Magadheera

Jediné, čo stálo za to, bola pasáž z minulosti. Najmä pieseň Dheera a jej klip. Inak skôr podpriemerné, gýčové, a nedomyslené dielko. Ešte aj hlavní predstavitelia boli otravní. Kajal sa mi zatiaľ páčila iba v Chandamama, tu pôsobila strašne strnulo a nepresvedčivo. Ramovi aspoň pekne poletovali vlasy vo vetre :D Hudba inak celkom dobrá, hneď dve itemovky potešili. (01.05.2011)

Snad nikdy mne nepřestane udivovat povšechná kvalitativní nevyrovnanost jihoindických filmů, která se týká i zatím nejdražšího a zároveň nejvýdělečnějšího telugského snímku Magadheera. Podobně jako nedávno u Aadhavana nebo Alluda Majaka jsem měl dojem, že výsledek je sestřihem z dvou různých filmů, na nichž pracovaly dva různě talentované štáby. Jeden z těch původních filmů byl výpravný příběh ze středověku nabitý atmosférou, velkolepými digitálními triky, skvělou hudbou a výbornými souboji, zatímco druhý patřil někde do katogorie průměrného telugského romantického akčňáku, kde na každý pátý pěkně komponovaný záběr připadal jeden mizerný a nedobře zaostřený. Paradoxní je, že středověká pasáž, bez níž by film smetly vody průměru, je vlastně jen takový hodně dlouhý flashback a vyprávění by mělo stát na scénách ze současnosti. Ty ovšem působí spíše jako nutný (a hlavně levný) doplněk, který měl z čtyřicetiminutové trikové exkurze do minulosti udělat regulerní celovečerní film. Více zde: http://bollybaz.blogspot.com/2010/03/magadheera-tak-trochu-nevyrovnany-boj.html (10.03.2010)

Prekrásna rozprávka, s krásnym príbehom ako dobro zvíťazí nad zlom, aj keď až o 400 rokov v inom živote a k tomu moja obľúbená reč ako klokot potôčika, po celý film mi nezišiel úsmev z tváre. Ak len toto bolo cieľom filmu, čo určite nie, tak sa podarilo. Človek nemusí premýšľať, proste to prijmete ako to je, akcia, triky, hrdinstvo, láska, história a súčasnosť, krása. A na dôvažok okúzľujúci Ram Charan a uhrančivými očami.... krásne strávené tri hodiny. Nech si hovorí kto chce čo chce Hollywood sa môže ísť vypchať, na toto nemá..... (10.04.2017)

Z těch, co jsem viděla, zatím asi nejuzpívanější a nejutancovanější Rajamouliho kousek. Ale docela se to dalo, Charan je tu pekelně uhrančivý, scény mají hloubku, když potřebují, jindy jsou odlehčené a s humorem. Je to snad poprvé, co jsem se u indického filmu od srdce zasmála. No a celá pointa je zase "larger than life" - jako ostatně u Rajamouliho vždycky. Takže dobrý. Tedy za tři ;) (10.04.2023)

S.S. Rajamouli se tímhle snímkem evidentně rozcvičoval na Baahubaliho. A znovu ukazuje svoje oblíbené trademarky: propletené příběhy, pomstu, humor, převtělování, heroická gesta i postoje, nápaditou choreografií soubojů, majestátní stavby a vodopády (Všimli jste si? Rajamouli vodopády fakt miluje.). I když velkoleposti a nadsázky Baahubaliho tenhle snímek nedosahuje (konec konců ani jeho rozpočtu), pořád je na co se dívat. A to zejména ve scénách z pseudostředověku. Současnost je trochu natahovaná, takže chvílemi moje pozornost nebyla stoprocentně upnutá k filmu. (15.12.2017)