Vraždy podle Agathy Christie - Série 1 (2009) (série)
Dům na úskalí
Les Petits Meurtres d'Agatha Christie : La maison du péril
Režie:
Eric WorethObsahy(1)
Prázdniny roku 1936 si užívá komisař Larosiére u moře, kde potkává půvabnou stylistku Jo. Společně s jejími přáteli tráví čas ve starém domě nad mořským útesem a právě tam se stává svědkem pokusu o její vraždu. Jo naléhavě žádá komisaře o ochranu, ten je však do ní tak zamilován, že je najednou neschopen udělat cokoliv. Proto se jeho pomocník, inspektor Lampion nechává v domě najmout jako sluha a hraje si inkognito na dívčina ochránce. Klubko spletitých vztahů mezi všemi přítomnými se za jeho pomoci pomalu rozplétá, ale vrah doposud neřekl své poslední slovo. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (7)
Škoda té neaghátovské předvídatelnosti... ()
Proč? Předloha Agathy Christie minus Hercule Poirot plus jakýsi pochybný francouzský humor... co jsme komu udělali, ptám se?! Agatha si většinou tak pěkně vyhrála s osobností vraha a tady, po četných změnách prostředí i děje, to je naprosto nezajímavá osoba, která zdá se vraždila z pouhopouhé nudy. Jediné pěkné, co pak zůstává, je rok 1936 s nádechem letní dovolené u moře a přibývající mračna ve tvaru hitlerovského knírku na východě. ()
Kdyby si tahle minisérie nedala do názvu "Malé vraždy Agathy Christie" přijala bych ji mnohem lépe. I tak si ale nemyslím, že by to Francouzi mysleli vážně, spíš jde o nějakou sofistikovanou parodii anglické královny detektivek. Místy jsem se opravdu bavila, místy jen trpně čekala až celá ta šaráda skončí. Aspoň že z toho cirkusu vynechali Hercula Poirota. Francouzský humor mě opět zklamal - teda doufám, že to byl humor, jinak by se svět měl třást před Ericem Worethem. ()
Verze s Polly Walker se mi líbila mnohem více. ()
Nějak se mi ty filmy nakonec zalíbily... Srovnávat s Agathou asi nemá moc smysl. Zastřešením se jejím dílem spíš tvůrci chtěli oživit televizní standart detektivek založených na ukecané/uzavřené dvojici poldů. ()
Galerie (5)
Photo © France 2 (FR2)
Reklama