchylný, atmosferický, krvavý, chorý, extrémní, ....přesně takový tenhle film je. A jestli film dokáže v divákovi vyvolat takový pocity a emoce (ať už jsou jakýkoliv) tak némůžu jinak než zařadit mezi top 10 filmů. Ať už je jakkoliv kontroverzní. Vše šlape jak má - od herců až po hudební podkres, který ještě víc potrhuje tísnivou atmosféru. Tahle psycho jízda vás prostě na začátku vcucne a na konci vyflusne jak rozžvýkanou orbitku. Zaryje se pod kůži a jen tak se vás nepustí. Sick, sick, sick!!!!!!!!!!!!!!!!! (13.05.2015)