102 minut, které změnily Ameriku

Viac ako rozbor udalostí okolo pádu WTC, je to ukážka americkej mentality. Niečo buchne a všetci okamžite bez dôkazov hovoria o terorizme, o tisíckach obetí, o najväčšej katastrofe na svete, o tom, že tí čo to pôsobili si nezaslužia žiť a treba ich popraviť... Vyzerá to, že Bush vlastne nemal na výber a musel rozpútať nejakú vojnu, aby upokojil spoluobčanov. Inak je to neskutočne nudné a dlhé, spoliehajúce sa na emócie samotnej udalosti a nemá to v sebe nič z filmového umenia... Jediné, čo prekvapí je kvantum technicky kvalitných záberov, najkritickejšie momenty však neuvidíte... (29.10.2010)

Ráno 11. septembra 2001 o 8:46 newyorského času narazilo jedno z unesených lietadiel do severnej veže Svetového obchodného centra na dolnom Manhattane. O 102 minút neskôr, keď bolo "po všetkom", sa zmenila nielen Amerika, ale celý svet. A práve týchto tragických, ale historicky mimoriadne signifikantných 102 minút, zachytáva dokument z produkcie televíznej stanice History Channel. Snímka, kvalitatívne porovnateľná s fantastickým a mimoriadne pôsobivým dokumentárnym filmom bratov Naudetovcov 9/11, je zložená predovšetkým z amatérskych záberov, ktoré natočili ľudia nielen na Manhattane, ale aj v iných častiach New Yorku, z ktorých boli zasiahnuté veže Svetového obchodného centra vidieť. Dokument minútu po minútu umožňuje divákovi našťastie iba skrz zábery preniesť sa do osudného utorkového rána a vnímať chaos, ktorý panoval na newyorských uliciach. Vidieť zúfalstvo, strach aj hnev. Na jednu stranu sú prakticky všetky zábery z 11. septembra 2001 desivé, na stranu druhú je na nich niečo, čo človeku nedovoľuje odvrátiť zrak. Počin History Channel, odpremierovaný v roku 2008, ktorý sa v roku 2023 dočkal rozšírenia pri príležitosti 15. výročia, je silným aj vďaka tomu, že prakticky nijak (slovom ani inak) nenarúša amatérske a televízne zábery, z ktorých je vyskladaný. Tie iba sem-tam dopĺňa údaj o čase, smerujúci k naplneniu 102 minút. 102 Minutes That Changed America je kvalitným, zaujímavým a mrazivým dokumentárnym filmom. Napriek tomu, že do veľkej miery obsahuje zábery, ktoré z 11. septembra mohol divák vidieť v rôznych iných snímkach, ich spojenie do jedného celku vytvára mozaiku rána, ktoré sa čiernymi písmenami zapísalo do dejín. (04.02.2024)

Události z roku 2001 mě nepřestanou fascinovat. Jen nad faktem, že to bylo skutečné zůstává rozum stát. Jenže tady jsem se nedozvěděl téměř nic. Není to ani tak dokument, jako souhrn toho všeho, co se událo. Jenže bez přidané hodnoty (srdceryvné hovory s rodinou jsou prostě americký kýč). Nejsilnější události tu chybí, což mi prostě kazilo dojem a nic ve mě nezanechalo. (09.05.2019)

Nuuudááá.... Nejčastější slova, která zazní v dokumentu každou minutu a několikrát jsou: OMG a terrorist. Paradoxně jsou opravdu trefná, neboť při prvním shlédnutí, také začnete vzývat boha a ptát se: ,,Proč já vůl si to pustil." No a než to vidět podruhé, tak to se raději přidam k tomu druhému slovíčku... 102 minut je hrozně moc, přesně o 98 víc než je třeba, stejně každého zajímaj jen 4 záběry, to jak dvě letadýlka udělaj bum a následně dva domečky bác. (09.12.2015)

Vedle všech senzacechtivých příspěvků k tématu 9/11 je 102 minut zástupcem naprosto jiného dokumentárního konceptu, který působí v konečném důsledku mnohem realističtěji a přítomněji než zmíněná konspirační odnož. Za obdiv stojí hlavně snaha držet se reálnočasového konceptu po celou dobu (proto je pro každou událost, jež známe z desítek různých pohledů vybrán pouze jeden jediný), impozantní zbytek je hlavně zásluhou duchapřítomných účastníků. Mimochodem: autoři stejných prostředků využili při dokumentaci atentátu na JFK, který je údajně také výborný, přestože 60. léta byla teprve začátkem televizní technologie. 85 % (18.12.2011)