Obsahy(1)
Režisér Václav Hapl a kameraman Zbyňek Olmer si vybrali skupinu mladých vodáků, aby o nich natočili částečně dokumentární a částečně inscenovaný filmový záznam, při jejich sjíždění řeky Lužnice v roce 1964. Dokument byl pořízen barevně, což k roku vzniku je velká rarita. Práce kameramana Zbyňka Olmera je skvostná, záběry působí velmi dynamicky nápaditě a autenticky, ať už jsou ze břehu nebo z lodi a dokonce použil letecké záběry. Komentář k filmu naspal básník Miroslav Holub a komentář přečetl Jan Pivec. (sator)
(více)Recenze (1)
Komentář kulhá za skvostným obrazem na obě nohy a to jak v obsahu tak v přednesu Pivce,který textu nevěřil... „Nejhezčí řeka“ je prvním ze série dokumentárních filmů režiséra Václava Hapla (1928–1982), v nichž začal na realitu pohlížet jako na materiál použitelný pro naplnění svých uměleckých záměrů. Reálné situace se Haplovi stávají tím, čím je pro hrnčíře keramická hlína, materiálem, s kterým se musí pracovat, aby vzniklo koncové umělecké dílo. Jako výchozí situace posloužil Haplovi vodácký výlet studentů gymnázia v Botičské ulici v Praze po řece Lužnici. Básník Miroslav Holub napsal text komentáře, který sice letmými doteky udržoval kontakt s dějem na obraze, ale jinak celkové sdělení posouval do roviny obecného zamyšlení nad lidským životem. Podobně postupoval Hapl v práci s obrazem při montáži, kde se soustředil na barevné kompozice a na tempo vyprávění. Za zmínku stojí i vynikající kamera Zbyňka Olmera. Síla filmu, který by jinak mohl skončit banální reportáží z vodáckého výletu, tkví ve společném úsilí špičkových umělců a v dostatečné materiální podpoře jejich záměru – v podmínkách armády si mohli například dovolit natočit nákladné letecké záběry. Tvůrci: námět, scénář a režie Václav Hapl, kamera Zbyněk Olmer, komentář Miroslav Holub, mluví Jan Pivec ()