Soylent Green

Skvělá myšlenka už tehdy...dobré.. "Baseballáci" v roli bezpečnostních složek a složitý monopolistický stát-firma, který zásobuje přelidněnou lidskou rasu na Zemi výživovým produktem pod názvem Soylent. A hádejte lidé dobří, z čeho asi ta proklatá tajnůstkářská společnost ten Soylent vyrábí..?!!! :-))( Přesvědčivý Charlton Heston v jistě další své oblíbené roli sci-fi hrdiny... (02.09.2009)

Původní knížka od Harryho Harrisona je v pár ohledech odlišná, ale základní pocit přelidněného světa, kde je čím dál větší luxus mít vlastní bydlení, vodu a jídlo, ten tu zůstal. Kromě toho je Heston jako hlavní hrdina dost charismatický, aby ten film utahnul. Je tu hodně cítit vizuální estetika 60. a 70. let, která je vidět ve všech sci-fi, co se v té době natočily. To se projevuje třeba v tom, jak se i filmová honorace obléká jak Mao :) ale mně tohle už někdy od Planety opic vlastně docela baví. Fandům dystopií rozhodně doporučuju. (30.12.2018)

Vemi dobrý příběh, který ukazuje lidstvo v momentě, kdy se tisícileté křesťanské morální hodnoty v podstatě již nedají uplatňovat. Pominu-li průhlednou pointu, nejvíc je to znát na hrdinově chování - muž zákona tu krade, jen aby měl co jíst, staří lidé dobrovolně odhází na euthanázii, aby nebyli na obtíž... Hodně mě bavil Edward G.Robinson ve své poslední filmové roli - scéna, kdy si s Hestonem uspořádají hostinu je vynikající . Stejně tak úvodní fotografická montáž mapující nárůst populace na zemi. Soylent green není zdaleka tak špatný, jak se obecně tvrdí. Je to dítě sedmdesátých let, se všemi neduhy tohoto období. A přitom je mnohem sofistikovanější a zajímavější než dodnes celkem populární Logan´s run. (06.09.2010)

Čekal jsem něco jako starší verzi Total Recall, ale nakonec to bylo úplně něco jiného. Vtipné je, že se film odehrává v roce 2022 v New Yorku. Tenhle letopočet byl pro tvůrce asi tehdy hodně sci-fi, že jej tam dali jako hodně vzdálenou budoucnost. A hle, ona je tu. A samozřejmě vypadá úplně jinak, než si ji tvůrci představovali. I když... Na filmu zaujme hlavně to, že ačkoliv změny ve společnosti jsou tam evidentní, z hlediska vizuálu jsme pořád v sedmdesátkách i v tom roce 2022. Auta vypadají jako ze sedmdesátek (jasně ty nakladače byly trochu úlet), ale zbraně, oblečení, vše téměř dobové. Snad jen ta architektura. Ba co víc, byl to záměr. Sedmdesátky byly prostě brány jako vrchol a pak už šlo vše do kopru. Už se jen spotřebovává vyrobené, nebo do nekonečna opravuje. Heston v té době byl králem katastrofických filmů, takže jeho role zde nepřekvapuje. Vzpomeňme Planet opic, nebo Letiště a hromadu dalších filmů... Když už film začne být poněkud jednotvárný, rozhodne se Thornův přítel odejít a pak to dostane ten správný šmrnc! Pointa mi došla o trošku dříve než byla vazrazena, to ale nic nemění na tom, že mne to docela dostalo. Třeba už jen ta scéna s večeří. Ta slast ze skutečné chuti skutečného jídla. Zahráno naprosto dokonale. Až si člověk sám uvědomů tu strašidelnou dobu předkládanou filmem, ve které hrdinové žijí. Mno... Tak už vím jaké filmy pouští mamka a taťka Thurnbergovi té svojí rozmazlené copaté holčičce jménem Gréta místo večerníčků !  Myslím, že to objasňuje vše. Zajímavá záležitost je ten Soylent Green, sci-fi, ale tak trochu jiné. Dávám tedy za 4 déčka. * * * * (07.07.2023)

Harry Harrison by myslím mohl být spokojen - atmosféru skomírajícího lidstva, které přelidnilo a zcela vysálo matičku Zemi, se Richardu Flesicherovi povedlo vystihnout skvěle. Je to až kruté, sledovat jak se na klinice eutanázie budoucí nebožtíci loučí se světem záběry na přírodu, kterou si někteří z nich ještě pamatují z dětství, ale která je nenávratně pryč. Jinak příběhově - jasně tušíte, jak to celé je, tudíž není moc o co stát, takže za detektivku bych Soylent Green rozhodně neoznačil. Hlavní deviza tkví v přesvědčivém vykreslení ubíjející reality hroutícího se světa, kterou nejlépe předávají Edward G. Robinson (mimochodem toto je jeho poslední film) a strážci vědění z Archivu. Přece jenom Heston je tu za drsňáka, byť i z něj je postupem děje cítit vědomí, že si možná ukousl trochu moc velké sousto. Nebula i Saturn pro Soylent Green byly rozhodně zasloužené, ale nejde si nepřiznat, že dnes už by takovýto film těžko obstál. Na druhou stranu, ta zhruba hodina a půl uběhla jako nic, takže ode mě tomuhle nepříjemnému obrazu naší možné budoucnosti půjde 70%. (18.06.2020)