Panství Downton

Po shlédnutí obou řad jsem prostě nadšená...sérii jsem si vyhledala, protože jsem slyšela skvělé recenze a doporučení z mnoha stran. Rozhodně je Downton Abbey perfektně zpracováno...přesné zobrazení doby, společenských konvencí a přísných pravidel,...výborný scénař a propracovanost jednotlivých postav...prostředí, krásná hudba...a jak už to u anglických počinů bývá - excelentní herci. Druhá řada je spojena s událostmi první světové války a jejím dopadem na celou společnost. Člověku postavy postupně nutně přirostou k srdci, poslední scény se tak neobšly bez kapesníku. Například scéna, kdy se Mary a Matthew za brzkého mlhavého rána loučí u vlaku před odjezdem na frontu za skladby ''Such Good Luck'' - to jsem jasná. :) Mám ráda trochu komplikovanější postavu Mary, samozřejmě Matthewa a herecky naprosto úžasná je zde Maggie Smith jako Violet, hraběnka z Granthamu...která je v první řadě hlavně za přísnou, povýšenou a ostře (ale velmi vtipně) kritizující hlavu rodiny, trvající tvrdě na tradicích a společenkém pořádku, ve druhé pak postupně ve správných momentech sympaticky vybočuje, aby pomohla situaci...hlavně s Mary. Takže je skvělá. :) Chválit další herce by bylo zdlouhavé...jednoduše chválím všechny a těším se na pokračování. http://www.youtube.com/watch?v=4U6dsEyVXu8 (01.08.2012)

Jen Britové dokážou, abych já, zapřísáhlý republikán a antimonarchista opovrhující třídním uspořádáním na základě původu, každou středu večer dychtivě očekával další vývoj vztahů na jednom panství ve staré dobré Anglii, kde vše má svůj řád, každý si má být vědom svého postavení a kde jisté meze jsou nepřekročitelné. Suché, se vkusem i vtipem, distingovaností a inteligencí natočené skoro rodinné drama. Update 9.2.2017: Konečně jsem se podíval na poslední řadu. Byl jsem zvyklý na dabing, takže jsem dlouho čekal na uvedení v televizi, ale protože ČT nám poslední řadu stále odpírá, musel jsem nakonec sáhnout jinam. Končilo to možná až moc pohádkově, ale vzhledem k tomu, že se poslední dobou TV tvůrci předhánějí v ošklivostech, hnusu, krvi a incestech, jsem za tento vyžehlený starosvětský přístup velice vděčný. A mé sympatie si až do konce podržela Maggie Smith, jejíž neustálé slovní přestřelky s Penelope Wilton neztratily šťávu až do konce. Zato lady Mary bych občas pořádně nařezal, o kuchtičce Daisy ani nemluvě - a ne, žádný dvojsmysl :) (06.06.2012)

Ač preferuju původní znění, tak Panství Downton je pro mě spojeno s dabingem na ČT1. Každou středu se těším, až ve 20:55 začne znělka :-) Linie Mary a Mathew je poněkud austenovská, ale zbytek života na zámku a zejména v podzámčí je mnohem zajímavější. Co se asi stalo Batesovi? Je Mary tak chladnokrevná, jak se zdá? Proč je Thomas takový hajzl? Co se stane v příští epizodě? Je to podobně laděné dílo jako Boženy Němcové V zámku a v podzámčí. Šlechta je ta hodná ruka, co vychovává, povzbuzuje, staví na tradicích. Služebnictvo je nadšeno moderním pokrokem, novými objevy a politickou situací. Ale co. Panství Downton a všichni jeho obyvatelé se mi pomalu dostávají pod kůži a já se těším, co nového přinese první světová válka do života tohoto anglického zámečku a jeho obyvatel. (16.02.2012)

první série --- Precizní příspěvek do žánru seriálových melodramat spojuje povrchnost kostýmních epopejí s precizně vystavěným moderním vyprávěním. Ačkoli příběhy zpravidla neobsahují žádné vyloženě dramatické konflikty či nervy drásající zvraty, vyprávění proměňuje nekonečné dialogové pasáže do série důmyslně gradujících sekvencí. Scénář přejímá postupy soudobých thrillerů s mnohočetnými deadliny a souběžně se vyvíjejícími liniemi, ale aplikuje je na v zásadě bezstarostný a titěrnými třenicemi prodchnutý život nižší šlechty a služebnictva. "Downton Abbey" představuje ideální průnik moderní aktualizace a tradičních postupů - na jednu stranu přichází se sofistikovaným vyprávěním, ale současně se drží osvědčených charakterových vzorců. Nicméně z ideologického hlediska se jedná o v zásadě proradně konzervativní dílo, které pohled na aristokracii zdánlivě zlehčuje a místy až zesměšňuje, ale současně idealizuje tvrdý třídní systém a prezentuje ho jako oporu společnosti - jakási sociální nerovnost s lidskou tváří. Prostě všichni kromě zavilého gaye a staropanenské megery se můžou přetrhnout, aby svým svatouškovským lordům a dámám udělali první poslední. A jak se mají všichni rádi a táhnou za jeden provat napříč sociální propastí. Prostě stejně jako si Východoevropané zpětně se slzou v oku idealizují komunismus ostalgickými projekty jako "Vyprávěj", tak i Angličané s kombinací klapek na oči a růžových brýlí oslavují život v systému sociální nerovnosti. ----- První série měla novum ve spojení kostýmního melodramatu s dobovým historickým kontextem, který dával konfliktům postav zdání naléhavosti. V druhé sérii přišla válka, která konečně do světa panského sídla vnesla osudovější problémy. Třetí série představuje návrat do zajetých kolejí, jenže mechanismy maskující precizní vykonstruovanost dialogů a dramaturgie už tentokrát nefungují. Líbezná fasáda je pryč a zůstává jen jedna velká habaďůra, která si sama svou vycizelovaností podráží nohy. S čtvrtou sérií již padá i veškerá předchozí midcultová noblesa a ke všem neduhům předchozí série se navíc přidává přímočaré soapoperové citové vydírání, když scénárista nechává hned několik postav (v čele s Annou, z níž se definitivně stala až sadisticky trýzněná figura) drasticky trpět, aby tím vytvořil zcela vágní zdání dramatičnosti, a babrá se v tom napříč všemi díly. ----- 1. série - 7/10, 2. série - 8/10, 3. série - 5/10, 4. série - 3/10, 5. série - 3/10, 6. série - 3/10 (02.12.2011)

Miluju dobová dramata, miluju Anglii a miluju i její historii - takže se mi DA nemůže nelíbit. Pravdou ale je, že zpočátku cesta k zamilování si jej byla vcelku trnitá. Atmosféra je podmanivá, ale první díly nejsou až tak nadprůměrné a poslední epizody třetí série jsou chvílemi dosti nezáživné. Dovedu si představit, že kdyby se jednalo o další dítko BBC, bylo by to ještě o kus lepší a propracovanější. Služebnictvo mě ale nesmírně baví - konečně seriál, kde neběhají jen jako němí, ale mají své sny, mozek, city a ambice. A v čele s intriky Thomase a Mary je to hodně zábavná podívaná. Přestože mi tahle soap opera učarovala, jedná se o naivní pohádku; vztahy mezi panstvem a služebnictvem se i historikům zdají směšné a je pravda, že občas se načapu, jak nedůvěřivě vrtím hlavou, když se jeho milost až příliš zajímá o zájmy služebnictva. :) Jak jinak bychom ale mohli milovat lady Mary nebo Lorda Granthama, že ano. (25.04.2013)