PIKO

Prapodivná syntéza dokumentárního přístupu a hraného filmu. Nesympatický casting, přítomnost klasických klišé z filmů o drogách, místy šokující záběry. Rádoby temnou sekvenci s partičkou feťáků ve vítkovském tunelu považuji za nejstupidnější část celého filmu, a stálo by za námahu zjistit, v kolika českých filmech si již ten nebohý tunel zahrál tu samou, do blba opakovanou roli. Piko je soukromé divácké peklo, na kterém jsem za nejzajímavější shledal stručný nástin dějin pervitinu, o kterém jsem až dosud v podstatě netušil vůbec nic. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se z Řehořka mohl stát můj nový oblíbenec mezi českými tvůrci. (18.03.2012)

Novodobý talent, české kinematografie Tomáš Řehořek a jeho pokus o "český film o drogách". Vizuálně slušné, skutečné rozhovory poutavé ale dějové chudé a herecky nevýrazné. Původně zamýšlené natáčení jako dokument se mi jeví jako o hodně lepší nápad, který by i výslednou podobu vytáhl výše, jelikož dokumentární části jsou těmi nejzajímavějšími. (12.07.2011)

Zklamání, bohužel, čekal jsem více. Jediným plusem za mě osobně je získání přehledu o této problematice a slušný výkon Rostislava Nováka, díky němuž se tu a tam ve filmu objevila i silnější scéna. Koncepce snímku (dokument + hraný film) mi neseděla, vadila mi kamera a špatná výprava - neměl jsem pocit, že se nacházím v 70.-80. letech. Herecký výkon policajta, Miloslava Königa, je zde na úrovni filmového projektu základní školy. Dále mě iritovala spousta nesmyslů - drum'n'bass v 70. letech, nestárnoucí matka a stárnoucí matka (v polovině snímku je stejná jako na začátku, zatímco syn zestárl o 15 let, v poslední třetině už naopak zestárla a syn je stejný jako v 70. letech). Nedostavilo se zhnusení jako v případě Katky, My děti ze stanice ZOO atd. V neposlední řadě mi chybělo vykreslení člověka pod vlivem (když nepočítám krátký moment ke konci) - co látka vlastně způsobuje - jako tomu bylo např. v LSD made in ČSSR. Škoda... /45%/ (16.01.2016)

Rovnou se přiznám, že jsem čekal mnohem drsnější snímek, který se mi zaryje do srdce a ponoří mě do pořádné deprese. Nic takového se nekonalo a já jsem jenom obdivoval to, jak o sobě někteří lidé dokážou otevřeně mluvit, jak pronáší i to, za co by se někdo jiný styděl a nechtěl by veřejně přiznat. Je to dobře, ale nemyslím si, že zvolená forma to umocňuje. (03.12.2014)

Polodokument - "polokomentovaný" .. polo? ne ne, ani náhodou. A vůbec nechci srovnávat s Katkou Heleny Třeštíkové, k čemuž se, koukám, některé komentáře tady uchýlily, je to nesrovnatelné. A ne ve smyslu kvality či já nevím čeho. Jde zkrátka o zcela odlišně uchopené společné téma - drogy. Katka je syrovější a tím možná i drsnější na první pohled, ale Piko vnímám drsné v tom, že zde vidíme zrod pervitinu .. a že se tomu nechtěnému miminku v naší zemi sakra zalíbilo. Je to pro mě až jakási retrospektiva. Děsivá ale přesto to tak vnímám. Formát filmu se mi líbil, polodokument obohacený komentáři hlasem či písmem, závěrečné setkání face to face v jakési besedě. A Rosťa Novák hodně dobrý. Ale to mě už nějaký čas vůbec nepřekvapuje. Takže žádné polo ale pořádně silný zážitek. (26.05.2013)