Režie:
Andy MuschiettiKamera:
Jung-hoon JungHudba:
Benjamin WallfischHrají:
Jaeden Martell, Sophia Lillis, Jeremy Ray Taylor, Finn Wolfhard, Jack Dylan Grazer, Wyatt Oleff, Chosen Jacobs, Nicholas Hamilton, Owen Teague (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Když ve městě Derry ve státě Maine začnou mizet děti, musí skupina mladých chlapců a děvčat čelit svým největším obavám v boji proti zlému klaunovi jménem Pennywise, jehož vražedná a násilnická historie se táhne napříč staletími. (Vertical Entertainment)
Videa (14)
Recenze (1 246)
Pred pár rokmi som sa zaprisahal, že nebudem pozerať žiadne filmové adaptácie literárnych diel amerického spisovateľa Stephena Kinga. Som vášnivým čitateľom tohto autora. Vlastním kompletnú kolekciu jeho kníh. Mnohé z nich som prečítal viackrát. Nechcem si kaziť zážitok z ich čítania spomienkami na nejaké ich filmové spracovanie. Ovplyvňuje to moju vlastnú predstavu deja, prostredia a postáv. Čo sa týka rozsiahlého, kultového románu "To", prelúskal som ho už tri razy a mal som možnosť vidieť televíznu verziu z roku 1990. Režíroval ju Tommy Lee Wallace. No a keďže som už voľakedy dávno zhliadol snímok podľa tejto predlohy, tak som si povedal, že si teda pozriem aj jeho nové prevedenie z roku 2017. Urobil som výnimku z pravidla, ktoré som si sám stanovil. Pustil som si "To" od režiséra Andyho Muschiettiho. Po technickej stránke je to výborné, herecky priemerné, dejovo miestami mierne pozmenené, atmosfericky obstojné. Dám tomu štyri hviezdičky, ale neodpustím si konštatovanie, že TO sa nedá zachytiť vo filmovej podobe. TO si treba prečítať. **** ()
Nic lepšího než To jsem od Stephena Kinga nikdy nečetl. Neuspěchal ho, s textem si dlouho hrál a nakonec vznikl román plný plíživého děsu a všudypřítomného napětí, jeden ze základních stavebních prvků moderního hororového žánru. Televizní adaptace mě svého času znechutila, kromě klaunovy masky v ní nefungovalo prakticky nic. Co říci o filmové verzi? O nejlepší kingovskou adaptaci určitě nejde, vítězství v téhle kategorii stále drží starý dobrý Kubrick se svým Osvícením. Ale umístění v žebříčku filmových zpracování Kingových děl bude mít Muschiettiho snímek víc než důstojné. Určitě stojí za návštěvu kina, velké plátno požitek ze sledování bezesporu zvyšuje. Fanouškům románu se asi nebudou líbit některé (vcelku zbytečné) úpravy, na několika místech režisér trochu nešťastně rozbíjí mrazivou atmosféru komickými výstupy (Georgův úder o hrazení, zastřelení fantoma jateční pistolí nebo probuzení "Šípkové Růženky" polibkem). Mnohé filmy bych si představoval kratší, tady bych neváhal čtvrthodiny přidat. Řada scén je uspěchaná, chybí proces znejistění, nenápadných náznaků ztráty kontroly nad svými smysly. Lekačka má být až tečkou na konci věty. Film taky podle mého příliš okázale předvádí plakátové přátelství, vyskytuje se v něm zkrátka moc velkých slov. Románoví hrdinové své kamarádství víc žili, než aby ho předváděli. Přes všechny dílčí výtky se ale nakonec přikláním k 5 hvězdičkám. Široko daleko nevidím snímek, který by mohl momentálně ve své kategorii s It soupeřit. Pomáhají mu skvěle vybraní dětší představitelé, výborná kamera, odpovídající výprava a hudba, která dokáže nervy napnout k prasknutí. Zkrátka je to tam, i když "tím" myslím něco jiného, než na co se těšili hororoví fanoušci. Muschiettiho To funguje spíš jako temná fantazy, jako dobrodružný příběh party kamarádů, kteří mají už tak nelehké dospívání ztížené soubojem s nadpřirozeným, iracionálním zlem. Celkový dojem: 90 %. ()
O poznání lepší osmdesátková amblinovka se vším všudy než horror; což je problém, jelikož to měla být stejnou měrou dobrá amblinovka jakožto i regulérní horror (přitom hudba tuto svébytnou dualitní dynamiku skvěle adresuje), ovšem jde spíše o temnou pohádku pro dospělé než o kombinaci "Gonnies versus Freddy Krueger". Jakkoli může jít o záměr, aby tam byl znatelný případný posun stylizace mezi dětskou a dospěláckou částí. Každopádně to kvůli tomu do značné míry působí jako celovečerní Stranger Things. Což je dost paradoxní s ohledem na že vycházejí právě z To a Stůj při mně. Nebojí se to tnout do problematických pasáží předlohy a přesto se věrně zachycuje pro předlohu stěžejní atmosféra pohledu party (skvěle obsazených!) přehlížených dětí na prahu puberty spojených bojem proti dospělými neviděnému primárnímu zlu. Spíše než na děsu se staví na všudypřítomné znepokojivé atmosféře, kde se za každým druhým rohem může (a nemusí) skrývat zhmotnění vašich nejniternějších strachů či co hůře, nemesis v podobě šikanují mládeže. V tomto ohledu bez výhrad. Problém nastává v momentě, kdy si Pennywise se svou kořistí pohrává; a to je na(ne)štěstí často. Skarsgård je sice naprosto výtečný (jakkoli zvažovaný Mendelsohn by dle mého byl ještě lepší), a speciálně to co dělá s hlasem či jeho "mrtvé" šilhavé oko jsou geniálně znepokojivé detaily, ale krom prologu ho nikdy nevidíme ve scéně, kde by zvolnil a zkusil se někomu ze Smolařů dostat do hlavy jinak než skrze bubáky. Buď po nich jde přepáleně naplno "uááá" geronimo způsobem a nebo není na scéně. Nic mezi tím, žádný plíživý postupně gradovaný strach z neznáma tu není. Veškeré scény zhmotněných nočních můr jsou sice intenzivní a některé i setsakra působivé a památné, ale nejsou ani ždibíček děsivé či dokonce strašidelné, jde prostě o akční atrakce za denního světla. Vše je strašně hrrr, že ve stopáži zůstalo jen a pouze to, co se nějak přímo (do)týká strachů některého ze Smolařů. A nic více. Žádná omáčka kolem, žádná scéna v rámci jejich rodin, nic s dospělými, žádné probdělé noci z prožitých traumat, prostě až na něco málo odkazů na kingversum nada. Je to ohlodané až do morku kosti. Ten morek je sice chutný, ale mírná pachuť promarněné šance na něco více než "pouze" nejlepší kingovinu posledních let po něm zůstane, ne že ne. Chtělo to holt krom té kosti i nějaké to maso na ní. ()
Výborný film. Neviem posúdiť, či je to dobrá adaptácia, lebo knihu som nečítal (mám ju a už dlhé roky zbieram na ten klát odvahu), ale ako samostatné dielo veľmi dobrá žánrovka. Vynikajúce detské postavy v podaní vynikajúcich detských hercov. Krv, žiadne servítky pred ústa, dobrá dobová atmosféra. K dokonalosti tomu chýba, aby to bolo ešte strašidelnejšie a napínavejšie. Skúseného hororistu tieto pokusy o ľakačky rozhodne nezaskočia - James Wan nás rozmaznal. ()
Galerie (64)
Zajímavosti (113)
- Sieť kín Alamo Drafthouse použila Georgieho (Jackson Robert Scott) vo videokampani zameranej na to, aby sa návštevníci počas premietaní nerozprávali a nepoužívali mobilné telefóny. (Marceloo)
- V momentě, kdy Beverly (Sophia Lillis) vylézá z vany, tak pokládá pohled obrázkem dolů, ale krev, která stříká z umyvadla, postříká stranu, na které je obrázek. (Mytopyr)
Nic se nemění, stále chci vidět, patrně syrovější, verzi Caryho Fukunagy. Nicméně na TO jsem se těšil od preprodukce (to to vážně někdo brzdil tak, aby to vyšlo přesně na 27 let od premiéry původní televizní minisérie?) a ačkoliv jsem si ještě pár dalších měsíců musel počkat, když mi nevyšlo kino, tak nelituji, jelikož on je to možná i lepší zážitek doma. Neuvěřitelné se stalo skutečností, ale já musím pouze chválit. Ale vezmu to trošku zeširoka. Jakožto fanoušek Stranger Things prostě nemohu opomenout určité paralely. Když pominu tu naprosto očividnou, že Finn Wolfhard hraje v obou projektech (ve ST je nejlepší, tady ho i přes jeho sprosťárny důrazně zastiňuje hlavní dvojka), tak je zkrátka očividné, že se jedno inspirovalo (prostě Spielbergovská parta dětí na kolech) druhým (vtipné je, že IT jednu dobu měli točit dokonce sami bratři Dufferové), ale dle mého na sobě neparazitují, ale naopak se zároveň doplňují (i díky rozdílu dekády v ději, kde se příběhy odehrávají). Nejspíše jsou mé pocity značně odlišné i díky skutečnosti, že jsem viděl tenhle film až po tom, co mě naprosto semlela druhá řada Stranger Things, na rozdíl od všech ostatních, co si na tenhle nejúspěšnější horor všech dob stihli dojít v září a také na rozdíl od první série, která mě nechala poměrně chladným. Nicméně k filmu samotnému. Opravdu mě překvapilo, jak moc má TO kvalitní scénář (fakt tam od toho "Fuky" něco zůstalo), jak pečlivě od začátku buduje napětí, pozvolna představuje zprvu těžko uchopitelné charaktery a posléze je definuje jejich vlastními démony (zpravidla způsobenými jejich rodinnou situací) a v neposlední řadě jak pečlivě zvládá Andy Muschietti i přes 130 minutovou (!) stopáž držet tempo a nezačne nudit ani v jedné vteřině. Jeho předchozí horor Mama jsem neviděl, jelikož jsem na něj kvůli zdrcujícím recenzím nenašel odvahu, viděl jsem jen krátkometrážní stejnojmenný film, jež tomu předcházel, ale nyní přemýšlím, zda-li si ji nedoplnit a ověřit si, jestli tento úspěch není jen dílem náhody. Bill Skarsgård coby Pennywise nemá tolik prostoru a je to tak dobře, jelikož díky tomu je každá jeho scéna takzvaně "za odměnu," jeho klaunské zvrácené triky se do konce filmu neomrzí a ihned po první scéně se žlutou pláštěnkou, zásadně propálenou v prvním traileru, jsem mu přišel na chuť. Dále mě díky dvouhodinovému důrazu na prokreslování vztahů v partě sympatických kamarádů bavila i následná katarze ve finále, jež ze mě vyždímala potřebné emoce a naladila na dvojku, která tu rozhodně měla být už hned teď. Ještěže se chystá Extended cut, který snad na nějakou dobu zabaví. PS : King a jeho propletené vesmíry mě baví a i bych si od něj rád třeba právě TO přečetl, to by však nemohlo mít asi tak o 800 stránek víc, než jsem schopen přečíst. PPS : Vážně chtěj do sequelu za vyloženě fenomenální Sophii Lillis dosadit moji "velkou oblíbenkyni" Jessicu Chastain!? To si snad dělají p*del ne? :D ; à propos, The Book of Henry fakt nebyla žádná náhoda, Jaeden Lieberher je zjevně dokonalý všude. () (méně) (více)