Red Dog - psí legenda

Muž a jeho pes. Alebo celá horda mužov (a jedna nemenej dôležitá žena) a pes, ktorý nepatrí nikomu, iba sám sebe? Film o skutočnom priateľstve medzi človekom a zvieraťom. Zvieraťom, ktoré má vlastnú osobnosť a ktoré je nespútané, spontánne, divoké i láskavé. Podívaná pre každého a nielen pre toho, kto raz mal toho svojho jediného a zcela výnimočného zvieracieho kamoša. K tomu vynikajúca hudba, nepredvídateľný dej a prekrásna austrálska príroda. RIP Red. (07.12.2014)

Dosť bolo hollywoodskej produkcie, plnej skákajúcich, športujúcich, či hovoriacich psov. Neschopnosť a tvorcovská sterilita ma už obrali o nejednu nádej na kvalitný rodinný film a po rokoch čakania na príjemný, hrejivý doják s poctivým príbehom, príchádza hrdzavý austrálsky dingo, ktorý ma dostal do kolien. Film je naozaj veľkým prekvapením a konkuruje takmer všetkým velikánom žánru. Svojrázne rozprávanie malo občas nejaké medzery, ale treba sa prispôsobiť protinožcom a uvedomiť si, že štýl reprodukcie príbehu je zveličený a typicky prehnaný. Veď nakoniec ide o národnú legendu, takže nieje sa čomu čudovať. Samozrejme sa nájde aj množstvo klišé, ale práve tie ho robia takým obyčajne neobyčajným. Ešte nemôžem opomenúť dobrý casting a veľmi rozmanitý, no o to lahodnejší hudobný výber. 80%. (03.12.2014)

Ve finále mě docela překvapilo zjištění, že je film inspirován skutečnými událostmi resp. spíše australskou legendou. Ze začátku jsem si ale nemohl zvyknout na postavy a buranský styl humoru, ale jakmile se zvážní, začne to fungovat o mnoho lépe. Koko je sympaťák a hraje tak dobře, jak to jeho psí povaha a režisérský um dovolí, ale přesto se nemohu zbavit dojmu, že jsem za ty roky viděl hodně podobných psích filmů a drtivá většina z nich měl dostala o poznání více. (22.08.2021)

Red Dog se v Austrálii stal legendou a má v Dampieru dokonce i sochu. Dostal pejsek Koko Oscara za svou roli?:) Perfektní casting, od sympaťáka Joshe Lucase, přes krásnou Rachael Taylor, až po místní chlápky a osadníky. Humorné scény následují jedna za druhou a člověk si přeje, aby ta idylka vydržela pořád. Po oné tragické události, jsem si vzpomněla na Hačika, který taky čekal. Pořád. You cry now? Putování Red Doga přes Austrálii, přes oceán a zase zpátky je hodně silné. A závěr snímku dokáže zvládnout bez slz a hlubokého dojetí snad jen naprostý cold-blooded bastard:) (15.04.2018)

Po shlédnutí hollywoodského remaku Hačika (původně japonského filmu) jsem se tohoto tématicky obdobného filmu trochu děsil. Byl jsem ovšem velice mile překvapen, z Red Doga jsem neměl pocit laciné "ždímačky" emocí, navíc měl příjemný děj okolo a ještě byl dokonce vtipný (aneb pokud se Vám líbil americký Hačikó, Red bude taky; nelíbil se Vám Hačikó, Red dost možná bude). Osobně bych měl jedinou výtku - uvítal bych ukončení už po proslovu o soše (popř. odchodu Reda z baru). Těch několik posledních minut (trochu nucené) hollywoodské "dojímačky" vystřídané přeslazenou tečkou bych už klidně vypustil. I tak to pro mne byl velice příjemný film převyšující mnohé a zpočátku nepříliš sympatického psíka jsem si zcela oblíbil. 85% (29.10.2012)