Super 8

Abrams, Jeliman. Jeden., má prý být nový Spielberg. Dokonce zašel tak daleko, že si oholil jazyk, aby mohl bez šimrání dokonale vylízat anus svého mentora, který si tento vlastní pomníček i naprosto neegoisticky cvaknul. Oba však zapomněli, že už nejsou osmdesátá léta, dinosauři by měli pomalu vymřít a Indiana svým zteřelým bitchem už nezapráskat! A tak tu máme nekonečných sto minut sledování otravných, nehezkých, upištěných spratků a dvanáct minut přerostlého hajzlového pavouka s Ítího ksichtem (asi bratranec na steroidech), který se naštěstí nevešel do košíku kola Drjú Berymór, protože ta už tam má kozy. Řemeslně perfektní, patolízalská infantilní sračka, kterou by měl Džej Džej nechat promítat pasažérům letu 316, aby se už nemohli dočkat, kdy se konečně Ztratí. (09.08.2011)

Není se v podstatě čemu divit, že zatímco Američané jsou v podstatě nadšení, my krčíme rameny. JJ Abrams prostě "vyprodukoval" film pro generaci, která vyrostla na ETm a Blízkých setkáních. Tento žánr, ještě posílený tak oblíbenou atmosférou "tajemna", která v USA frčí, přesně odpovídá zámořskému vkusu a stejně jako tam mají snadnější přijetí westerny, má to lehčí i Super 8. Já jsem na tu hru přistoupil a přestože jsem nikdy neujížděl ani na jednom ze zmíněných kultů, Super 8 jsem si docela užil. Abrams je v gradování opravdu mistr, což je hlavní výhoda. Jediný (a zásadní) problém je, že Super 8 graduje, graduje, graduje, ale postupně nám dojde, že právě ta "gradace" je smyslem vyprávění, ne nějaké velké finále, z čehož pro někoho přichází jisté rozčarování (stejně jako u seriálu Ztraceni - mého naprostého oblíbence). Tady to na mě nepůsobilo zdaleka tak silně, aby byl tento očividný záměr úplně obhajitelný. PS: Stejně jako Cloverfield je to film pro kino. Možná, že jsem tedy udělal chybu, když jsem si nepočkal. Vzpomínám si, jak jsem u Cloverfieldu z kina odcházel nadšený a později na DVD zíval. 65% (30.06.2011)

Tak jednoduchý film, až to hezké není. Ano, Abrams umí zapálit hlavní protagonisty, sebe, dokonce i diváka. Ano, je to upřimný snímek, který neurazí. Ale vše je stokrát ohrané klišé, nad kterým člověk dost často jen žasne. Bohužel ne v úplně pozitivním slova smyslu. Je to možná lehce netradiční "marťanovka" (z pohledu převážně dětských hlavních hrdinů), ale to z ní ještě nedělá hodnotný film. Abrams ale dobře vede herce a to se mu taky upřít nedá. Chemie mezi hlavními představiteli je výtečná. Vizuál netřeba rozebírat, to je věc předem jasná. Mít ovšem 112 minut pocit, že jsem v podstatě na dětském filmu - to asi nebyl úmysl tvůrců (zábava pro celou rodinu). Dost rozpačitý film. Trailer na něj byl asi tak o 200 procent lepší. (07.01.2012)

Zatímco české multiplexy terorizuje senilní "Saxána" mají diváci možnost si dvěma filmy připomenout, že dříve se mainstreamové snímky pro děti či rodiny dělaly trochu jinak. Vedle přímého flashbacku v podobě "Lvího krále" převedeného do 3D, přináší J.J. Abrams reminiscenci filmů 80. let. V souvislosti se "Super 8" se hodně mluví o Spielbergově "E.T.", při čemž si kritika neodpustí poznamenat, že originál, k němuž se domněle měl současný film upínat, je dramaturgicky sevřenější a scenáristicky stabilnější. Jenže "E.T." prostě byl výjimečný, ale zdaleka není jediný dětský film osmedesátkového stylu, kde tvůrci k dětem na plátně i před ním přistupovali jako k myslícím bytostem, jejichž svět je stejnou mírou utvářen rozjívenou fantazií i strachem a traumaty. Spíše než k Spielbergovi má "Super 8" blíže k filmům Joa Danteho "Gremlins" či "Badatelé"; obzvláště s druhým jmenovaným vykazuje spoustu podobností. Abrams sice nevytvořil žádný nový kult či milník, k němuž by se vztahovala historie, ale stejně jako Danteho filmy má i jeho počin potenciál stát se pro malé diváky srdcovou záležitostí. Přes všechen mediální humbuk okolo pocty či kopie titulů z 80. let "Super 8" nesklouzlo do poznávacího kvízu pro zasvěcené. Naopak zůstává soběstačným retro dílem, které se straní citací či aluzí (fakt, že má jeden hrdina pokoj vlepený filmovými plakáty zde není klíčem k dešifrování díla či prostitutkovským pomrknutím po fandech, ale prostě prostředek profilace postavy). Z hlediska neanimované rodinné produkce rozhodně "Super 8" v dnešní době představuje výjimečně kvalitní počin a historicky se řadí mezi hrstku těch, které dokáží uhranout. Sice tentokrát není fantaskní rovina tolik dominantní, ale zato zde zůstává důraz na dobrodružství, které lze zažít bez toho, aby člověk musel narazit na mimozemšťana; stačí vzít rodičům kameru. Je otázkou, do jaké míry může retro vyprávění oslovit děti doby mobilů a online her, ale jelikož se nezdá, že by je vyloženě lákaly filmy zasazené do dneška, nebude snad ani "Super 8" mít žádný startovní handicap. (18.09.2011)

Je vidět, že nostalgie vážně dělá hodně, protože Abrams natočil svůj snímek jako evidentní poctu osmdesátkovým Spielbergovým rodinným sci-fi snímkům E.T. mimozemšťan a Blízká setkání 3. druhu. Nejenže s ním drží krok, ale minimálně, pokud jde o efekty, dostala se kinematografie zase o kousek dál, takže je to pro dnešního diváka lákavější podívaná. Takové vykolejení vlaku a následná katastrofa plná výbuchů a létajících vagónů musí přivést k nadšení každého fanouška efektní blockbusterové produkce. Přesto sklízí Abrams o poznání slabší ohlas a nemalé rozpaky. Přece jen, ve výběru námětů a režijního stylu se dnešní kinematografie posunula někam dál, spíš ke komiksovým a herním adaptacím. Po stránce režie Abramsovi nemůžu vytknout nic, má dobré oko pro casting dětských herců a taková Elle Fanning je slaďoučká do té míry, že vynachválit ji tak, abych vyjádřil své sympatie téhle mladičké herečce, znamenalo by to riskovat obvinění z pedofilie. Abrams umí dobře dětské herce i vést a má cit pro pečlivé dávkování napětí. Jenže co naplat, už jsem téhle produkci taky odrostl, a když jsem si nedávno znovu mapoval Spielbergovu filmografii, filmy jako Čelisti, Duel apod., byť jsou starého data, na mě fungovaly pořád stejně jako kdysi, ale právě Blízká setkání a E.T. mě vyloženě zklamaly, už to vážně není ono. Celkový dojem: 55 %. (23.06.2014)