Chrabří bojovníci

Kung-fu filmy jsem nikdy nehýřil. Nikdy mě to nijak závratně nelákalo a při jakékoliv scéně, kde jeden na druhýho ječí tak, že mi z toho praská guma od spoďárů jsem pochopil, že pro mě ty filmy nikdy nebudou. Jenže tenhle film si z toho chtěl udělat prdel. Naložil tak pár starejm dědkům poslední kung-fu štaci a ti nám ve svých šedesáti letech ukážou, že bojové umění se nezapomíná. K ním se naláduje pár naprostejch nul a máte okamžitě o hlavní hrdiny postaráno. Škoda jenom, že mě to nebavilo víc. Nápad to určitě špatný nebyl, ale nesedl mi tolik, jak si tvůrci představovali. (05.10.2010)

Famózní návrat old school akce v uhrančivé poctě starým hercům z bojových filmů vykazuje nápadné paralely s "Rockym Balboou" (Rocky je ve filmu dokonce doslovně citován). Snímek současně není jen o tom, "kolik ran člověk snese a stále zůstane stát na nohou", ale v základu představuje i bojový film klasického stylu, kde hrdinové poznávají pravou podstatu bojových umění. Vyprávění proložené velkou mírou nadsázky i bláznivého humoru pečlivě vyvažuje patos tak, aby nikdy nedosáhl rozměru laciného hraní na city a přináší uctivý, ale současně nikdy namyšlený či přehnaně heroický pomník starým bojovým snímkům a jejich představitelům. Coby nízkorozpočtový film bez speciálních efektů (žádné počítače a žádné dráty) jsou "Gallants" nejen připomenutím bohaté produkce 70. let, ale také dokladem, že pro vytvoření dech beroucího bojového snímku stačí pouze dobrý scénář, promyšlená choreografie a tvůrčí nasazení. V tomto ohledu je malé dílko dvou mladých režisérů mnohem sympatičtější než veškeré ostatní příspěvky žánru vzešlé z Hongkongu v posledních letech. (28.04.2010)

Jedna velká pocta kung-fu žánru, kde nostalgická stylizace je přesná (ty střihy, ty pazvuky, ta hudba!), choreografie nápaditá a navíc (respektive především) je to zdařilá komedie. I "bez nakoukání", byť s ním zábava úměrně roste. K naprosté dokonalosti schází již jen camea legend kung-fu filmů desetiletí (ne)dávno minulých a udržení ultimátnosti první poloviny i v horší (pohříchu vážnější, méně nadsázkové i kontaktní) polovině druhé. (22.08.2010)

Hongkongská komedie s několika málo bojovými/tréninkovými scénami, přičemž právě na komickou stránku je zde kladen poněkud překvapivě větší důraz, než na samotné kung-fu. Ústřední postava, mladík Cheung, s typicky čínským účesem, je dost upozaděn, takže se o něm nedá tak docela mluvit jako o hlavním hrdinovi. Postav tu vystupuje poměrně velké množství, každá je uvedena jmenným titulkem. Mnoho z nich umí bojová umění, ale málokdo pořádně. Buď jsou postavy slabé na duchu (třicetiletá anamnéza), nebo na těle (nevyléčitelné zlomeniny ruky a nohy). To je výborná příležitost obsadit do filmu slavné herce z bijáků ze 70. let, na které je doslova odkazováno - plakát s Brucem Lee atd. Film hodně staví na konfrontaci starého/nového, přičemž ti staří, jsou ti moudří, mladíci jsou nerozvážní, ale o to odhodlanější. (12.09.2010)

Takhle se to dělá pane Stallone! Vzpomínání na doby zašlé slávy s nadhledem, bez křečovitosti a zbytečné zarputilosti. Staré legendy žánru o tu rozjíždí, kromě tradičního příběhu o loserovi, který se chce vypracovat, je to občas dojemné drama, skvělá komedie. Poteší ony animované části, je to velmi stylová pocta kung-fu filmům, jde to i bez drátů a cgi udělat působivý martial arts film! (16.09.2010)