Umění odpadu

Urcite by me zaujal dokument pouze o Jardim Gramacho, tedy o nejvetsi skladce sveta. Zabery na tuny a tuny odpadu, s nakladaky a delniky byly vyborne. Stejne tak i tvorba Vika Munize je vice nez zajimava. Kdy ale zacne formovat par stastlivcu, jako modely pro sve obrazy, dokument se dostava trochu jinam, nez bych chtel. Ale dokument je kompaktni a funguje dobre. (15.09.2014)

Téměř celou dobu jsem si musel sám pro sebe obhajovat, proč koukám na 90 minutový film, který má námět tak na deset. Ale závěrečná půlhodina je obdivuhodná a staví předešlou postupnou práci do kompletně nového, impozantního světla. Už se nejedná o levnou ekologickou agitku (pohled na největší skládku na světě v Riu je přesto obdivuhodný), poctivě vybudované postavy dostanou hloubku, smysl. Určitě překvapení, které sice vedle Banksyho pozastavení nad uměním Exit Through the Gift Shop ztrácí, ale přesto stojí za pozornost. 70 % (29.11.2011)

Ze začátku to vypadá jako nuda, ale vyklube se z toho nápaditý a velmi lidský dokument, který má ducha a poselství. Ani autor projektu předem netušil jaký dopad bude mít jeho počínání na Catadores, obyvatele obrovské skládky odpadů v Brazílii, kteří se živí tříděním odpadu. Vik Muniz si vybral několik lidí, z nichž každý má nějaký životní přïběh, jež ho přivedl na skládku, na okraj společnosti. Společně pak všichni pracují na výtvarných dílech na něž použijí materiál z odpadu. Každe dílo má svůj příběh, jedinečného člověka, jež je spjat se skládkou a s odpadem, z nejž je dílo vytvořeno. Sbírka fotografických obrazů slavila nevídaný úspěch a všem zúčastněným změnila nějakým způsobem život i pohled na život. Je nádherné vidět lidi, kteří se s životem perou statečně i přes nepřízeň osudu a daří se jim to a také potěší lidé, jež mají nevšední nápady, jimiž mění svět a náš pohled na svět a současně pomáhají. Nápad je neobvyklý a bláznivý, ale výsledek je ohromující a dojemný až k slzám. (04.02.2013)

Po dokoukání Waste Land jsem vzal krabičku s kostma od kuřete vedle počítače, dopitou láhev koly a plastovou tašku a hodil jsem to všechno do jednoho koše, který jsem následně odnesl do směsného odpadu u nás na dvoře. To je jasným důkazem, že dokument ve své funkci selhal. Jinak tenhle počin zaujme tak maximálně kvalitou prostředků, kterými byl pořízen, jinak je to extrémně melodramatický, k hlavnímu aktérovi trapně adorační a cílený na new age měšťácký publikum s naivní představou, že moderní umění má svou hodnotu, protože dokáže změnit zavedené postupy. Pokud bych na tuhle teorii přistoupil (tedy kombinaci jisté estetiky se snahou o společenskou transformaci) je atomová bomba v Hirošimě tím největším dílem na poli modern artu. (11.10.2012)

Hodně dobrý sociální dokument. Dost mizerný dokument o umění.. Škoda, že Muniz tvoří tak otřesné kýče.. kdyby se do stejného sociálního experimentu pustil někdo kdo tvoří odvážněji a imaginativně, mohl z toho být velký film, protože motivy, které se zrovna nezabývají tvorbou, jsou zde většinou silné a vrstevnaté. (07.01.2020)