Půlnoc v Paříži

Tak tentokrat to Woodymu skvele vyslo a po Whatever Works dalsi vysoce prijemnej soucasnej Woodyho film. Tentokrat je zapletka hozena lehce do fantasy, kdy hlavni hrdina potkava historicky osobnosti, at uz malire, rezisery nebo spisovatele. Sice by se mohlo zdat, ze aby se clovek neztratil, chce to mit aspon nejaky znalosti, ale tohle jsou takovy zakladni postavy, ktery zna snad kazdej. Jinak dej je pomalu ubihajici a znacne predvidatelnej, ale zaroven taky naprosto pohodova atmosfera. Tim, ze se ty "cesty casem" odehravaj v noci, nebylo ani potreba vytvaret nejaky digitalni verze mesta z minulyho stoleti. Co se tyce hercu, Wilson skvelej sympatak, ale McAdams tentokrat docela otravna. Ostatni maj vicemene jen drobny role, ale jsou docela fajn. Celkove tak proste pohodova zalezitost se sem tam nejakou tou romantikou a sem tam nejakou tou super hlaskou nebo forkem a celkove tak lepsi 4*. (20.09.2011)

Na filmy Woodyho Allena se vždycky moc těším. Taky se ale divím, jak on do těch svých filmů dokáže vybrat tak úžasné herce. Buď je znám a moc se na ně těším, což je i případ tohoto filmu, nebo je neznám, ale moc hezky potěší. Taky ty hlavní role jsem si všiml, že si často vybírá tak, aby dokázali zahrát prakticky jeho. Woody Allen, když nechce hrát hlavní roli, tak si to napíše tak, jak mu zobák narost, tudíž pěkně a najde si osobu, která to zahraje přesně, tak jak on by si to představoval a Owen Wilson v tomhle ohledu přesně ukázal Woodyho Allena mládí...akorát o tisíc stop hezčího. Na druhou stranu ale musím říct, že to mi na filmu taky trošku nesedělo. Owen Wilson je herec, kterého mám hrozně rád, ale necítil jsem z něj tu přirozenost, kterou do filmů normálně dává. Tady nehrál postavu Gila, ale postavu Woodyho Allena, a to se mi moc nelíbilo. Každopádně příběh samotný je pohádkový a snový. Tak trošku jiný, než bych mohl čekat, ale ve všech ohledech určitě moc hezký. A Paříž k tomu dodává tu parádní, romantickou kulisu, ktrou Marion Cotillard a Léa Seydoux během nanosekundy vášnivě rozebírají. (08.01.2012)

Allen umí fantasticky inscenovat dialogové pasáže, které jsou sice náročné na zahrání a sehrání hlavních hereckých hvězd, ale když to vyjde, je to krása. Herci pro tento počin byli zvoleni vskutku brilantně a v rámci formální stylizace je celý film naprosto bez chyby. Wilsonův Gill je správně rozervaný umělec, který je chytřejší v hlavě nežli mluveným slovem, povrchní postavy jsou detailní a ikonické, stejně jako Hermes Birkin, hrající vedlejší roli a "golden age charaktery" jsou nadčasové a příjemně hřejivé, s podporou výborně padnoucí výpravy a dobové hudby. Výstup není tak katarzní jak by asi většina osazenstva chtěla, ale myslím, že si Woody tímto počinem pouze hraje a laškuje s divákem. Hlubší úmysl zde nebyl. Paříž je čarokrásná i v tomto podání. Možná lehce samoúčelné a zbytečné, ale vyprecizované a formálně grandiozní film, který je dostatečně inteligentní aby se líbil. (28.01.2013)

Popocházení a posedávání po Paříži, jak ji vidí Allen, je v prvé řadě příjemné. Naštěstí bez nesnesitelné nasládlosti a s ochotou přiznat, že líbivý žánrový povrch jen skýtá útočiště šavlozubé mrše jménem život. Vyznání lásky bývalému intelektuálnímu a uměleckému středobodu Evropy si počínaje pohlednicovou předehrou říká o srovnání s Manhattanem, natočeným ovšem v době, kdy byly Allenovy vtipy vybroušenější a poznání, k nimž docházel, skeptičtější. Společné mají oba filmy schopnost přimět vás vzít tenhle idealizovaný portrét velkoměsta za svůj a konkrétně v tomto případě po skončení projekce zasněně pronést „Paris, je t'aime“. Owen Wilson se do Allena „přehrál“ nečekaně hladce, v souladu s rozesmívacím potenciálem své tváře ubral na intelektualismu a přidal na – rozumně krocených – grimasách. Oproti průtokovým romantickým komediím je Půlnoc v Paříži uvědomělejší a stylem umírněnější (herci se v dlouhých záběrech hezky nachodili), pouze zesílila mé obavy, že Allen buďto definitivně rezignoval na snahu natočit ambicióznější film s více významovými vrstvami a promyšlenější narací, nebo mu jednoduše došly náměty rozpracovatelné nad rámec milé anekdoty. 80% Apendix: Nejvíce pobavilo setkání se surrealisty (kouzelně excitovaný Brody) a ujištění, že Buňuelovi trvalo strávit výchozí situaci Anděla zkázy zhruba stejně dlouho (cca 30 let), jak bude pochopení jeho satiry trvat nepřipravenému divákovi. Zajímavé komentáře: DaViD´82, FlyBoy, Vančura (29.09.2011)

Výborný feel-good film a asi nejlepší celovečerní reklama na Paříž, mnohem lepší než Paris, I love you. Ta pozitivní energie z toho úplně čiší a Woody Allen už dlouho nepředvedl tak hravou a nápaditou režii s vynikající atmosférou Paříže. Owen Wilson navíc do této "allenovské" role skvěle zapadl a vlastně všichni herci si zde najdou chvilku, kdy zazáří. Teda až na Rachel McAdams, která mi zde přišla překvapivě hodně otravná, i když to byl možná účel, ale scény s ní jsem většinou spíše přetrpěl. O to víc mě potom ale Woody se svými nočními procházkami potěšil. (31.10.2011)