Policejní divize Rampart

Mám rozpolcené pocity, protože hlavní hrdina je TAK tupé hovado, že identifikovat se s ním je opravdu nemožné. Na druhou stranu, když to člověk neudělá, má pocit, že se musí přidat na stranu systému (všelijakých vyšetřovacích komisí, co dohlížejí na "korektnost", tj. na to, zda někdo při výkonu povolání, u nás známého pod heslem pomáhat a chránit, náhodou nemydlí negry o trochu víc než bílý...), a to je ještě horší varianta. Jako portrét světa, kde vše je špatně, to docela ujde. Ale nemám rád věci obecně a filmy už vůbec, kde neexistují východiska. (05.02.2012)

Určité kvality sú vidieť v každej druhej scéne, ale je ťažké sa udržať vtiahnutý do deja, keď to všetko napreduje strašne pomaly a tak trochu "odnikiaľ nikam". Mám rád Woody Harrelsona a je tu aj veľa ďalších hercov, ktorých jednoducho môžem. Ale samotný film, hoci má zaujímavý námet, ma neoslovil. Stále sa len bľabotalo a ťahá sa to. Napriek tomu tá atmosféra má niečo do seba, takže za tri. Scenár nevymýšľa rozprávkové kľučky na cestu dobra a samotná Woodyho postava nie je divákovi sprístupnená obvyklou a lacnou hrou na city. Škoda, Rampart síce nie je úplne rana mimo, ale predsa len mohlo dôjsť vzhľadom k potenciálu k ďaleko lepšiemu výsledku. (28.10.2019)

Film o policajtovi, kterému se rozpadne profesní i osobní život. Kde je problém? Problém, a to dost vážný, je v tom, že většina scénáristických příruček je zcela za jedno v tom, že pasivní postavy, které nikam nesměřují a nijak se nevyvíjejí, prostě nefungují. Často vám v takovým případě nepomůže ani to, že si naverbujete charismatickýho Harrelsona. Zvlášť když z něj uděláte totálně zafixovaný charakter, který nedojde ani poznání ani vykoupení. Je sice hezký a z hlediska vyprávění i nekonvenční, že na místo obvyklé globální analýzy policejní korupce v L.A. po vzoru Tropy de Elite sledujeme vše lokálně prostřednictvím hlavní postavy, která nesleze z plátna, jenže je otázka, jestli je taková metoda úplně vhodná, protože takový film pak často připomíná to, čemu říkám „píchat s pérem na půl žerdi“. Nelze si nevšimnout, že filmové příběhy se svým úvodem, vyvrcholením a závěrem erekci skutečně připomínají, ovšem tady se ten příběhový oblouk odehrává někde ve druhým plánu nebo spíš úplně mimo obraz, zatímco hlavní postava je ve svý odevzdanosti a pasivitě pevná jak Gibraltarská skála v duchu Komenského proslulého výroku „všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest“. (05.06.2012)

Rozpad osobnosti prohnilého fízla, který redukoval řady mexických přistěhovalců a zvracel tacos, ale společnost mu to odmítla nadále tolerovat. Woody hraje jako ďábel, známé ksichty ve vedlejších rolích ho jako správné pekelné kurevnice nenechávají ve štychu a masa špatně hodnotících by měla zakusit ostnatého dilda ve svém análu, protože plivání do ksichtu dobrému vkusu už bylo dost. Sonda do života krachujícího pana úplatného nešla natočit lépe a vy se za ty rouhačské dvě hvězdy zreinkarnujete do opalovacího krému v negrovské čtvrti. (10.10.2012)

Rozhodně nekonvenční snímek s depresivní příchutí a s vynikajícími hláškami. Navíc Harrelson vykresluje hlavní postavu tak přesvědčivě, že měl dostat přinejmenším nominaci na Oskara. Bohužel je to docela nuda, kde se nedočkáme morálního ponaučení (to je fajn) a v závěru nedojde ke katarzi (to už fajn není). RAMPART prostě skončí a šmitec. To, ale neznamená, že není perfektně napsaný a herci vynikající. Chybí tu akce, postrádá to napětí. P.S: Shane (Jon Bernthal) z THE WALKING DEAD před tím než skončil u policie v Atlantě v L.A. cvičil psy. ;) Nejsem rasista. Popravdě nesnáším všechny lidi stejně. (05.04.2013)