Fantastická cesta

Víc se mi líbil komediální remake Innerspace, ale zajímavé, hlavně výtvarné, pojetí zde bylo. Jenom, ehm, stupído elementy vyprávění trochu přetloukaly ty populárně naučné, nebo jak to říct... Myslím, že CGI zase o generaci pokročila a je na čase to natočit opravdu seriozně realisticky... (což se ostatně podle všeho chystá). (16.01.2014)

No je to samozřejmě blábol, ale já se řehtal jako kůň. Psychedelické hippie krvinky a jiné krevní částice, vraždící imunitní sytém, ponorka jak utržená z Haligali (nastupte si, poslední volné vstupenky!), krásná Raquel, padouch Donald. A ten konec. Jako by mu ti "kosmonauti" z oka vypadli. Tomu komatóznímu vědátorovi. (14.06.2009)

I v době počítačových triků působí efekty Fantastické cesty velmi dobře. Aby ne, když na výtvarných návrzích se podílel sám velký surrealista Salvador Dalí! Pouť miniaturní ponorky lidským tělem se tak stává dobrodružstvím ve velkolepém světě, který všichni obýváme, a přesto je pro většinu z nás zahrnut tajemstvím a nepoznáním. Srdce působí jako obří chobotnice, která se v pravidelných intervalech nadýmá a zase splaskává. Srdeční chlopně jsou krápníkovými jeskyněmi, žíly a tepny tunely do nebezpečí. Modely srdce, mozku, tepen i žil dosahovaly obří, až stometrové velikosti. Poprávu tak obdržely Oscara. A jestliže červené krvinky připomínají pouťové balonky, či neškodné trepky, pak bílé jsou pravými predátory! Příběh je prostší, o napínavé scény však není nouze. A pak, krásná Raquel Welchová je opravdu kus! (20.03.2011)

Být dítě, zcela bych Fantastickou cestu žral. Odhlédneme-li od dneska roztomilé trikové naivity (i když, na svou dobu), dostáváme sci-fi se zajímavou myšlenkou, povedeně napsanými postavami (ač někteří jsou dnes již poněkud klišé) a vynikající dynamikou vyprávění. A teď ty triky - v roce 1966 (dva roky před Kubrickovým filmem 2001: Vesmírná odysea) muselo být takovéhle zpracování vizuálních efektů neuvěřitelným zážitkem. P.S.: Kdo by nechtěl, aby mu v žilách kolovala Raquel Welchová? (Pravda, největší slabinou filmu je, jak je Raquel POŘÁD oblečená...) (29.10.2013)

Od momentu, kdy jsem zjistil, že se hlavní vojenská instituce ve filmu jmenuje "Kombinované miniaturní obranné síly" jsem to tak trochu přestal brát vážně. Film se s vědou moc nepáře, a je spíš přehlídkou nádherných psychadelických scénérií, ať už ve formě kulis nebo barevných projekcí. Ty patří spíš do doby první série Star Treku, ale i tak je na co se dívat. Mnozí v tomto filmu vidí odraz Podivuhodných cest Julese Verna. Krom objevitelského tématu neprozkoumané krajiny, k tomu přispívá i zkušená režie žánrového Richarda Fleischera, který 12 let před tím natočil pro Disneyho 20 000 mil pod mořem. (12.02.2014)