Sang pemimpi

Pokračování filmu "Duhové oddíly" (Laskar pelangi) plně spoléhá na úspěšnost konceptu užitého v předchozím snímku. Sentimentem prosycené vyprávění se opět opájí rozvernými scénami klukovského lumpačení a s úsměvy od ucha k uchu nechává své tentokrát dospívající hrdiny procházet životními lekcemi, kde se znovu vyzdvihuje hodnota vzdělání. Tentokrát je vzdělání postaveno jako iniciace ke snění a z něho plynoucí touhy své sny realizovat. Ačkoli příběh a hodnoty v něm obsažené jsou platné a obzvláště v zemích jako Indonésie nejsou jen planými řečmi, film přesto vyznívá povrchně. Všechny problematické aspekty cesty za snem hrdinů vystudovat vysokou školu a dostat se na stipendium do Evropy jsou řešené montážními sekvencemi a vypravěčovým hlasem, zatímco převážná část stopáže je věnována úsměvným epizodkám idealizujícím bezelstnost a cílevědomost dětí. Stejně jako v případě "Duhových oddílů" představuje i "The Dreamer" univerzální kýčovitou komerci, která svou úpornou líbivostí okouzlí diváky v domácí distribuci i na zahraničních festivalech. (15.05.2010)

Zlinfest 2010: Režisér Riri Riza se po líbivých Duhových vojácích horlivě pustil do natočení druhého dílu o osudech skupinky chlapců vyrůstajících v Indonésii. Vzdělání získané v těžkých podmínkách jim má napomoci ke splnění dětského snu - vycestování do Evropy a studiu v Paříži. Toto pokračování vyplněné retro scénami z předcházejícího filmu je naprosto nevydařené, neúnosně zdlouhavé a řekla bych zbytečné. Obávám se, že Snílek pro mě bude největším zklamáním letošního zlínského festivalu. (02.06.2010)