Musíme si promluvit o Kevinovi

Rozpačitý dojem. Film, ktorý aj napriek zaujímavej téme a veľmi dobrému spracovaniu toho veľa nepovie. Najviac ma oslovila samotná skladba deja a narácia s prelínaním minulosti s prítomnosťou, ktoré bolo spracované jasným, pre diváka príjemným spôsobom a s jednoznačným časovým ohraničením (krátke a dlhé vlasy hlavnej hrdinky). Vnútro tejto obsahovej kostry bolo však prázdne a nič nehovoriace. Žiadny rozumný názor na správanie sa toho spratka, žiadny náznak riešenia zo strany rodičov, len rezignácia a čakanie na to ako sa veci vyvinú. To sa mi ale zdá málo. Ako sa to nakoniec vyvinulo, sa vlastne divák dozvie už na začiatku, takže už zostáva len pocit hnevu na rodičov, že sa tieto duševne nenormálne zárodky malého psychopata nepokúsili nijak riešiť. V tomto prípade len návšteva psychiatra nestačí, až moc ľahko rezignovali. Hlavne po tom, čo sa stalo jeho sestre, to už sa mi zdalo vážne pritiahnuté za vlasy. Suma sumárum, výborný námet, ktorý je ale rozvedený do hlúpeho scenára. 60/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (01.02.2016)

Konečně pořádné depresivní dramatická podívaná se skvělou Tildou Swinton v hlavní roli. Za tuhle roli musí být aspoň nominovaná na Oscara. Většině tady nesedí malý démon Kevin. Souhlasím jen v tom, že už od mala se choval přehnaně agresivně. Spíše bych bral, kdyby se agresivita projevovala až v pozdějším věku dítěte. Palec nahoru za vsunuté scény z minulosti. Člověk měl aspoň důvod neustále přemýšlet, co se stalo a následné vyvrcholení vás pravděpodobně dostane do kolen. Parádní kousek. (26.12.2011)

Tyhle antikoncepční snímky bývají výborný, proto jsem se dost těšil, jak se zase takhle v neděli navečer naseru. No, není to úplná špička typu The Children, Eden Lake nebo Baby blues, ale žádný velký výhrady uvést nemůžu. Tilda Swinton v roli matky vypadá už od podhledu, že denně spotřebuje hrstku tabletek na hlavu, představitelé Kevina jsou s přehledem uvěřitelní, ale zřejmě jsou i tak největší slabinou filmu. Mám pocit, že mně Kevin nezpůsoboval dostatečné pohoršení....ale i tak jsem si po skončení odfrkl jen "takový spratky řezat, solit, pepřit!!!". 80% (06.01.2013)

They made me hate him since he was a kid. True story. Silná citová žmýkačka. Takéto veci musím v kine vidieť častejšie. Pôsobilo to na mňa ako silná antikoncepcia a obávam sa, že by som nedokázala byť takou dobrou matkou /veľkorysou matkou / odpúšťajúcou matkou (sakra, sama si nie som istá, čo kto ako prečo vlastne, môžem iba hádať, ale nevadí mi to) ako Tilda. Aj keď, odkiaľ to mám zatiaľ vedieť? (Lumiére - 29.3.2012 - Febiofest) (29.03.2012)

Malé děti - nemalé starosti, velké děti - škoda slov... Nature vs. nurture? Řezali Kevina málo, jak se zdálo, nebo to byla mateřská neláska, která v pozadí tahala za nitky jeho činů? Má někdo čistě proto, že měl devět měsíců přechodné bydliště ve vaší děloze, automatický nárok na vaši bezpodmínečnou lásku, a ostatní v případě, že se činy vašeho potomstva jaksi rozcházejí se zákonem, zase nárok na vaše bezpodmínečné doživotní odsouzení, protože za všechno můžete vy? Jsou nevyzrálé, chladné a strach z vlastních dětí pociťující matky vzácné nebo se o tom jen vzácně mluví? Rodí se člověk zlý nebo je do podoby necitelného hajzla vytesán dlátem výchovy a prostředí? Otázky, na které hledají odpovědi generace odborníků i laiků, těžko zodpoví jeden film nebo jeho diváci, já za sebe jen dodám, že mě profesionální i soukromé zkušenosti zatím utvrzují v tom, že jako se někdo narodí bez prstů nebo se slabým srdcem, tak některé osoby přicházejí na svět neobtížené možností citů nebo svědomí. Záměrně píšu možností, protože empatie a morální zásady jsou věci, které dětem postupně přecházejí do krve, není to tak, že děti jsou andílci, dokud je nezkazí hříšná společnost (proto se také uhýbá před diagnostikováním antisociální poruchy před osmnáctým rokem věku). Spíš naopak, protože jestli existuje k dokonalosti se blížící charakteristika mnoha psychopatů, pak je to ta, že psychopat je dítě v dospělém těle... Nemůžu proto souhlasit s hlasy tvrdícími, že malý Kevin je až příliš démonický, spíš mám za to, že hlasatelé podobných postojů nemají s dětmi mnoho zkušeností. Film jako takový naneštěstí postrádá sílu - a nejednoznačnost - předlohy a spíš se podobá stylistické hříčce, v níž je androgynní anděl Tilda vykopnut z nebe a vláčen předpeklím, kterému vládne její vlastní krev, o čemž nám vypráví coby traumatizovaný a značně nespolehlivý vypravěč. Ovšem bezkonkurenčně zahraný a nikoli poprvé si letos říkám, že být členem Akademie, která jí nedopřála ani nominaci, pohybuju se výhradně kanálama. Aspoň by měli nějaký undergroundový hnutí. (26.03.2012)