Největší z Čechů

LIDI JSOU NEUVĚŘITELNĚ KREATIVNÍ, KDYŽ JIM DÁTE ŠANCI...... /// Těžkej život (šikovnýho) režiséra v českých filmových končinách. A tak vyráží do Pelhřimova - ne kvůli krematoriu, ale kvůli filmu, aby vyprávěl příběhy oněch ,,kreatur“. Tak nějak ,,do hloubky“. A zároveň ukázal, jak těžkej je život režiséra v našich filmových končinách – já vím to už jsem psal, když voni to tak ukazujou! TOČTE ŽIVĚ! a tak to i vypadá! Chvíli jako ,,film o filmu“, chvíli zas ,,fakt na psychiku“ (jako u vazače obilí). SKINHEAD, PES, DŮCHODCE, GOLEM..... Důležitý je, že je to baví (myslím filmaře). Komický lidi (I.Chmela – vážně DOBREJ!!, M.Taclík, D.Švehlík, M.Myšička), absurdní (?) situace, občas ,,hláška“ a největší prdel má bejt, jak to ti ,,rekordmani“ žerou. A právě to se mi líbí. Černej humor? Zvrácenej humor? Ironie? Prostě situace, kterou jsou skoro trapný a mě přiváděj k smíchu. Že jsem divnej? No a, BEJT TOTIŽ NEJLEPŠÍ NA SVĚTĚ – a vědět o tom - no řekněte..... Film pro GIGANTY, kterej smrdí korunou a mě nevadí, že jsem ho viděl. Darwinovy ceny po česku? Prostě film pro giganty! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci vidět kombajnistu s největším vzděláním. 2.) Chtěl bych, aby moje auto hrálo ve filmu. 3.) Zjistím, že 4lístci se nedaj naplánovat! 4.) Nevím, kde chodí Pešek okolo. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (17.05.2011)

Já si vždycky myslel, že pokavaď chce někdo natočit film s úmyslem dostat ho do kin, musí mu dát nějakou formu. Zkrátka splnit nějaká kritéria. Vnuknout mu smysl. Ne... Patrně nemusí, jak mi ukázal Robert Sedláček. Jeho režisérská dráha svou vyrovnaností připomíná centrifugu. Jsem zvědav, jestli se nakonec usadí v horních patrech anebo v těch spodních. Tímto počinem u mě každopádně nezabodoval. Nerozumím tomu, jak může takovýto film sbírat už pouhé nominace, natož pak nějaké ceny samotné. Zkrátka a dobře; pokud si někdo chce zahrávat s trapností, musí dát jasně najevo, kterak to zamýšlí. Pak to totiž končívá tak, že přívlastek trapný náleží filmu. (22.02.2011)

Největší z Čechů coby fiktivní dokument o naší lidské malosti. Nebo velikosti? Pseudo-dokument o filmu Roberta Sedláčka nebo cíleně stylizovaný autobiografický opus? Připadá mi, že Robert Sedláček podobně jako Jan Svěrák kdysi, spíš natruc a jaksi mimochodem, natáčí svou Jízdu po Česku (a v podstatě jde o jakési road movie). Sémantika jednotlivých obrazů, ale i celého snímku je hodně zastřená a rozklíčování není rozhodně jednoduchá věc, co se vlastně Sedláček v Největším z Čechů pokouší o Češích sdělit? Už v jeho předešlém filmu Muži v říji se snaží o cosi podobného, o nějaké zásadnější poselství, tentokráte ale rozvíjí svůj koncept o trochu výrazněji. Co se týče výrazových prostředků a designu filmu, Sedláček se vrací kamsi do hlouby 90. let (další paralela k Svěrákovi), což je dáno jistě i jako objektivní nutnost, vzhledem k nedostatku finančních prostředků, ovšem takováto prezentace coby prvotního tvůrčího záměru dělá z podobné znouzecnosti skutečně až geniální tah. Nedílnou součástí režisérovy tvorby je ironie a satirický podtext, v Sedláčkově rastru zůstává i nadále poetika trapnosti, ovšem na rozdíl od Mužů v říji je velmi posílena složka autenticity, především cíleným obsazením spíše málo známých tváří, ale i samým formátem filmu. Sedláček ovšem záměrně nahrazuje některé z rekordmanů jejich hereckými dubléry, k čemuž se mohou vázat dvě vysvětlení - buď byli skuteční rekordmani před kamerou k nepoužití, nebo jde o cílené matení a znejistění diváka vytvářející matoucí stopu v interpretaci sémantiky snímku. (Nelze si také nevšimnout režisérova trička, spoluangažování agentury Dobrý den, propagující film na svém webu atd. atd.) Výsledný mix je ovšem velmi konzistentní a z percepce vychází překvapivě solidní vjem. Jestli má na české poměry neobvykle experimentující filmový tvar nějaké analogie v zahraničí, tak nelze nezmínit Borata alias Sachu Barona Cohena, Borat je ovšem univerzálnější a globálnější, Sedláček se apriori (už jen samým názvem filmu) vymezuje proti Čechům. Nechci tu interpretovat možná tvůrčí stanoviska týkající se našeho národního charakteru, každý má jistě nějaké své individuální vývody a postřehy. Leč jsem vůbec normální, když nejsem držitelem žádného světového rekordu? :-) Každopádně Robert Sedláček je jedním z nejosobitějších současných filmových režisérů u nás... Kombajnér s nejvyšším vzděláním na světě. :-) (16.05.2011)

Sedláček mě nezklamal, i když tentokrát to bylo jen o chlup. Začátek je velmi vtipný a hodně mě bavil. Jak se ale děj přesune do hotelu a řeší se osobní problémy štábu, tak to nějak upadne a je to takové nijaké. Je to hodně podobné Mužům v říji, takže předpokládám, že ohlasy budou spíš negativní, ale myslím, že tenhle film si to nezaslouží. Je teda fakt, že je hodně nevyrovnaný, protože ke konci už tam zase začnou sypat jednoho rekordmana za druhým. Jsou tu ale výborní herci, všichni hlavní představitelé jsou dobří a malinké role jsou taky dokonalé - Taclík, Švehlík, Bareš, Chmela, Myšička..ti jsou prostě všichni fajn. Neni to dokonalý film, ale ukazuje humorně na to, jak to tady chodí a jak se u nás dělá film a je to mnohem lepší než kdejaká rádoby komedie. Mě se to v celku líbilo, dám slušných 70%. (21.07.2010)

První polovinu filmu jsem nevěřícně kroutila hlavou s takovým podivným úsměvem na rtech, druhou polovinu filmu jsem nevěřícně kroutila hlavou s takovým nevysvětlitelným smutkem v očích. ___ Lidé a jejich bizarnost. Lidé a jejich schopnosti. Lidé a jejich hodinky s vodotryskem - činnosti, dovednosti, které jsou absolutně irelevantní pro přežití v přírodě. Snad kromě umění protáhnout se malou dírou, utáhnout velký náklad a nacpat se v tučných časech pro časy hubené. Nakonec jsme svědky toho, že lidé asi skutečně mají blahobytný život, protože můžou realizovat i ty nejpodivnější zájmy. Přesto snaha o dosažení nejvyššího místa je svou podstatou bytostní a přírodní. A tato snaha i po těch tisíciletích civilizace nebo přesněji s jejich přispěním dodatečným tlakem civilizační konkurence je natolik silná, že jsme ochotní udělat cokoliv za pomocí čehokoliv, abychom nějak šplhli. Z čeho ta potřebnost vyplívá? Antropolog Mnislav Zelený Atapana bez okolků říká: "Být úspěšný, být slavný, být dobrý, být chytrý. To je to oč tu běží? Ale proč? Aby byl muž viděn, aby se o něm vědělo, aby získal větší prestiž, větší pole působnosti, větší imaginární teritorium pro svoji pohlavní aktivitu. Aby mohl šířit své sémě, své geny. Vše ostatní je totiž pomíjivé. ... Politika, kultura, výchova, etika, ekonomika jsou pouze naše konvenční a společenské hry, které by měly vést k původnímu cíli. Mnohdy tento cíl je už tak zastřen, že se ztrácí v nedohlednu a zastupují jej jiné aktivity." A publicista Vlastimil Marek, který tyto jiné aktivity nazývá civilizační omítkou, oprávněně dodává, že i pro ženy platí totéž - "základním pudem a hnací silou je rozmnožit se, tedy urvat nejsilnější spermie." (odkaz na články: http://www.caminos.cz/mnislav-zeleny-atapana-boj-o-vaginy-nebo-prijdou-sikmooci-mravenci // http://blog.baraka.cz/2010/12/skrabani-epi-a-ge-neticke-omitky/ ). Je nutné k tomu ovšem dodat, že civilizační "omítka" dnes natolik zesílila, že se stala samostatnou entitou, která lidem často zaměňuje nejen sexualitu, ale i vztahy k jiným lidem, to jest věci, záliby a činnosti jsou pro lidi příliš často jediným smyslem života. Skutečně největším. ___ Pro mne nejlepší český film poslední doby. (18.07.2011)