Gravity
Gravity
Gravitácia
Gravity
Gravity
Režie:
Alfonso CuarónKamera:
Emmanuel LubezkiHudba:
Steven PriceHrají:
Sandra Bullock, George Clooney, Ed Harris, Paul Sharma, Amy Warren, Orto Ignatiussen, Basher SavageVOD (3)
Obsahy(2)
Jednoho dne vyšle NASA na oběžnou dráhu planety Země raketoplán Explorer. Cílem mise je instalovat do Hubbleova teleskopu nové systémy. Velitelem výpravy je zkušený veterán Matt Kowalski, který má nalétáno asi dvacet let a toto měla být jeho poslední mise před odchodem na odpočinek. Další členkou posádky je cílevědomá doktorka, ale nepříliš zkušená astronautka Ryan Stoneová. Během výstupu do volného prostoru se ale stane nečekaná katastrofa. Posádka se díky neuvážlivému odstřelu porouchaného ruského satelitu dostane do roje trosek. Ten zničí raketoplán a přeruší jeho spojení s pozemským řídícím střediskem. Oba astronauti se ocitají sami ve vesmíru, odkázáni jeden na druhého. Nesourodá dvojice pluje nekonečnou temnou prázdnotou a snaží se dostat k nejbližší ruské vesmírné stanici Sojuz. Kyslík jim pomalu dochází a oni zoufale a z posledních sil bojují o svou záchranu. (TV Nova)
(více)Videa (25)
Recenze (3 078)
Výsledek je paradoxní. Gravitace splňuje všechny své velké sliby. Je plná úchvatných scén, které prostě musíte vidět na co největším plátně v co největší kvalitě. Nepřeháněl bych to s řečmi o jejich revolučnosti, o jejich potenciálu vzít dech nicméně nepochybuji ani na vteřinu. Spíš než o pokrok jde o zručnost a piplačku budící respekt, ale to kvalitě nabízené pastvy pro oči neubírá. V čem už Gravitace zadrhává, je plnění malých slibů. Těch, které film s takovým potenciálem ani nevyslovuje, protože jsou u něj považovány za samozřejmost. Předně jde o emocionální účast v příběhu ženy, jež musí na zemské orbitě po většinu stopáže zcela sama bojovat o přežití. Tento jistě silný motiv bohužel Cuarón rozvíjí nejbanálnější a nejsnazší cestou. Dopouští se logických nesmyslů, klišé, jimž se dalo s trochou vůle vyhnout. Řeči o nejrealističtějším vesmírném sci-fi padají jako domeček z karet a každá situace a překážka drží pohromadě jen díky naší benevolenci omlouvat děj aplikováním nejstandardnějších vyprávěcích vzorců. Realita končí v (asi, nejsem vědec) přesném vykreslení, jak by do sebe dva předměty ve vesmíru narazily. Jestli přítomnost těchto předmětů má smysl, už Cuarónovic netrápí - chronický problém Gravitace. Akce a reakce jsou bezchybné, ovšem příčina nemůže být víc vratká. Pětihvězdičkový film všechny tyto nedostatky může obsahovat, ale já o nich jako divák nesmím přemýšlet. Mně se nepodařilo vypnout. Jak tušíte podle výsledného hodnocení, není to do značné míry nemožné, ale bohužel jsem nikdy nebyl vtažen, na to bylo nedostatků příliš. PS: Ty dlouhé jednozáběrové scény jsou jistě skvělé, ale ztrácí sílu, když víme, že jde o počítačový efekt - doby Orsona Wellese jsou pryč, protože triky vzaly těmto exhibicím hodně z účinnosti tím, jak "snadnými" je učinily. ()
Vesmírná sci-fi bych z hlediska diváckých atrakcí rozdělil na ty, která se snaží zaujmout kreativitou, šílenými nápady a světy plnými fantazie a na ty, která vzbouzí divácký zájem skrz realističnost a skrz to, že se vlastně snaží být "science fiction" co nejméně. Gravitace patří do té druhé skupiny, využívá exotické a divácky atraktivní prostředí vesmíru a uvádí v něm příběh, který "se klidně může stát". Na jednu stranu tato skutečnost vtáhne diváka více do děje, přinutí ho prožívat osudy protagonistů s nejvyšší možnou mírou intenzity, jenže na stranu druhou více zvýrazňuje drobné nedostatky v realističnosti (konkrétně zde drobné zkreslení fyzikálních zákonů), které bychom ve filmech typu Star Trek, Sunshine apod. vůbec neřešili. Tím však výčet záporů Gravitace končí, jinak se jedná o takřka dokonalý thriller! Ta atmosféra, napětí a z nich pramenící nefalšovaný emocionální prožitek jsou TAK neuvěřitelně silné, že vás roztříští silou vesmírných trosek letících 80 000 km/h. Gravitace má velice lidské vyznění, ať už jde o žoviální (a velmi sympatické) povídačky Kowalského, emocionálně zabarvené reakce Stoneové, tak čistě o fakt, že snímek podtrhává lidskou bezmocnost v širokém vesmíru - a to bez potřeby epických katastrof, nepředstavitelných vzdálenosti, či nadpřirozena. Ani ve Vetřelci, či nikde jinde nebyl vesmír vykreslen tak hrozivě a nebezpečně jako zde... Alfonso Cuarón to dokázal, jeho bravurní režie a naprosto úžasná práce s kamerou pozvedla Gravitaci do nebes, až na oběžnou dráhu... 10/10 ()
(1001) POTENCIÁLNÍ SPOILERY. Ach jo, teď se mi hlavou honí tak protichůdné myšlenky, že ani nevím, kde mám začít. Tak předně jsem se na film chtěla podívat, protože ho stvořil Alfonso Cuarón, kterého mám ráda, ale když jsem potom viděla ten PŘÍŠERNÝ hype, který se kolem filmu zvedl (od bombastických inťoušských recenzí přes běžné diváky přidávající se do fanklubu až po oscarové sklizně), tak jsem si vytvořila averzi a žila spokojeně dál. Jenomže uběhl rok a páni editoři (dle očekávání) přidali film na seznam 1001 filmů. "Zatnula" jsem tedy zuby a zjistila, že není potřeba se přemáhat, protože na film se mi dívalo dobře a docela jsem se pobavila. Nedokážu ovšem pochopit, proč se udělalo takové haló kolem prostého příběhu, že když má člověk správné odhodlání, dokáže cokoliv, ale trauma z minulosti se mu bude vždycky vracet. Připadá mi to jako prezentace mocné síly reklamy, tak dlouho se o nějakém filmu říká, že je cool, až se cool prostě stane. Showbyznys je strašný. A teď by se ráda věnovala dvěma postřehům svých známých. Jedna přirovnává Gravitaci k Počátku a já musím vehementně nesouhlasit. Moje nechuť k Počátku souvisí s tím, že jsem přestala respektovat Nolana jako režiséra. Trajektorie jeho kariéry je zřejmá - začal zajímavými, do sebe zahleděnými filmy, a když si získal respekt (a podporu producentů), tak pokračuje bombastickými, do sebe zahleděnými filmy, které jsou navzdory zvyšujícímu se množství objektů před kamerou čím dál více prázdné. A právě kvůli tomu podle mě vůbec nejde Počátek přirovnávat ke Gravitaci, protože Gravitace je lineární, čistá, bez jinotajů, strohá, a to vše myslím v pozitivním smyslu. Taky mám docela chuť zvolat respekt a dát Cuarónovi fistbump za to, že vůbec nic nevysvětluje, skočí rovnou na to a v závěru nic nedoříkává. Myslím, že většina hollywoodských tvůrců by neodolala pokušení vrazit tam nějaký epilog nebo prolog nebo prostřihy na zarmoucený Huston nebo cokoliv, (z roku 2019 říkám mrk mrk třeba Marťan) a fakt, že se tomu Cuaron vyhnul, mi přijde skvělý. Plus k tomu tedy výrazně spoléhá na vizuální stránku, která ale nevzkypí do žádných megalomanských rozměrů, ale zůstává v mezích služby ilustrace duševního rozpoložení hlavní postavy. Tím se dostávám k malé vnořené poznámce o Sandře - nepatřím k těm lidem, kteří by se vyžívali v tom, že ji kritizují jako herečku (Vzorec pro vraždu s ní mám ráda a u většiny ostatních filmů nepatřím mezi cílovou skupinu, takže je ani neznám), tudíž teď ani nemám důvod vykřikovat, jak mě překvapila svým výkonem a jak si napravila reputaci a jak ukázala, že v ní doopravdy je něco dobrého nebo až skvělého. Pravdou ovšem je, že si myslím, že Sandra svým výkonem přispěla jenom minimálně k výsledné podobě filmu. Když jsem si četla, jaké další herečky byly pro roli zvažovány (Angelina, Scarlett, Natalie Portman, Olivia Wilde, Rebeca Hall a tak všelijak podobně), dovedla jsem si v tom skafandru představit každou z nich a vypadalo by to myslím podobně. Film velmi silně navozuje dojem "ich formy", divák na jejím místě vidí sám sebe a Sandru tím pádem nevnímá ani jako postavu, ani jako herečku. Chvalozpěv na její výkon je v takovém případě podle mě lichý. Dále bych se ještě zmínila o Martinově postřehu o absenci zla v tomto filmu, on to popisuje jako negativní vlastnost a chybu tvůrců. Vyjadřuje se tak, že zlo případně představuje smrt a že vnímat smrt jako zlo je předsudek. To mi přijde hodně zajímavé, ačkoliv sama bych to interpretovala jinak. Hrdinka nebojuje se smrtí jako takovou, nechce být nesmrtelná, ona bojuje s pokušením zvolit si snadnější cestu. Ano, smrt je přirozeným koncem života, ale není potřeba jí nadbíhat. A úplně na závěr bych chtěla říct, že nejvíc mě dojal můj tatínek, který mi pořád vyčítá, že od té doby, co mu dávám přednášky o tom, "jak číst film", si sledování některých filmů nemůže pořádně užít a že ho ruší, jak kvůli mě začíná u filmů přemýšlet. Tento tatínek mi vyprávěl o Gravitaci v době, kdy jsem ji ještě neviděla, a při popisu konce se rozhovořil o metafoře a o symbolu. Možná tento film nenabízí odpověď na základní odpovědi o smyslu vesmíru, života a vůbec, ale v mém tatínkovi vzbudil představu, že věci občas můžou znamenat i něco jiného, než že kočka v nedbalkách leze z vody. A to se mi zdá krásné. () (méně) (více)
Alfonso Cuarón prezentuje vesmírné dobrodružství v tak komorní a beznadějné formě, v jaké jsme jej snad ještě neměli možnost vidět. Zatímco po většině podobně orientovaných snímků dostává divák chuť do zkoumání vesmíru, možná dokonce i na prožití takového dobrodružství, Gravitace nabízí pocity naprosto opačné. Zápas, překvapivě brilantní a herecky přesné, Sandry Bullock o přežití je podán přesvědčivě, a Cuarónovi se daří převést veškeré pocity marnosti a zoufalosti tohoto boje i na publikum, a to v poměrně silné formě. A ani zvlášt nevadí, že je tak činěno zejména díky kladení důrazu na ostré střídání naděje a beznaděje, kde každý kousek štěstí spouští řetězec smůly. Zejména v první třetině to má svou sílu, zvláště, nemáte-li tušení o tom, co se má odehrávat. Skvěle se tu pracuje s kontrastem, který vesmír nabízí, s jeho neprobádaností, velikostí, ale zároveň vizuální nádherou a fascinací z neznáma. Jenže tím vším dobrým stále prostupuje „mainstreamovost" se všemi svými neduhy. Ať je to trapná závěrečná berlička s navrátivším se Clooneym, burácivý hudební doprovod, rozhovor s Číňanem a jeho psy, schématičnost nebo objev mrtvol v kabině Exploreru. A to za klad pokládám i závěr, který ačkoli je ve své podstatě happy endem, nenabízí příliš velké divácké uspokojení. ()
Tak i tam nahoře v nekonečném tichu platí Murphyho zákony... Přímočaré či chcete-li nedějové, minimalistické a přesto tak grandiózní. Gravitace je nesporně dechberoucí technická (r)evoluce; již jen ty lahůdkové hrátky s kamerou či (ne)přítomností zvuku, to se nedá popsat a to co Cuarón dělá pro 3D či práci se zvukem je bez diskuze novátorské. Ovšem k čemu by to bylo, kdyby to zároveň nebyl dobrý film a šlo pouze o vypiplanou režijní exhibici? Ano, k ničemu. Jenže ono to je nejen dobré, ale přímo výtečné, intenzivní i nebývale strhující a plně funkční po emoční stránce. A to nikoli Sandře navzdory, ale z velké části právě díky ní. A též díky Cuarónovi, Lubezkimu a Priceovi a... A prostě máte-li se aspoň trochu rádi, tak si tento (v rámci možností) realistický malý velký počin dopřejte v Imax projekci; stojí(te si) za to a zároveň vám to dá pádnou odpověď na otázku "proč v době kdy každý druhý má doma sestavu domácího kina o parametrech lepšího sálu" stále ještě chodit na filmy do skutečného kina. Je to jako stát pod skutečnými pyramidami oproti jejich fotce v časopise; tedy neporovnatelné. ()
Galerie (103)
Zajímavosti (82)
- Když se vratí Ryan Stone (Sandra Bullock) a Matt Kowalski (George Clooney) ke zničenému raketoplánu Explorer, z kabiny vyletí figurka. Jedná se o Marťana Marvina (Marvin the Martian) z "Looney Tunes", volné série animovaných grotesek, v různých inkarnacích vznikající ve studiu Warner Bros. už od r. 1930. (Sám Marvin se poprvé objevil roku 1948 v Hrdinovi.) (VelkejViktor)
- Severoamerické tržby byly 274,1 milionu amerických dolarů, celosvětové pak 748 milionů. (NIRO)
- Při filmování podvodních scén zadržoval dech spolu se Sandrou Bullock (Ryan Stone) i režisér Alfonso Cuarón. To aby se ujistil, že po ní nežádá moc. Brzy však zjistil, že se s její kapacitou plic nemůže rovnat. (eMeMko)
Související novinky
Syn Alfonsa Cuaróna natočí komiksárnu pro Sony
Jonás Cuarón, scenárista, režisér a taky syn slavného Alfonsa Cuaróna (Potomci lidí, Roma) dostal na starosti chystaný komiksový spin-off Spider-Mana El Muerto. Cuarón mladší má za sebou zatím jen… (více)
Venom je rekordní
Přestože kritici mají z nového komiksového filmu Venom s Tomem Hardym (Dunkirk) v hlavní roli spíše smíšené pocity, snímek sám o sobě v kinech překvapil. Za víkend si totiž z amerických kin odnesl 80… (více)
Na Filmovém víkendu ČSFD rozdáme 1000 plakátů!
Na šestém ročníku setkání filmových fanoušků již tento víkend nejen, že poběží největší filmové pecky roku jako Dunkirk, Strážci Galaxie Vol. 2 nebo sexy novinka Atomic Blonde, ale taky se bude… (více)
Cuarón mladší oživí Zorra
Jonás Cuarón sepsal se svým otcem Gravitaci a režíroval spřízněný kraťas Aningaaq. Loni pak vyslal do kin svůj celovečerní debut Desierto, který se líbil minimálně produkčním společnostem Lantica… (více)
Reklama