Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Darius KhondjiHrají:
Owen Wilson, Rachel McAdams, Marion Cotillard, Kurt Fuller, Mimi Kennedy, Michael Sheen, Alison Pill, Adrien Brody, Sonia Rolland, Léa Seydoux, Kathy Bates (více)VOD (1)
Obsahy(3)
Mladý pár Gil (Owen Wilson) a Inez (Rachel McAdams), který se má na podzim brát, přijíždí s jejími rodiči do Paříže. Gil je nevýznamným spisovatelem, který miluje Paříž a chtěl by se sem po svatbě přestěhovat. Ovšem Inez jeho romantickou představu nesdílí a nemyslí si, že toto město bylo ve 20. letech minulého století zlatým věkem. Jednoho večera jde Inez se svými přáteli tancovat a Gil se prochází noční Paříží. Jeho půlnoční zážitky mu odhalí Paříž v jiném světle a ovlivní nejen jeho budoucí život. Žije v iluzi, kterou lidé někdy trpí a domnívá se, že život ostatních lidí, by byl pro něho daleko lepší. (oficiální text distributora)
(více)Videa (9)
Recenze (1 343)
Nikdy jsem neměl nasledovanou Woodyho filmografii. Z jeho díla jsem viděl jsem jen Vicky Christinu Barcelona, přesto se nebráním že bych čas od času vytáhl nějaký ten Woodyho filmík a zkusil si zpříjemnit večer. Koneckonců Woody točí jako na běžícím páse, takže mám na docela dlouho vystaráno. Tak nějak tuším, že právě on je docela expert na zamilované vztahy. K Půlnoční Paříži snad jen tolik, že zatímco samotná Paříž je krásná, film mi přišel dosti slabý. Netrpím touhou pustit si jej znovu. Film mi jen tak prolétl před očima, nic víc nic míň. ()
Úvodní nebo vlastně ještě titulková scéna složená ze záběrů stmívající se Paříže za doprovodu unylé swingové nebo jaké záležitosti mě sice málem zabila, ale o slabou hodinu a půl později mi nezbylo než konstatovat, že jsem už dlouho neviděl tak všestranně zvládnutý feel-good film, který by nebyl o milostných vztazích. Tedy ne že by o nich Půlnoc nebyla, ale nejde o ně v první řadě. V té je to totiž o hledání sebe sama, nevidění toho, co mám před očima, a o naivní představě o starých zlatých časech. A o zazobaných bohorovných republikánských prasatech, do sebe zahleděných všeználcích přesvědčených o vlastní výjimečnosti, a tak vůbec:) A kdyby tihle jmenovaní nebyli tak napřesdržku, byla by to ukrutná sranda - takhle jde jenom říct, že hrají jako z partesu. A nejenom oni, v téhle Paříži jsou výborní úplně všichni, včetně historických postav. Adrien Brody si musel svého Dalího zatraceně užívat, ale já bych proti téhle divácky až příliš vděčné kreaci vyzdvihl Alison Pill jako Zeldu Fitzgerald, a hlavně Kathy Bates. Ta baba je naprosto neskutečná, jakmile její Gertruda Stein vkročí do obrazu, nikdo jiný už v něm není, ona prostě všechny svojí pozitivní energií převálcuje do placata. K někomu takovému bych si taky chtěl chodit pro rady:) No jak to uzavřít... prostě je to tutovka, za mě 90%. Ale jiného Allena jsem neviděl a ani to nemám v plánu - anebo možná, ale rozhodně nepůjdu proti proudu času dál než k Matchpointu. PS: Že Hemingway byl v reálném životě sui generis sekáč jsem věděl, ale tenhle film z něj udělal Jardu Jágra:) ()
Nestarnúci Woody Allen ide ako píla. Ten nemá problém. Herci sa mu núkajú sami, dokonca za smiešne honoráre a vedia prečo. Woody Allen je značka a záruka kvality. Aby som pravdu povedal vôbec som vopred neskúmal dej filmu a preto som bol "cestovaním v čase" dosť zaskočený. Príjemne. Je obdivuhodné ako málo Allen potrebuje k tomu, aby vyrozprával príbeh o cestovaní v čase úplne bez trikov. Stačí iba chvíľa a uvedomíte si, že ich prítomnosť by bola vo filme rušivá, alebo ešte lepšie, úplne zbytočná. 80%. ()
Nenáročná, zábavná jednohubka o cestovaní začínajúceho spisovateľa do obľúbených miest histórie Paríža v rámci jeho osobného vnímania dejín. Scéna so Salvadorom Dalím, Luisom Buňuelom, Manom Rayom a nosorožcom nemala chybu a posúva film spoločne so scénou dvojitej interpretácie Picassovho aktu v galérii pre ich dlhodobejšiu zapamätateľnosť - na rozdiel od monotónnejšie pôsobiaceho zvyšku - do štvorhviezdičkovej úrovne. 78,68% ()
Popocházení a posedávání po Paříži, jak ji vidí Allen, je v prvé řadě příjemné. Naštěstí bez nesnesitelné nasládlosti a s ochotou přiznat, že líbivý žánrový povrch jen skýtá útočiště šavlozubé mrše jménem život. Vyznání lásky bývalému intelektuálnímu a uměleckému středobodu Evropy si počínaje pohlednicovou předehrou říká o srovnání s Manhattanem, natočeným ovšem v době, kdy byly Allenovy vtipy vybroušenější a poznání, k nimž docházel, skeptičtější. Společné mají oba filmy schopnost přimět vás vzít tenhle idealizovaný portrét velkoměsta za svůj a konkrétně v tomto případě po skončení projekce zasněně pronést „Paris, je t'aime“. Owen Wilson se do Allena „přehrál“ nečekaně hladce, v souladu s rozesmívacím potenciálem své tváře ubral na intelektualismu a přidal na – rozumně krocených – grimasách. Oproti průtokovým romantickým komediím je Půlnoc v Paříži uvědomělejší a stylem umírněnější (herci se v dlouhých záběrech hezky nachodili), pouze zesílila mé obavy, že Allen buďto definitivně rezignoval na snahu natočit ambicióznější film s více významovými vrstvami a promyšlenější narací, nebo mu jednoduše došly náměty rozpracovatelné nad rámec milé anekdoty. 80% Apendix: Nejvíce pobavilo setkání se surrealisty (kouzelně excitovaný Brody) a ujištění, že Buňuelovi trvalo strávit výchozí situaci Anděla zkázy zhruba stejně dlouho (cca 30 let), jak bude pochopení jeho satiry trvat nepřipravenému divákovi. Zajímavé komentáře: DaViD´82, FlyBoy, Vančura ()
Galerie (44)
Zajímavosti (23)
- Jedná se o první film Woodyho Allena, který celosvětově vydělal více než 100 milionů amerických dolarů. (ČSFD)
- Když Hemingway (Corey Stoll) spolu s Gilem (Owen Wilson) navštíví Gertrudu Steinovou (Kathy Bates), která se právě hádá s Pablem Picassem (Marcial Di Fonzo Bo), na zdi za ní visí její portrét. Ten skutečně Picasso v roce 1906 namaloval. (ČSFD)
- Podobné motivy jako Půlnoc v Paříži obsahuje už povídka Woodyho Allena "Vzpomínky na dvacátá léta", která vyšla češtině v roce 1985 ve sbírce "Vedlejší příznaky". V povídce se rovněž vypravěč setkává v Paříži i jinde s Hemingwayem, Picassem, Dalím i Fitzgeraldem a jeho manželkou. (Chřástal)
Reklama