Med

Zlatým medvědem ověnčený výstup do drsných hor, v nichž prožívá své dětství uzavřený chlapec Yusuf, hypnotizuje svou pomalostí, básnickými kompozicemi i nádherně sytou ztišenými emocemi postav. Semih Kaplanoglu pomalu odříkává svou lyrickou báseň o mlčenlivé lásce a bolestné nesmělosti, kamera Barise Ozbicera kouzlí nádherné obrazy a „Med“ odtikává svůj čas ve zcela jiném tempu, než je v dnešní kinematografii zvykem. Hořkosladké strnutí v překrásné filmové poezii a další z vrcholů letošních Varů. [MFF KV 2010] (12.07.2010)

Co na to říct. Pro mě nejhorší film festivalu, který jsem vybral na základě ocenění a hodnocení na IMDB. Začátek byl sice slibný a nebyla to úplná nic neříkající blbost, ale za medvěda to fakt nestálo. Jako většina tureckých filmů, mě však i tento spíše zklamal a začínám mít pocit, že když tureckou kinematografii do budoucna budu prostě ignorovat, o nic zásadního ani nepřijdu. (3/10) [MFFKV 2010] (12.07.2010)

Zakončenie trilógie o básnikovi Yusufovi. Tentoraz mapuje jeho detstvo a vzťah z otcom. Paradoxne aj keď sa jedná o retrospektívny príbeh, odohráva sa v súčasnosti. Nedá sa povedať či je tento diel lepší, alebo horší. Režisér totiž rozpráva svoje príbehy v rovnakom duchu. Je to niečo na poli všedné a na poli poetické. Tu možno krásu umocňujú lesy a príroda, ale stále je to hodnotovo čisté a vizuálne podmanivé. Celkom som si túto trilógiu obľúbil. Nie je to síce natoľko uhrančivé ako Ceylanové diela, ale Kaplanoglu svoje postavy pozná a rovnako ako u Ceylana je aj jeho svet na pokraji vyhynutia. Jeho postavy sú ale mne a myslím si, že sa nájdu aj viacerý, vo svojom hľadaní pomerne blízke. Pekný film o detstve, vajciach, mlieku a mede. (22.08.2015)

Kluci na celém světě touží po "spravedlivém světě", přičemž si velmi citlivě uvědomují příkoří, kterých se jim dostává od jiných, a daleko méně již příkoří, které jiným způsobují. Na vysočině (nedivil bych se, kdyby se tam objevil zákmit Pernštejna) žije Yusuf. V prostředí sice omezeném (rodina, škola), ale propleteném složitými vztahy (otec, matka, učitel, spolužák). Yusuf se dosud nenaučil jasně a srozumitelně vyjadřovat (je ještě dítě!), a právě to dává filmu nezvyklou dramatičnost. Film má ovšem nejen místní, ale i časovou dimenzi. Tak jako nelze zkrátit nebo urychlit čtení Ezopovy bajky nebo jezení jablka, nelze ani uspěchat jeho postupné "získávání zkušenosti". Film není zatížen zbytečnými symboly, a pokud ano, tak jedním, českým, "MohaMED". (27.10.2016)

V klidu se usaďte, odsuňte stranou všechny starosti a problémy a nechte se pomalu unést do krajiny nám poměrně neznámé. Strávíte tak alespoň krátký úsek ze života s malým, okouzlujícím klučinou Yusufem a můžete tak jako on vnímat nejen zvuky lesa, ale i déšť, bouřku a zpěv ptáků. Film je téměř beze slov a hudba tam nezazní žádná, přesto je film velmi působivý, který si vás navíc podmaní zvláštní průzračností celého příběhu. Mimo jiné, je zde hezky nastíněné vnitřní sepjetí otce s malým Yusufem. Všechno umocňovaly nádherné záběry kamery, kde se mně osobně nejvíc líbil měsíc v nádrži s vodou a s tím i související scénka. Smutné, ale krásné. (22.11.2014)