Černobílý svět

Tento politicky korektní film mě naprosto minul. Možná to bylo tim, že jsem u toho doma v obýváku přestrojoval komplet celý dveře od Peugeota 405ky, což je tak kurevská práce, že bych snad radši nějaký snobský krávě uklízel barák a vařil jídlo, takže jsem nějak ty služky ani nelitoval. Já teda beru, že bejt negr (pardon, afroameričan) v 60. letech na jihu USA asi nebyla žádná procházka růžovym sadem. Nicméně tohle byla akorát hloupá agitka o černobílym světě (tady se překladatel tentokrát nechtěně trefil) s totálně černobílejma postavama, kde černoška = hodná, sympatická, moudrá, prostě samý klady a proti tomu běloška = zlá, hysterická slepice a totální píča. Mimochodem v tom filmu byly v podstatě jenom ženský postavy, což působilo taky poněkud divně. Nějak jsem myslel, že v 60. letech všechno řídili muži a ženský jen poslušně přitakávaly, ale tady to vypadalo jak nějakej feministkoland. A tak člověk sleduje, jak ty hodný černošky musej posluhovat těm zlejm běloškám a jak je tim pošlapávána jejich důstojnost. A to v podstatě trvá celejch 140 minut, aniž by to dospělo do nějakýho rozuzlení. Hvězdu dávám akorát za to, že se celkem povedla ta stylizace 60. let. Jinak jsem moc nepochopil, proč někomu vadí, když černoška použije jeho hajzl, ale na druhou stranu mu nevadí, že se mu hrabe v jídle. (10.02.2013)

Potřebuje svět další z nekonečné řady kritických snímků o zoufalé situaci na rasistickém jihu USA? Nemám plnou moc za svět na tuto otázku odpovídat, ale za sebe v klidu označím tento film za zbytečný, i když základní konflikt se samostatným WC pro služku je tím "opravdovým traumatem". Alespoň mne pobavila "statečnost" bílých mužů při prchání před problémy, ale zobrazení všech černošských služek jako moudrých, chápavých a laskavých stvoření se mi, v kontextu se stádem bílých namyšlených krav, jevilo poněkud schématické. Navíc jsem nezaznamenal jediný opravdu zábavný okamžik, ale dvě a půl hodiny jsou asi málo na to, aby se pro něj našlo nějaké vhodné místečko. (01.01.2012)

Přestože příběh Skeeter útočí nepokrytě na city příběhem, soundtrackem i postupně dávkovanými malými pointami, překvapuje mě, jak je vlastně přímočarý. Žádné schovávání hlavního tématu do roztodivných vedlejších kudrlinek, žádné přešlapování na místě. Od první větší scény zařadí jasné poselství vyšší rychlost a přes dvě hodinky v ní bez problémů vydrží. Díky tomu tak trojitá katarze působí o to důrazněji. Snad jen kdyby v závěru přišla nějaká ještě definitivnější, o něco málo osudovější, byl bych spokojený maximálně. Takhle mi při titulcích přišlo, že bych ještě pět dodatečných minut s voiceoverem do nepatrně vzdálenější budoucnosti určitě snesl. I tak si mě ale The Help získal nejen silou vyprávění, ale také dokonalým castingem i v těch nejmenších rolích. (20.01.2012)

Film útočí na naše slzné kanálky a dotýká se ožehavého tématu rasové nerovnosti a právě kvůli tomu je tudíž lehce nadhodnocen. The Help je sice dojemná a přitom zábavná podívaná z Jihu, kde v šedesátých letech měly barevné služebné oddělenou toaletu a ještě se předpokládalo, že za to budou vděčné, každopádně bych řekla, že nám to bylo naservírováno i tak ještě celkem "zjednodušeně". Což je docela ošemetné, protože rasová nenávist je složité téma na potýkání a rozhodně ji nejde smést ze stolu vydáním jedné knihy. Trochu mi připadalo, jakoby se tvůrci báli rozjet to naplno a vykreslit to více realisticky. Škoda. Každopádně i tak se jedná o silný snímek se skvělými hereckými výkony ;Emma Stone má před sebou slibnou kariéru a Bryce Howardovou už si nejspíš nadobro zaškatulkuju jako prvnotřídní mrchu:-)Někde se tu mihl názor, že téma rasismus ve filmech už předem slibuje úspěch. Souhlasím, ale i tak trvám na tom, že Černobílý svět je třeba vidět a jedná se o kvalitní podívanou (jen jsem z toho nepadla na zadek jako ostatní). Slabší čtyři hvězdičky. Eat my shit! (23.02.2012)

Amerika zpytuje svědomí a... natočila o tom hezký film. Všechno je stoprocentně profesionální, diváka zahlcují dobově stylizované obrázky, krásné kostýmy, příjemná výprava - ach ty šedesátky, paráda v každém záběru. Největší bingo obstarávají herci, kteří jsou sice fantastičtí všichni, ale nejvíc mě těšila Bryce Dallas Howard, která si svou zákeřnou hysterickou svini vyloženě užívá. A tím bych asi skončil, protože instantní emoce s uhlazenou korektností z tématu nevyždímaly zdaleka tolik, kolik jistě mohly. Jednotlivé scény jsou bezpečně předvídatelné, nekonfliktní a snaží se diváka pokud možno nerozrušit, zatímco všem svým postavám zajišťují patřičnou odměnu/trest/morální vítězství. Což je dostatečně definující - Černobílý svět je film, který hezky vypadá a příjemně se na něj kouká, ale nenabízí nic moc navíc. (29.01.2015)