Reklama

Reklama

Darkness Surrounds Roberta

všechny plakáty

Recenze (3)

pornogrind 

všechny recenze uživatele

Po starších a průkopnických filmech, který jsem poslední dobou sjížděl, jsem dostal chuť na nějakou jatkařinu. Narazil jsem na film " Darkness Surrounds Roberta ". Jediný zdejší komentář mi naznačil, že půjde o krvavou poctu giallu. Což mě celkem navnadilo. Podle komentáře " pepua " jsem taky věděl, že film nebude stát na hereckých výkonech. Když jsem uviděl jméno Raine Brown, věděl jsem,že to bude pravda. O jejím hereckým " umění " netřeba diskutovat. Zároveň jsem ale věděl, že Raine Brown často spolupracuje s nízkorozpočtovým, ( ale v oboru gore poctivým ) německým režisérem, jehož jméno je Timo Rose. Hned úvodní titulky filmu mi prozradily, že moje dedukce nezklamala. Timo Rose měl pod sebou maskéřinu a speciální efekty. Po dokončení jsem, ale ke své nelibosti zjistil, že Rose neměl tak volnou ruku jako ve svých filmech, takže ve filmu prakticky nemohl předvést co umí. Mít v týmu Rose(ho) a nevyužít ho - to je na facku. Nevyužitost Rose(ho) je prostě velkým mínusem. Film taky hodně sráží především kamera a " herecké " výkony, díky kterým film působí strašně amatérsky. Na " Darkness Surrounds Roberta " můžu hodnotit pozitivně pouze hru barev, propletenej příběh a parádní hudební doprovod. Zbytek je podprůměr. Inspirace ve starých giallo filmech je zdřejmá, ale na starou klasiku to ani v nejmenším nemá. ()

pepua 

všechny recenze uživatele

Nejen vizuálně, ale také hudebními motivy jasná pocta filmovému giallu (především) 70. let, potažmo italskému horroru obecně. Vše, co má rád fanoušek na starých giallech tu najde, ať už to jsou přímé citace, nebo jen v náznacích (např. lesbická láska), včetně zmateného příběhu a překvapivého konce. Co mi na novodobých giallech vadí nejvíce, je, že vznikají primárně jako pocta k těm starým (samozřejmě, je to jen můj pocit), tzn. že tvůrci předpokládají, že budu znalý různých detailů filmů ze 70. let, pak že si to teprve dosyta užiji; myslím, že pokud tenhle film uvidí někdo, kdo se v žánru příliš, nebo vůbec neorientuje, bude se pravděpodobně nudit po 20 minutách, nebo ho odradí zpracování či herecké výkony (pravda, ty nejsou bůhvíjak úžasné). Sám si nejsem jistý, jestli si vlastně tak trochu i nezkoušeli, co divák vydrží, pár scén je evidentně tak špatných, že to zkrátka režisér nemohl přehlédnout - o až parodických nesmyslech v ději ani nemluvím, čím víc do něho pronikám, tím míň se mi film líbí jako celek. Navíc je namluvený v angličtině, což u špatně vyslovujcích italských herců také zrovna není plusem. Samozřejmě, stará gialla trpí spoustou nedostatků, ale ty bývají zároveň i jejich kouzlem. Mají-li být u těch současných oním kouzlem skryté, nebo evidentních citace (i ty hudební) z těch starých filmů, nejsem si jist, jestli je to ta správná cesta. -- Na druhou stranu, giallo prostě má své trademarky a bez nich ani to novodobé nemůže vzniknout a i když jsem přesvědčený, že o skvělé dílo se nejedná, jsem v hodnocení nakonec dost nerozhodný. Nadšení (a krev) z toho přímo stříká, s provedením je to prostě horší... ()

Reklama

Reklama