Půlnoc v Paříži

,,Jsem Gil Pender. Byl jsem s Hemingwayem a Picassem. Pablem Picassem a Ernestem Hemingwayem. Jsem Gil Pender z Pasadeny. Z 21. století“....... /// NOSTALGIE JE POPÍRÁNÍ STRASTIPLNÉ PŘÍTOMNOSTI. Gil je chlápek žijící minulostí. A zamiloval se do Paříže, města všech romantiků. Není divu, že když se ocitne o půlnoci v .... (tak mu spadne čelist). Hledáte příležitost, jak popustit uzdu svý fantasii? W. Allen to udělal. Neobvyklým způsobem (skoro sci-fi). Jako umělec, kterej nepropadá zoufalství, ale snaží se najít protilék na pocit marnosti z naší existence. A třeba doufá, že příští století se někdo podobně zatoulá po N.Y. a (s úctou a láskou) potká jeho samotného. (Všichni se bojíme smrti a pochybujeme o našem místě na světě.) Milovníci Paříže, slavných osobností, romantické duše, obdivovatelé Allenových dialogů, starých věcí nebo jen snílci, kteří se chtějí nechat inspirovat uměním, Paříží – budou spokojeni. Milý, milá, milé. S citem pro casting a přesně střiženou stopáží. (To, že existuje Paříž a někdo by chtěl žít jinde na světě, pro mě navždy zůstane záhadou. A nevadí mi zmoknout (ani v Liberci).) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, čemu se říká ,,logika zlatého věku“. 2.) Řvu nadšením při vyslovení jmen Geltruda Steinová, Hemingway, Zelda Fizgerald.... 3.) Thx za titule ,,Nightlysin“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.10.2011)

Úvodní nebo vlastně ještě titulková scéna složená ze záběrů stmívající se Paříže za doprovodu unylé swingové nebo jaké záležitosti mě sice málem zabila, ale o slabou hodinu a půl později mi nezbylo než konstatovat, že jsem už dlouho neviděl tak všestranně zvládnutý feel-good film, který by nebyl o milostných vztazích. Tedy ne že by o nich Půlnoc nebyla, ale nejde o ně v první řadě. V té je to totiž o hledání sebe sama, nevidění toho, co mám před očima, a o naivní představě o starých zlatých časech. A o zazobaných bohorovných republikánských prasatech, do sebe zahleděných všeználcích přesvědčených o vlastní výjimečnosti, a tak vůbec:) A kdyby tihle jmenovaní nebyli tak napřesdržku, byla by to ukrutná sranda - takhle jde jenom říct, že hrají jako z partesu. A nejenom oni, v téhle Paříži jsou výborní úplně všichni, včetně historických postav. Adrien Brody si musel svého Dalího zatraceně užívat, ale já bych proti téhle divácky až příliš vděčné kreaci vyzdvihl Alison Pill jako Zeldu Fitzgerald, a hlavně Kathy Bates. Ta baba je naprosto neskutečná, jakmile její Gertruda Stein vkročí do obrazu, nikdo jiný už v něm není, ona prostě všechny svojí pozitivní energií převálcuje do placata. K někomu takovému bych si taky chtěl chodit pro rady:) No jak to uzavřít... prostě je to tutovka, za mě 90%. Ale jiného Allena jsem neviděl a ani to nemám v plánu - anebo možná, ale rozhodně nepůjdu proti proudu času dál než k Matchpointu. PS: Že Hemingway byl v reálném životě sui generis sekáč jsem věděl, ale tenhle film z něj udělal Jardu Jágra:) (21.05.2012)

Moc milá pohádková zápletka, jen ty postavy byly neuvěřitelně sterilní. Nebyl tam nikdo, snad až na roztomiloučkou Adrianu, ke komu by si divák našel cestu. Snobské móresy jako je nakupování starožitného nábytku či degustace archivního vína v nejdražších domech Paříže, se mého srdce ani trochu nedotkly. Ukazovat současnou Paříž jako útočiště pro nabubřelé zazobance je dokonce až urážlivé. (24.10.2011)

Odlehčené (nejen) milostné dobrodružství v magickém městě s lehce fantastickým nádechem a typicky allenovským stylem - koukatelným, deviantně líbivým a značně (chytře) ulítlým... mysteriózní zápletka nabízí komediálního-nadpřirozena-chtivému diváku relativní satisfakci, coby dějepisný cestopis jde asi rovněž o zdařilou frašku... ale je to tak nějak od všeho trochu a vychází z toho taková freska, z níž zbyde za pár dní jen snová imprese bez hlubšího dojmu... nejsem zrovna typ, co si potrpí na blockbustery a cokoli jiného hází do koše, leč půlnoční metropole mě očarovala rozhodně méně než Owena Wilsona, byť mi její inspirativní síla, jemnost, vůně a barevnost dlouhodobě imponuje. Zadostiučiněním tak pro mě osobně byla především hudba. Inu suma, jako slastně ironické vybočení ze všedních témat kinohitů nebo opáčko před humanitní částí maturity asi fajn. 60% (14.10.2011)

[imdb: 7.9/10] | me: Príjemný filmík európskeho ladenia, ktorý vďaka svojej rozprávkovej povahe pôsobí veľmi uvoľňujúco. Je tam cítiť Woodyho Allena v každom zábere a hoci nie som veľký fanúšik nadmernej romantiky, tento kúsok ma niečo viac - asi práve vďaka tej odľahčenej mystike - a veľmi milo na mňa zapôsobil. Je to kvalitná oddychovka, pri ktorej sa človek vráti do Paríža a s ľahkosťou pozrie na umenie inými očami. Picasso only thinks that women are to sleep with, or to paint. (05.12.2011)