Le Havre

JEDEN UPRCHLÍK Z KONTEJNERU NA ÚTĚKU..... /// Unylým tempem táhnoucí se nic. Chybí mi nějakej nervovej náboj, řvoucí idea. Připadám si jako bych seděl v nemocnici u postele starýho člověka, kterej vypráví příhodu z mládí (ho ho hó! Tak to pozor! To já zas su dobrej posluchač!) a (chca nechca) se občas přistihnu, že jsem duchem někde v píči. Možná, že tuhle atmošku chtěl rejža navodit. V tom případě je machr a uznávám, že zachytit věci jako je přátelství, láska a dobrý srdce je možný i jinou formou, než by konzumu chtivý čumil čekal. Proto s čistý svědomým prohlašuji, že sentimentálně ,,artově“ nezasažená osoba (neřku – li člověk zhejčkanej filmama o drsných cizineckých policajtech a zdrhajících imigrantech) sice ocení poetiku příběhu i vykreslení atmosféry – včetně malýho zázraku, kterým klidně můžou bejt ty moje (ušmudlaný) 3 hvězdy, ale orgasmu dosáhne jinde! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nabízej mi ke koupi živej kontajner. 2.) Zjistím, nad čím se ve Varech naposledy ,,masturbovalo“. 4.) Thx za titule ,,da.vo“ a ,,JVPS“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (12.03.2012)

Je smutné, že když dělají lidé ve filmu dobré skutky, mluvíme v dnešní době hned o pohádce. To jsem si říkal během filmu. Pak jsem se ale dostal k jeho závěru a hned jsem pochopil proč je tady to slovo tolikrát omíláno. Jo, ten brutální happy end je skutečně pohádkový. Těším se na další setkání s Vaší tvorbou pane Kaurismäki. (14.03.2012)

I když už jen vychází sám ze sebe a nic nového se Kaurismäki neučí, dokáže diváka pobavit absurdním humorem i dojmout ho tím, že někde, třeba v přístavu Le Havre, žijí dobří lidé, kteří nečekají za svou pomoc nic na oplátku. Navíc když strojeně mluví a hrají spíš jako na divadle, budou jeho stylem překvapeni aspoň ti, kterým jeho jméno nic neříká. (30.05.2012)

Na prvé videnie to bol zásah, kedy som dokonca zvažoval plné hodnotenie. Teraz po rokoch - keď som si dal repete a napozeral režisérove rané veci - ma to ťahá skôr k nižšiemu hodnoteniu. Pamätáte si na poeta Marcela Marxa z Bohémskeho života (1992)? Kaurismäki sa k tejto postave na „dôchodku“ vracia: dnes je z neho síce stále povaľač, ale tento raz i pouličný čistič topánok. Vedomá si je i samotná postava, keď vraví: „Prežil som bohémsky život v Paríži.“ Je to typický Aki, aj keď akosi málo úderný. Máme tu outsiderov, humanistický prístup, (francúzsky) prístav, krčmičky, retro štylizáciu interiérov (ak by sa neobjavili eurové bankovky, ste v tom, že sa dej odohráva na prelome 80s/90s), live vystúpenie starej kapely, psíka aj absurdné dialógy (a práve tu mi chýbali viac vypointované výmeny s preňho typickým lakonickým humorom). *3,5 (06.11.2023)

Skromné kulisy Le Havru hostí bohémského čističe bot, co lpí na mrtvém řemesle v době tenisek... a podobná je celá jeho životní filozofie. Film, u kterého těžko rozpoznat, o které době vypovídá i ve které vznikl a spíš než o osobách vypraví o lidských povahách... prostě Aki Kaurismäki, který zrovna není mým oblíbeným importérem severského zboží, jen od něj občas okusím novinku, abych zjistila, že technologie výroby stále neprošla inovací, která by mě nalákala k pravidelnému odběru. (01.07.2014)