Šahrazád

Ačkoliv obvykle preferuji, když hlavní role ztvárňují ostřílení bardové, tak v této pohádce jsem byl naopak potěšený dvěma pro mě neznámými představiteli, kteří nejenže výborně své role zvládli, ale přidalo to i na autentičnosti celého příběhu. Nádherná pohádka a jedna z mála námětově nečeských, ke které se vždy budu velmi rád vracet. Taktéž hudba je zde famózní a výtečně doplňuje celkovou atmosféru, což u současných (scénáristicky a zpracováním většinou nekvalitních pohádek) velmi postrádám. Vřele doporučuji a hodnotím plným počtem bodíků. (26.12.2011)

Jedna z řady brněnských pohádek zaměřených na dálný východ. Podobně jako Rozsudky soudce Ooky, také zde jde o velmi kvalitně a zajímavě udělanou pohádku na velmi známé téma Pohádky tisíce a jedné moci. Existuje zákon, že každý den musí být jedna svatba a jedna poprava mladé dívky. Když přijde na řadu jedna mladé dívka, její sestra Šahrazád se nabídne za ni. První noc však vypráví zajímavou povídku sultánovi, který si ji oblíbí a časem díky jejím povídkám zjistí, že onen zákon o smrti a svatbě je holý nesmysl. Výborné zpracování známé pohádky s výtečnou hudbou. Hudba: Petr Skoumal (23.12.2012)

Sice Šahrazída je vážná jak pr.del a občas kdyby se usmála, by to nebylo od věci, ale jinak je celá pohádka včetně tří mezipříběhů pojata s nadhledem. Pravda, s předlohou to moc společného nemá, ale kdyby se jelo podle skutečné předlohy, nesmělo by se to vysílat snad ani po 22. hodině. Potěšila mne celá plejáda brněnských herců včetně Franty Kocourka, je to příjemně a vtipně natočené a hudba Petra Skoumala tomu dodává ten správný orientální ráz. A jestli se nemýlím, jako puberťákovi se mi Irena Kovalinová jako Šahrazáda hoodně líbila, takže i trochu nostalgie. Ale vážně, i po těch letech jsem se u toho bavil. Orientální pohádky Brňákům šly. A pak ještě ten bláznivý kabaret s Milošem Kopeckým. (18.05.2019)

Československá televizní pohádka natočená podle orientálního motivu o moudré dívce Šahrazád, která svými vyprávěními zaujme šáha natolik, že si ji oblíbí a pojme za ženu. Její příběhy jsou natolik poutavé, že šáh zruší krutý zákon, který nařizuje, aby každý den pojmul za manželku jinou ženu a tu následující den popravil. V roli krásné Šahrazád se objevila nepříliš známá brněnská divadelní herečka I. Konvalinová, jež nedávno předčasně zesnula. Postavu šáha, zpočátku zcela pod vlivem chamtivého a nemilosrdného vezíra M. Donutila, ztvárnil ještě méně známý V. Krátký. I do dalších vedlejších postav ze Šahrazádiných příběhů byli obsazeni brněnští umělci, mezi nimiž se nejvýrazněji projevili kupec Z. Junák a A. Goldflam, zloději B. Rychlík a P. Zatloukal, hlídač na tržišti J. Pecha či sultán M. Maděrič. V mladých hercích ze šáhovi ochranky jsem rozpoznal M. Havelku a M. Zahálku. Krásnou a jednoduchou ústřední melodii pohádky zkomponoval P. Skoumal. Přestože je pohádka brněnského televizního studia od E. Sokolovského zajímavá svou bohatou orientální výpravou i hereckými výkony, dovolil bych si ji hodnotit, na rozdíl od jiných brněnských pohádek s podobnými motivy, pouze průměrně. (01.02.2019)

Eugen Sokolovský a Karel Tachovský už dělali hned několik exotických pohádek. Ani kupříkladu Nasredin nebo Rozsudky soudce Ooky či O chytrém Šachovi mě nezaujali tak, jako tato. Pohádka je totiž krásná ve své jednoduchosti. Chalíf vydává nesmyslný zákon, není vlastně řečeno, z jakého popudu něco takového vzniklo. Šahrazád, ale dokázala svými příběhy zaujmout nejen Harúna, ale i mě. Příběhy jednoduše ztvárněné, dobře zahrané s pěknými kostýmy a kulisami. Docela mě překvapilo, jak moc Irena Konvalinová byla podobná mé představě Šahrazády. Jen jsem se zamýšlel nad tím, jak snadno se dal Harún ukecat ženskou, krása zkrátka evidentně není vše, ale na druhé straně, právě on schválil zákon a moc nedává smysl, že mu až nová manželka musela připomenout, jak moc je toto nařízení hloupé. (17.01.2022)