Jeden den

"What rhymes with Dexter?" - "Prick. It's a half-rhyme." --- Břitký humor má své kouzlo. Za jeho pomoci se překoná všelicos. Emma to věděla. A proto jsem si její charakter zamiloval jako málokterý jiný. --- Už dlouho mi bylo zle při slovech, že Anne nemá přirozenej sex appeal (svatba!), že byla chována pro disney princezničku a tou už taky navěky zůstane, blah blah blah, blah blah blah - a jsem potom neskonale rád, že když ne jinam, sem můžu kohokoliv vždycky odkázat. Tohle je totiž (pro mě už druhý) definitivní důkaz, že nám Anne dorostla v nesmírně charismatickou, příjemnou herečku. Jinak samozřejmě, ani já jsem se neubránil dojmu, že jsem tohle všechno už někde viděl, ale to fakt čerte vem, když takovou komplexní ústřední dvojici na plátně zase nějakou dobu neuvidíme. Sturgess je děsnej štramák a neodolatelnej buránek, i on tuhle "obyč" romanťárnu neobyčejně povyšuje. A když se k tomu přidá božská Rachel se svou "jednou" melodií, jejíž desátý vstup na scénu přesto vítáte, jako by mělo jít o klíčový vdech z inhalátoru - no ... pak mi někdo vyprávějte, že film nemůže stát na individualitách. One Day je toho zářným důkazem - se všemi pozitivy i negativy -, ale to si zkrátka jednou za čas lze připustit. (08.01.2013)

Nevím, proč jsem se dala zase nachytat. Ano, paní režisérce se dva filmy hodně povedly. Italština pro zčátečníky byla zábavná a originální, je to jeden z mála tzv. "romantických filmů", které považuji za dobré. Doma je doma byla sonda do vztahů na malém městě a přpadá mi ještě lepší než známější Italština. Oba filmy nesly stejný rukopis a pro mne velice přijatelnou a sympatickou dánskou mentalitu. Wilbur se chce zabít už byl filmem britským ale byl stále ještě vkusný i když už zabíhal mírně do kýče. Ovšem Jeden den pro mne postrádá jakoukliv originalitu a humor, je to tisíckrát přežvýkané téma a najvíc je povrchně zpracované. Jako když se hladový člověk přejí sladkostí a je mu z toho špatně. Velmi smutné. (27.11.2014)

Krásný a smutný zároveň. Při jedný scéně mně vysloveně píchlo u srdce. Anne s Jimem to spolu hrozně slušelo. Málokdy nějakýmu filmovýmu páru tu lásku skutečně věřím, ale těmhle dvěma jsem jejich vzájemné city opravdu uvěřil. Během filmu jsem se několikrát přistihnul, jak i já vzpomínám na některý srdečný záležitosti z dřívějších fází mého života. (10.08.2014)

Tak trochu osudová romance, tak trochu Město andělů, tak trochu podvod. Anebo tak trochu od všeho. Základní rámec vyprávění je zajímavý, ale nakládá se s ním občas trochu svévolně. A taky se děje opravdu všechno důležité 15. července. Jim Sturgess s Anne Hathaway tvoří vynikající jiskřivou dvojici, z hlediska kostýmu a výpravy je to slušná přehlídka jemných změn v období 1988 až 2011, atmosféru hezky dotváří hudba Rachel Portman (a to měla snad jen jediný výrazný motiv!). Akorát těch posledních 20 minut pro mě ten film dost devalvovalo a posunulo mě od nadprůměru k lepšímu průměru... (30.11.2011)

Oproti knížce to nutně klouže po povrchu, co se týče charakterového prokreslení postav (introvertní idealistická romantička/extrovertní hajzlík-sukničkář) a člověk se za ně tolik nebije hlavou do zdi za to, jaké třeba v knize dělají oba boty. V tomto duchu šla dál Linklaterova trilogie Before, která funguje na podobném konceptu a vztahu mezi protagonisty (akorát, že Richard to směřoval do opačného vyústění), kteří jsou mnohem barvitěji vykresleni - neurotička/snílek. Ale jo, je to pěkná romantika na slzičku v oku :) (18.06.2014)